Doba podzimní sklizně jablek nám kromě radostné práce s uskladněním úrody a výrobou moštů může i nepříjemně zasáhnout zjištěním, že plody jsou nahnilé, červivé nebo strupovité. Zdravotní stav jabloní a kvalita jablek ohrožují četné choroby a škůdci. Může se jednat o fyziologické poruchy v době růstu nebo v době plodnosti nebo o choroby, které způsobují živočišní škůdci. Jak poznáme, o jaké choroby a škůdci jabloní se jedná a jak se proti nim bránit?
Ochranná opatření jsou podle napadení jabloní či plodů rozdílná. Chemické postřiky na choroby a škůdci jabloní bychom měli používat při škodlivém výskytu, nadbytečné našemu zdraví nijak neprospějí. Po sklizni jabloně přihnojíme draselnými hnojivy a před příchodem zimy je důkladně zalijeme.
Moniliová hniloba plodů
Monilióza je choroba způsobená houbou Monilia fructigena a M. laxa. Její výskyt často souvisí s předchozím poraněním plodu jiným škůdcem (obaleč), nebo došlo k potlučení kroupami nebo nešetrným zásahům, které umožní vniku infekce. Monilióza se projevuje hnědnutím pletiva a tvorbou koncentrických kupek světle hnědavé barvy na povrchu plodů. Při silném napadení plody zasychají a také mohou zůstávat na stromě až do dalšího roku. I jen nepatrně napadené plody mohou způsobit značné ztráty při skladování ovoce.
Prevence: Pro zamezení výskytu moniliózy včas zasáhneme proti obaleči jabloňovému, průběžně kontrolujeme stromy a ihned odstraňujeme napadené plody. Také nenecháme po sklizni plody pod stromy, ale odstraníme je úplně ze zahrady.
Ochrana: Ošetření fungicidy Discus, Delan 700 WDG, Zato 50 WG, Rovral, Baycor…
Pilatka jablečná
Škůdcem jabloní je pilatka, méně než centimetrový motýlek, jehož samičky kladou do bází květů vajíčka. Toto probíhá v průběhu května. Když přijde čas sklizně, zjistíme, že jablka mají na povrchu nápadné korkovité jizvy – jsou to pozůstatky po žíru mladých housenek na vyvíjejícím se plodu. Tyto jizvy se později zacelí hnědavou korkovitou vrstvičkou a prakticky samy o sobě neznamenají, mimo vady na kráse, znehodnocení plodu. Mnohem horší je žír větších larev, které se zahlubují do dužniny a vyžírají střed plodu. Plod je znehodnocený žlutobílými housenicemi, ale i množstvím trusu. Takto poškozená jablka buď rovnou opadají, anebo se po sklizni při uskladnění stávají zdrojem hnilob. Na přelomu června a července se housenice zavrtávají do země pod stromy, spřádají si kokon a v něm přezimují, proto musíme poškozené plody odstraňovat.
Ochrana: Chemická ochrana se provádí v době líhnutí larev, nejlépe po opadu květních plátků, kdy můžeme dobře vidět vajíčka na mladých plodech. Přípravky volíme netoxické, aby nezahubil včely, který v té době opylují květy. Vhodný je Reldan 40EC, Zolone EC nebo Zolone WP.
Strupovitost
Strupovitost způsobuje houba Venturia carpophila, napadající plody, letorosty a listy. Už na nezralých plodech lze pozorovat drobné, okrouhlé olivově šedé až šedočerné, 1 až 4 mm velké skvrnky, které se nacházejí zpravidla v okolí stopky. Jejich počet roste, skvrny se brzy spojují a posléze vytvoří různě velké, šedočerné plochy. Postižená místa nerostou, plody se deformují a praskají. Následně je napadá moniliová hniloba. Nejvíc postižené jsou plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Na letorostech se choroba projevuje oválnými, 3 až 5 mm velkými ohraničenými skvrnami zelenohnědé až hnědé barvy. Na listech jsou patrné okrouhlé šedé skvrny, jež se mohou projevit nekrózami až vypadáváním pletiv. Choroba se šíří zejména za vlhkého a teplého počasí (optimum 20 až 25 °C). Přezimuje v podobě podhoubí na letorostech či povrchu kůry. Významné jsou rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd.
Prevence: Výběr vhodné lokality i odrůdy, vzdušný porost a koruny.
Ochrana: Pro přímý zásah se hodí přípravky Baycor 25 WP, Clarinet 20 SC, Dithane M 45, Novozir MN 80, Discus, Syllit 65 WP a Delan 750 WDG…