Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Reveň rebarbora se počítá sice mezi zeleninu, ale používá se jí v kuchyni jako ovoce. Používáme ji jako nádivku do koláčů, buchet nebo žemlovky i do kynutých knedlíků, džemů a kompotů apod. Stonky se pro kuchyňské využití sbírají jen do července, protože pak má zvýšené množství kyseliny šťavelové, což je nezdravé. Reveň je trvalka s dlouhou životností, takže při správné péči poskytuje sklizeň po mnoho let.
Pokračovat ve čtení „Reveň rebarbora“
Kdoule jsou lehce pozapomenuté ovoce, pěstované u nás i v Evropě od starověku. Ze Zakavkazska a Kavkazu se do Evropy dostala Kdouloň obecná a kdoule díky Řekům a Římanům. Plody kdouloní, které se tu a tam na zahradách objevují, často lidé nechávají spadnout bez užitku. To proto, že mají svíravě trpkou chuť. Kdoule jsou totiž zasyrova nepoživatelné, zato po tepelné úpravě jsou vynikající lahůdkou, až již pečené s masem nebo upravené na sladko.
Pokračovat ve čtení „Kdouloň obecná a kdoule“
Imunita je schopnost organismu bránit se proti patogenům (virům a bakteriím) z vnějšího i z vnitřního prostředí. Dobře pracující obranný systém nás může ochránit před všemi možnými druhy zdravotních potíží a nemocí. Jak posílit imunitu? Ideálně bychom měli udržovat rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem, jíst a pít zdravě, hýbat se a co nejméně se stresovat. Imunitu významně posílíme některými přírodními prostředky.
Pokračovat ve čtení „Jak posílit imunitu“
Na našich zahradách se opět objevují staré odrůdy ovocných stromů, jako jsou Oskeruše, jablka Řehtáče, Moruše, Kdouloně, které se dříve běžně pěstovaly. Patří mezi ně i netradiční ovocný strom Mišpule německá. Její kulovité plody musí přemrznout, aby se staly lahodnými. A je to zážitek, když si na zasněženém sadu přímo ze stromu utrhneme ovoce, z něhož vysajeme sladkou a příjemně aromatickou dužinu. Dospělý strom může urodit až třicet kilogramů mišpulí a péči vyžaduje minimální.
Pokračovat ve čtení „Mišpule německá“
Exotické plody kiwi rodí popínavá rostlina Aktinidie, Kiwi, kterou můžeme poměrně snadno pěstovat v českých zahradách, a to i bez skleníku. Skvěle vypadá, když jí necháme porůst pergolu nebo i dům. V teplém vlhkém létě je Aktinidie schopna vyrůst denně o 20-80 cm. Podle odrůdy může plodit již druhým až třetím rokem po výsadbě.
Pokračovat ve čtení „Aktinidie, Kiwi – pěstování“
V létě dozrává některé ovoce a k průběžné sklizni je i zelenina. Co dělat, aby plody naší práce nenapadly nejrůznější letní škůdci a choroby, a to počínaje slimáky, kteří se nám snaží zlikvidovat sotva vzešlé sazenice, přes housenky, vosy, vrtalky, molice, svilušky, pilatky… až po houbové choroby jako je padlí. Proto je dobré vědět, jak, zkáze předcházet a jakými prostředky zasáhnout, abychom ochránili zeleninu, ovoce i okrasné rostliny na zahradě a květiny na balkonech.
Pokračovat ve čtení „Letní škůdci a choroby v zahradě“
Třešně jsou oblíbeným letním ovocem, chutnají jak čerstvé, tak i kompotované. Můžeme si z nich udělat šťávu, marmeládu, ale také skvělé moučníky jako třeba bublaninu nebo jiný ovocný koláč, ovocné knedlíky anebo z nich vypálit třešňovici. To vše ale jen v případě, že úrodu nezlikvidují choroby a škůdci třešní. Jaké je prevence a jaká ochrana?
Pokračovat ve čtení „Choroby a škůdci třešní a jak na ně“
Doba podzimní sklizně jablek nám kromě radostné práce s uskladněním úrody a výrobou moštů může i nepříjemně zasáhnout zjištěním, že plody jsou nahnilé, červivé nebo strupovité. Zdravotní stav jabloní a kvalita jablek ohrožují četné choroby a škůdci. Může se jednat o fyziologické poruchy v době růstu nebo v době plodnosti nebo o choroby, které způsobují živočišní škůdci. Jak poznáme, o jaké choroby a škůdci jabloní se jedná a jak se proti nim bránit?
Pokračovat ve čtení „Choroby a škůdci jabloní“
Padlí rostlin je houbové onemocnění, které vypadá tak trochu, jakoby někdo napadenou rostlinu pomoučnil. Objevuje se zpravidla nečekaně a náhle, zničehonic máme listy i celé výhony pokryté šedobílým povlakem. Charakteristický moučnatý povlak na svrchní straně listů způsobí, že rostliny vadnou a předčasně usychají, plody popraskají, zhnědnou a jsou nepoživatelné. Padlí se nejrychleji šíří v horkém létě a napadá nejrůznější rostliny. Vyskytuje se jak na ovocných dřevinách, jako je réva nebo jabloně, tak na zeleninách, jakým je hrách, okurky, dýně aj. Nechceme-li přijít o úrodu, musíme rychle zasáhnout.
Pokračovat ve čtení „Padlí rostlin – révové, americké, jabloňové…“
Broskvoně u nás můžeme pěstovat téměř ve všech krajích, existují i hodně otužilé odrůdy. Plody jsou plstnatě chlupaté broskve nebo holé nektarinky. Stromy dorůstají nejvýše pěti metrů a nedožívají se obvykle více než dvaceti let. Jsou velmi choulostivé na svůj kořenový systém, proto sazenice nakupujeme kontejnerované a vysazené mladé stromky neokopáváme. Choroby broskvoní jsou různé, patří sem například kadeřavost, žloutenka neboli chloróza a padlí.
Pokračovat ve čtení „Choroby broskvoní“