Chryzantémy vhodné i na hrob, neboť se o nich říká, že jsou hřbitovním kvítím. To proto, že kvetou v pozdním podzimu a často jsou jako dekorace hrobů používané. Chryzantémy můžeme využít opravdu všestranně – zasadit je, umístit je na hrob v květináči, nebo i řezané ve váze. Vydrží až do zámrazu a na svátek Památky zesnulých, neboli na Dušičky, budou opravdu slavnostní ozdobou místa odpočinku našich blízkých.
Původem čínské Chryzantémy se do Evropy dostaly v 18. století a do současnosti vyšlechtili více než pět tisíc druhů. Jejich latinské jméno (Chrysanthemum) má řecký základ, Chrysos je zlato a anthos květ. Vzhledem k bezpočtu jejich známých barev, které dnes známe, je však ono „zlato“ spíše vyjádřením slunečního, jasného a třpytivého dojmu, který v nás květina vyvolává. O tom, jakými květinami osázíme hroby podle toho, zda jsou na slunci, nebo ve stínu píšeme více ZDE.
Univerzální chryzantéma
Chryzantéma je v pravém slova smyslu univerzální: má všestranné použití a hodí se do jakékoliv nádoby. Nově vyšlechtěné odrůdy slouží jak výzdobě slavnostního stolu nebo jako špičkový materiál do svatebních kytic, tak i do smutečních věnců. Není druhá rostlina s tak tvarově a barevně různorodým a trvanlivým květenstvím, jakou mají chryzantémy. Kvete totiž dlouho do podzimu (odtud i lidový název listopadky) a o Dušičkách není na našich nekropolích snad častější květiny, ať již pěstované v zemi, v květináči nebo řezané ve vázách. Přesto takto vyzdobené hroby nevypadají stejně – Chryzantémy vhodné i na hrob zahrnují mnohotvárné odrůdy široké škály barev.
Výběr z chryzantém
Na hrob, který je možné osázet, si můžeme vybrat jak výšku těchto květin, tak tvary a velikost květů i jejich barvu. Ta může být bílá, krémová, žlutá, okrová, lososová, růžová, červená, terakotová i zelená. Populární jsou vícebarevné žluto-červeno-bílé nebo oranžovo-žluté květy, které teplými slunečními barvami rozsvítí i nostalgicky zamlžené podzimní dny. Chryzantémy rozeznáváme podle tvaru květu: dekorační kulovité mají jazykovité květy obrácené ke středu úboru, polokulovité zas nepravidelně zahnuté a částečně ohnuté dolů. Baletkovité chryzantémy mají jazykovité květy zase obrácené ven a dolů od středu úboru. Jednoduchá chryzantéma nemá víc než pět kruhů jazykovitých květů, sasankovitá stejně, ale střední polštářek je z trubičkovitých květů. Jazykovité květy u pomponkovitých jsou rovné a těsně nahlučené, takže tvoří malý kulovitý úbor. Další mají jazykovité květy pavoukovité, brkovité a lžičkovité…
Kompozice na hrobě
Nižší chryzantémy vysazujme jako obruby. Nízké drobnokvěté druhy jsou zase vhodné k osázení keramických nádob. Kulovité a baletkovité odrůdy sázíme jako solitéry nebo do volné skupiny. Na hrobě je kombinujeme s dalšími pozdně kvetoucími druhy, s japonskými sasankami, astrami, ploštičníkem, rozchodníkem a nostalgickými podzimními travinami, například Ozdobnicí čínskou (více o ní ZDE). Chryzantémy nejsou náročné na půdu, stačí jim zcela obyčejná zemina s pískem, může být i mírně vápenitá. Mají rády světlo, ne však přímé slunce. Na jaře si rostliny můžeme předpěstovat ze semínek třeba doma na okně v kelímkách od jogurtu a sazenice pak vysadit přímo na určené místo.
Pěstování na hřbitově
Kontejnerované rostliny můžeme zasadit v podstatě kdykoliv (tedy kromě zimy, kdy je půda zamrzlá). Abychom získali mohutně větvené rostliny, zaštípneme sazenicím s 6 – 8 lístky vrcholek. Rostliny tak nakvétají stejnoměrné. Postupovat musíme šetrně, protože stále kořenící rostlině je každý lístek dobrý. Zaštipujeme zpravidla kolem 10. června, u drobnokvětých ranných i dvakrát, nejpozději do konce července. Během měsíce začnou v paždí listů vyrůstat mladé výhonky, které ponesou květy, a počet výhonků by tedy měl odpovídat požadovanému množství květů – necháme jen ty nejsilnější, především vrcholové. Vylamujeme vždy směrem do strany, abychom nepoškodili list. Chryzantémy zaléváme pravidelně, nejlépe večer odraženou vodou, za velkých veder listy občas rosíme. Jsou vcelku odolné a některé druhy i mrazuvzdorné. Pokud je chceme nechat na hřbitově přezimovat, raději je přikryjeme chvojím.
Pěstování v nádobách
Mladé chryzantémy, které máme zazimované ve skleníku nebo na světlém a chladném místě, přesadíme na jaře do nádoby určené na hrob. Před přesazením rostliny důkladně zalijeme a půdu kolem rostliny zhutníme tak, aby při vyjímání ze záhonu a na kořenech zůstal bal, který je ochrání. Pokud chceme rozkvetlé rostliny udržet v plné kráse co nejdéle, volíme chladnější prostředí. Nemají rády průvan. Nakvétání můžeme ovlivnit i světelným režimem: omezení denního světla černou látkou nebo fólií na deset hodin ho urychlí, doporučuje se režim krátkého dne držet asi měsíc nebo do začátku vybarvení poupat. Tak si můžeme vypěstovat ty nejkrásnější květy právě na dobu kolem Dušiček. Od konce září není v našich podmínkách třeba světelné poměry regulovat.