Plánování okrasné zahrady

Vzhled zahrady procházel vývojem od extrémů umělecké strohosti přes uvolněnou nenucenost a také řadou módních stylů. Jednotlivé zahradní styly mají své kouzlo a každému se líbí něco jiného. Při plánování okrasné zahrady ale můžeme na všechny styly zapomenout a vytvořit model vlastní. A právě teď v zimě, kdy máme jen málo zahradnické práce, si můžeme v klidu naplánovat, jak by měla naše okrasná zahrada vypadat.

Květiny a nízké kvetoucí keře většinou vysazujeme na záhony, rabátka nebo jako obrubu v podobě květinových pásů. Při tvorbě zahrady rozhodujeme i o stylu a celkové kompozici zahrady. Záhony a hraniční květinové pásy mohou být stroze formální, s přesně rozdělenými květinami jako v parku, anebo jim ponecháme přirozený vzhled s promíchanými rostlinami. Také můžeme obě možnosti spojit. Výška, tvar, struktura a barva rostlin jsou stejně důležité jako místo a tvar záhonu nebo pásu.

Formální styl

Formální styl by se neobešel bez pečlivých terénních úprav, zvláště ne bez dlážděných nebo štěrkem vysypaných cestiček, chodníků a terásek. Jsou výchozím rámcem pro výsadbu i sjednocujícím prvek mezi domem a zahradou. Při výsadbě rostlin bychom ve formální zahradě měli tento geometrický vzor sledovat, například přesně zastřiženými živými ploty v zahradě. O stylově tvarovaných stromech více ZDE. Dalším důležitým prvkem je symetrie, ve které rostliny nacházejí své protějšky jako v zrcadle. Tato symetrie může být někdy pro zdůraznění kontrastu narušena, neboť tím posílíme jednotu návrhu. K formálnímu stylu patří i přísně udržovaná japonská a částečně i štěrková zahrada. Více o štěrkové zahradě ZDE.

Neformální styl

Neformální styl je opakem formálního. Patří sem styly, které se snaží napodobovat přírodu a mají převážně nepravidelné tvary. V těchto zahradách hojně využíváme přírodniny, například kámen či dřevo, květiny ponecháváme růst neuspořádaně a ve velkých množstvích a kdykoliv můžeme přidávat další a další druhy bez obav, že bychom pokazili nějakou linii.

Využití prostoru

Lidské oko vnímá měřítko jinak v uzavřeném prostoru a jinak venku v zahradě, protože ve volném prostranství se optické měřítko zmenšuje srovnáním s širokým obzorem. Při plánování okrasné zahrady nám pomohou zahradu vytvarovat a rozdělit záhony a květinové pásy tak, aby jednotlivá místa byla příjemná na pohled. A to ať už jsou skrytá a odloučená, nebo ta hned na očích, kde pěstujeme oblíbené rostliny. Ani stinná místa nemusejí zůstat prázdná – ZDE.

• Květinové ostrůvky jsou vidět ze všech stran, umožňují vytvářet skladbu květin, která se mění podle místa pozorovatele. Jsou jedinečným způsobem, jak dosáhnout na poměrně malém místě maximální různorodost.
• Dlouhé úzké pásy umožňují pohrát si s perspektivou – vedou pohled vpřed a nabízejí řadu zajímavostí.
• Zakřivené okraje se využívají zejména pro získání více místa pro výsadbu květin.

Ve velkých otevřených zahradách bychom měli dát přednost tvorbě velkých záhonů a pásů květin, ale musíme zároveň dbát i na rovnováhu otevřeného prostoru a výsadby. Květiny, které použijeme, by měly kontrastovat formou i výškou. Linie tvoříme jasné, aby vedly pohled do dálky, nebo je formujeme do širokých volných křivek, které vyzývají k prozkoumání.

Okrajové květinové pásy

Plánování okrasné zahrady můžeme na krajové pásy použít květiny nebo okrasné keře (byliny a křoviny). Vysazujeme je tak, aby po celou roční dobu kvetly nebo byly zajímavé svými listy, barvou, plody či tvarem. Především v malých zahradách se musíme snažit, aby umístění každé rostliny mělo své opodstatnění. Nejzajímavější jsou patrně smíšené pásy, které dokáží využít kouzla všech rostlinných skupin. Keře kompozici dodají výšku a přitažlivé pozadí pro květiny, navíc přinášejí barvu a různorodost listoví, sezonní květy a plody.

Keře

Některé keře vnímáme jako květiny a řežeme je do váz. Např. Růže, Hortenzie, Šeřík, Zlatice, Kalina, Ibišek, Brslen, Svída, Hroznovec, Komule Davidova, Pustoryl,  Hlohyně, Kdoulovec, Kolkwitzie, Vistárie, Dřišťál… Okrasné keře tvoří stálý rámec zahrady bez ohledu na její velikost nebo pojetí. Vyskytují se od nízkých pokryvných až po keře vysoké jako stromy. Nabízejí dekorativní tvary, často vonící květy či ozdobné plody a škálu olistění co do velikosti tvaru a barvy. Keře definujeme jako rostliny s dřevnatými stonky, které se obvykle rozvětvují od báze a vytvářejí větší množství postranních stonků přímo ze země nebo kousek nad úrovní. Tím se odlišují od stromů, které většinou mají jen jeden kmen, obě skupiny se však do jisté míry překrývají. Když začínáme osazovat zahradu, nikdy neopomíjíme ani ty nejběžnější – mnohé jsou oblíbené právě pro svou odolnost a spolehlivost. Při kombinování jimi můžeme zahradě vtisknout vlastní tvůrčí styl.