Nosné konstrukce pro popínavé rostliny poskytují popínavkám ochranu před větrem a hustě porostlé opory nás pak chrání před nežádoucími pohledy a tím nám poskytují určité soukromí. V horkých dnech tyto zelené a kvetoucí stěny nabízejí tolik žádaný stín a vytvoří zákoutí, kde je příjemné pobývat. Můžeme si zde vybudovat sezení u grilu, postavit sem lehátka na opalování či dětské pískoviště, anebo za živou zástěnu umístíme bazén a užijeme si koupání bez nakukování kolemjdoucích.
Po stavebně-technické stránce není v podstatě výstavba konstrukcí pro pnoucí rostliny nijak zvlášť složitá. Především je nutné sestavit z jednotlivých součástí kompletní konstrukci. Četné hranolky, latě, šrouby a další prvky je nutné jen ve správném pořadí a na správném místě spojit. Energie takto vynaložená se zaručeně vyplatí. Stavby lze totiž vždy na centimetr přesně přizpůsobit konkrétní situaci. Ve výsledku jsou vždy jedinečné a tak nám příjemně pošimrají naše ego.
Konstrukce
Pro většinu opor se používá několik základních stavebních prvků. Jsou to:
- podpěry (také nosníky, pilíře či sloupy), které bodově ukotvují konstrukci k základům v půdě. Zakládají se až do nezámrzné hloubky,
- trámy (překlady, vaznice, zavětrování nebo trám) spojují podpěry a současně jsou podkladem pro krokve,
- krokve (žebra, lamely či příčky) se upevňují na trámy,
- stěnová výplň (výplet, mřížoví, mřížka) je připevněna mezi podpěry a trámy, slouží jako opora pro rostliny a zesiluje prostorový účinek konstrukce.
Podpěry, trámy a krokve jsou nosné části, výplň nosná není. Každá konstrukce musí být dodatečně zpevněna, aby dokázala odolávat horizontálnímu zatížení. Jestliže je konstrukce spojena se stávajícími nosnými zdmi, je v principu dostatečně pevná.
Zpevnění konstrukce
Volně stojící konstrukce se zpevňují pásky, protože trojúhelníkové tvary se na rozdíl od tvarů čtvercových nechovají kloubově a neposouvají se: jestliže tuto skutečnost nezohledníme, může se konstrukce vychýlit nebo spadnout. Jednotlivé části konstrukce je nutné na jedné straně přizpůsobit našim představám a možnostem a na straně druhé také zatížení, kterému bude konstrukce muset odolávat. Zásadní význam přitom mají správné proporce. Nejméně pevné jsou monolity z přírodního kamene, dále následují dřevěné podpěry a železobetonové sloupky a nejpevnější jsou kovové podpěry. Proto mohou být kovové podpěry mnohem slabší než monolity z přírodního kamene. Totéž platí i v případě trámů, kde můžeme místo nosníků ze dřeva použít podstatně slabší, ale pevnější kovové profily.
Použití mřížových roštů
Zástěny z mřížových roštů, tzv. treláž, tvoří nejen oporu popínavým rostlinám, ale jsou zajímavé i vlastní strukturou. Ve velkých zahradnických centrech a v hobby prodejnách si můžeme vybrat z široké škály hotových mřížových roštů, z nichž si můžeme postavit řadu zajímavých zahradních doplňků. Chceme-li rošt použít jako podpěru pro popínavky, musíme počítat s tím, že by měl být dostatečně pevný.
Stavba zástěny
Úspěšnost stavby mřížové zástěny spočívá v co nejpevnějším ukotvení nosných sloupků, aby je nevyvrátil silný vítr nebo váha popínavých rostlin. Sloupky zajistíme kotevními hřeby, nebo je vsadíme přímo do vykopané jámy, která má být nejméně 60 cm hluboká. Na dno jámy dáme kousky cihel nebo suť, aby spodek sloupku nestál na hlíně. Také můžeme využít zemní vruty.
Kotevní hřeby (patky)
Kovové kotevní hřeby můžeme vsazovat do betonu nebo zarážet přímo do půdy. Jejich hlavní výhodou je, že sloupky mohou být kratší, protože jejich podzemní část nahrazují kotevní hřeby. Je důležité osadit kotevní hřeby do země vertikálně, proto během práce často kontrolujeme jejich svislou polohu. Podle druhu kotevního hřebu drží sloupek v objímce buď utěsněné vruty, nebo trny, které se „zakousnou“ do dřeva.
Pracovní postup
- Očistíme povrch půdy. Do zvoleného místa umístíme kotevní hřeb tak, že do hranaté objímky vložíme dřevěný špalík a údery na něj hřeb kladivem jemně zatlučeme do země až po objímku. Potom sloupek rovně osadíme.
- Zatlučeme sloupek do kotevní patky a zkontrolujeme jeho svislou polohu. Pokud vkládáme sloupek přímo do půdy, držíme ho ve svislé poloze, nasypeme kolem něho štěrk, zalijeme betonem a udusáme, aby se vyplnily případné vzduchové bubliny.
- Mřížový rošt přiložíme k nosnému sloupku ve svislé poloze a jeho krajní lištu přitlučeme v horní a dolní části dlouhými hřebíky. Zkontrolujeme správnou polohu panelu a dalšími hřebíky v pravidelných rozestupech po celé výšce konstrukce.
- Pokud sloupek není nijak ukončen, připevníme na jeho vrchol jednoduchou nebo ozdobnou „špičku“, která ochrání dřevo před poškozením zatékající vodou. Sloupek natřeme druhou vrstvou ochranného prostředku nebo ho namoříme.
- Než zavedeme na rošt rostliny, necháme čerstvě natřenou zástěnu několik dní schnout. Popínavé rostliny, o nichž se více dozvíme na následující dvoustraně, zasadíme pod úhlem 45 stupňů směrem k mřížovému roštu.