V létě dozrává některé ovoce a k průběžné sklizni je i zelenina. Co dělat, aby plody naší práce nenapadly nejrůznější letní škůdci a choroby, a to počínaje slimáky, kteří se nám snaží zlikvidovat sotva vzešlé sazenice, přes housenky, vosy, vrtalky, molice, svilušky, pilatky… až po houbové choroby jako je padlí. Proto je dobré vědět, jak, zkáze předcházet a jakými prostředky zasáhnout, abychom ochránili zeleninu, ovoce i okrasné rostliny na zahradě a květiny na balkonech.
V létě na zahradě zůstává mnoho rostlinného odpadu, který by mohl sloužit jako útočiště nebo líheň škůdců z hmyzí říše i slimáků. Proto veškerou rostlinnou hmotu kompostujeme. V kompostu totiž vzniká teplota, která většinu škůdců spolehlivě zahubí a jako bonus získáme kvalitní zeminu. Posečenou trávu doplníme hrubšími komponenty. Stonky a větvičky rozmělníme v drtiči, nebo rozsekáme sekerkou na menší části. Více o kompostování ZDE.
Vrtalky
Pórek, kořenová zelenina, papriky, okurky a také některé květiny na záhonech mohou být napadeny vrtalkou. Napadení poznáme podle světlých chodbiček ve starších listech, které vyžírají larvy. Rostliny ošetřujeme přípravkem Decis Flow 2,5 (3 ml na 10 litrů vody), který doplníme smáčedlem Citowett. Vrtalky zapudíme i jemným rozptylem dusíkatého vápna mezi řádky, nebo krytím porostu bílou netkanou textilií.
Molice
Molice jsou drobné, asi 3 mm velké voskově bílé mušky, které se většinou zdržují na spodní straně listů a pokud je vyrušíme, rozlétají se rychle do okolí. Napadají rajčata, okurky, papriky a okrasné květiny, zvláště balkonové, ale i pokojové. Přenášejí hlavně virové choroby. Hubíme je Basudinem 600 EW, ve sklenících naše rostliny ochrání dravá vosička Encarsia. Částečně pomůže, když mezi porost zapíchneme žluté lepové destičky, na které se molice zachycují. Také účinný je postřik minerálním olejem na povrch rostlin.
Háďátka
Úroda česneku a další cibulové zeleniny může být ohrožená zhoubnými háďátky, rostliny krní, prakticky se vůbec nevyvíjejí nebo rovnou odumírají. Jedná se o drobné hlístice o velikosti asi 2 mm, které rozlišujeme podle místa na rostlině, kde se vyskytují a které poškozují. Letní škůdci Háďátka mohou být kořenová, stonková a listová. U česneku poškozuje háďátko zhoubné podpučí, takže dochází k odumírání kořenů. Poškozené rostliny často navíc napadají houbové choroby nebo bakteriózy, které pak na stroužcích dokonají dílo zkázy. Více ZDE. Napadené rostliny odstraníme a spálíme. Ochrana je založena na důkladném namoření stroužků česneku před výsadbou v roztoku Sulky. Na záhon, kde se háďátka vyskytla, bychom nejméně pět let neměli cibuloviny, ani okrasné, vysazovat.
Pilatka
K typickým škůdcům ovocných stromů patří pilatka – asi půlcentimetrová černě zbarvená moucha. Škodí její žlutavé larvy – housenice, jež mají nožky. V průběhu roku má tento škůdce jednu generaci. Pilatka švestková se vylíhne v době květu švestek, naklade vajíčka na květy a housenice se po vylíhnutí skrývají v malých plůdcích, které zevnitř vyžírají. Většina napadených plodů opadává. Má-li tento škůdce příznivé podmínky, dokáže zlikvidovat celou úrodu švestek, slivoní, jablek , třešní, rybízu a dalšího ovoce. Ochranou je postřik insekticidy např. Calypso 480 SC v závěru odkvětu švestek (jablek aj.). Výskyt pilatky zjistíme umístěním bílých lepových desek, které umístíme do koruny stromu. Preventivně na podzim nebo v předjaří půdu pod stromy zryjeme a pohnojíme žíravými hnojivy. Větší spadlé plody ihned sesbíráme a zničíme.
Svilušky
Letní škůdci Svilušky jsou 0,5-0,7 mm velcí roztoči, většinou bělavě bezbarví nebo červenooranžoví, které můžeme spatřit přes lupu na spodní straně listu, kde sají. Na napadených rostlinách tvoří jemné pavučinky, rostliny náhlé vadnou a bezdůvodně jim usychají listy. Dřeviny mohou přijít téměř o všechno listí. Napadené rostliny opakovaně postřikujeme akaricidy, např. Sanmite 20. Ve skleníku nebo v bytě je osvědčenou biologickou ochranou dravý roztoč Phytoseiulus persimilis. Ekologicky lze svilušky likvidovat postřikem roztoku z jádrového mýdla
Padlí
V letním období se na celé řadě rostlin objevují bělavé, jakoby pomoučené povlaky. Způsobuje je houba Erysiphe nebo Sphaerotheca a vytváří je jen na lícní straně listů. Rub pod napadenými místy žloutne a při silném poškození celé listy zasychají a částečně se kroutí. Padlí se šíří za vyšších teplot a nepotřebuje ani vysokou vzdušnou vlhkost, jako je tomu u mnoha jiných houbových chorob. Padlí poškozuje celou řadu zelenin, např. okurky, dýně, rajčata, ale i ovocné dřeviny, např. jabloně, angrešt, broskvoně nebo okrasné rostliny, např. růže, mahonie, trávu a traviny. Padlí se více vyskytuje na porostech přehnojovaných dusíkem. Ochrana spočívá v postřiku fungicidy brzy zjara. Pokud se padlí na trávníku objeví i na podzim, ošetříme ho i v této době poměrně širokou škálou dostupných prostředků – přípravky na bázi síry, např. Sulikol.