Cypřišky patří k oblíbeným a stěžejním jehličnanům v zahradě. Mají pyramidální tvar a podle druhu tyto jednodomé dřeviny dorůstají 0,5 až 30 metrů. Vyšlechtěno bylo již na stovky kultivarů a ty se liší jak rozměry, tak tvarem i barvou. Vysoké druhy vysazujeme nejlépe jako solitéry nebo do živého plotu. Nižší druhy se uplatní v okrasných zahradách. Zakrslé kultivary budou ozdobou skalky či vřesoviště, anebo je můžeme pěstovat v přenosných nádobách i na terase nebo balkoně.
Cypřišek (Chamaecyparis) pochází ze Severní Ameriky, kde rostou ve volné přírodě jako třicetimetrové stromy s hustou kuželovitou korunou. Nezaměňujeme ho s cypřišem, což je jehličnan rozšířený v subtropických oblastech, ani s tújí, kterým se podobá. Barva cypřišků je zelená, modrozelená, žlutozelená nebo šedá. Tvar může být podle druhu úzký, široký kužel, nebo má převislé větve, či kulovitý tvar. Větévky pokrývají nahloučené šupinaté listy. Kvete od března do května, šištičky jsou kulovité, různě velké, hnědé nebo načervenalé. Samičí šištice zelené nebo nafialovělé barvy jsou kulovité, šupinaté, velké asi 10 mm a vyrůstají jednotlivě na konci větviček.
Druhy a kultivary
Cypřišky byly vyšlechtěny do více než čtyř set kultivarů. Mezi nejkrásnější patří Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), který je u nás velmi rozšířený. Tento modrozelený, úzce kuželovitý jehličnan charakterizuje skloněný vrcholek a bohaté větvení. Hodí se do teplejších oblastí a na chráněná stanoviště. Tvar původního druhu si zachovávají různě vysoké kultivary (2,5 až 12 m): Triomf van Boskoop, Glauca, Silver Queen. Užší tvar mají kultivary Alumii, Blom, Fletcheri, Ellwodii. Žádané jsou různé zakrslé tvary, např. kulovitý šedomodrý Minima Glauca (80 cm) nebo smaragdový Dart´s Blue Ribbon. Cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) je otužilý, ale širší a řidší než ostatní cypřišky a také nepůsobí tak uspořádaně. Pěstuje se zejména v četných kultivarech: stříbřitě modrozelený Squarrosa nebo zlatožlutá forma Sqarrosa Aurea. Zakrslé jsou Squarrosa Dumosa a Squarrosa Snow. Delší stříbřité jehlice má kultivar Boulevards. Kuželovitý vzrůst a mírně zahnuté větvičky má Ch. pisifera Plumosa. Nápadný, široce kuželovitý kultivar Filifera s provázkovitě převislými větvemi měří kolem 5 m.
Nízké druhy cypřišků
Nízký je Filifera Nana. Velmi dekorativní je cypřišek tupolistý (Chamaecyparis obtusa) s hustými vějířovitými větévkami. Potřebuje chráněné polohy. Vyhledávané jsou zejména velmi pomalu rostoucí až trpasličí kompaktní kultivary. Nejrozšířenější je Nana Gracilis s trychtýřovitě stočenými větévkami, který nevyroste výš než metr. Zlatožluté listy kultivaru Fernspray Gold připomínají až kapradinu. Mezi otužilé cypřišky v našich podmínkách patří kuželovitý tmavozelený cypřišek nutkajsý (Chamaecyparis nootkatensis), který pochází z horských oblastí Severní Ameriky. Jeho dlouhé převislé boční větévky dotvářejí záclonovitou strukturu. Zvlášť atraktivní je převislý kultivar Pendula, dorůstající 15 metrů. Úzce sloupovitý je kultivar Columnaris.
Stanoviště
Většinu cypřišků můžeme u nás pěstovat jen v nížinách a chráněných středních polohách. Cypřiškům nesvědčí větrné polohy, které způsobují vysušení. Dobře snášejí polostín, ale nikdy je nevysazujeme na mokrá místa, neboť jsou choulostivé na hnilobu kořenů. Nesnese však ani přesušené půdy. Daří se jim dobře v městském prostředí.
Pěstování
Cypřišky vysazujeme na jaře do běžné zahradní zeminy, která by měla být dostatečně propustná. Většina druhů je mrazuvzdorná, potřebují přímé světlo, běžnou zálivku. Pouze Cypřišek hrachonosný a tupolistý jsou náročnější na vláhu, ostatní celkem dobře snášejí i sucho. Budeme-li vybírat z kultivarů, pamatujme, že stříbřité jsou otužilejší a žlutolisté choulostivější. Zejména zlatavé kultivary chráníme před zimním sluncem.
Množení
Cypřišky množíme řízky, které odebíráme v červenci a srpnu.
Použití a přínos
Cypřišky můžeme podle druhu použít jako solitéry, vysoké druhy pro výsadbu živého plotu. Tyto ploty mírně tvarujeme, jinak jsou téměř bezúdržbové. Jejich výhodou je, že jsou kompaktní a neprůhledné. Zakrslé druhy cypřišků se hodí do skalek a vřesovišť. Jsou vhodné do velkých i malých zahrad. Dřevo cypřišků se odedávna používá ve stavebnictví, při stavbě lodí a letadel, k výrobě parket, ostění a pražců, k výrobě celulózy a papíru. Výtažky z pryskyřice cypřišků slouží ve farmacii k výrobě diuretik a afrodiziak, používají se i jako analgetika a antibiotika.