Aby budoucí živý plot splnil naše představy a požadavky, musíme dobře zvolit rostliny pro výsadbu, ve správnou dobu je vysadit, aby před zimou stačily zakořenit a odpovídajícím způsobem o ně pečovat. Před výsadbou zjistíme, do jakých rozměrů rostliny dorostou a jaké jsou jejich požadavky na stanoviště, půdu, zálivku i jak často potřebují řez.
Rychlost růstu a ochota k větvení má každý druh dřeviny jinak nastavené a významně je ovlivňují výživa, poloha, typ zeminy a další faktory. Kromě estetické mají vysázené živé ploty i užitečnou funkci větrolamů, čističky vzduchu, akustické zábrany.
Výběr rostlin
Ploty z dřevin vytvářejí atraktivní živé hranice, které kvetou, mají bobule a různě barevné listí nebo jehličí. Mění vzhled podle ročních období a zvyšují pestrost zahrady. Živé ploty bývají symetrické, stříhané a tvarované nebo netvarované, volně rostoucí. Výběr závisí na stylu zahrady a na prostoru, který máme k dispozici. A na použití dřevin vhodných pro naše klima. Pro pěkný vzhled tvarované ploty pravidelně stříháme, je to činnost i při technických pomůckách časově náročná. Volně rostoucí živé ploty mají v tomto smyslu výhodu, že nás stojí méně práce. Keře zakoupíme s kořenovým balem nebo prostokořenné. Běžně vysazujeme do celého plotu jeden druh, ale můžeme i střídat barvy, např. zelené listy s panašovanými nebo s červenou odrůdou. Na tvarovaný formální živý plot jsou vhodné druhy, které dobře snášejí opakovaný řez, například tis červený, zerav obrovský, cesmína, ptačí zob. Pokud v plotu kombinujeme různé druhy, volíme takové, jejichž rychlost růstu je podobná.
Příprava
Opatříme si kvalitní humus a rohovou nebo kostní moučku nebo substrát vhodný pro konkrétní dřevinu. Z nářadí budeme potřebovat rycí vidle nebo rýč, kropicí konev, provázek a pásmo. Časový odhad je, že nám každý vysazený metr živého plotu zabere přibližně 1-2 hodiny času. Vyměříme si délku plánovaného živého plotu a v zahradnictví si necháme poradit, kolik keřů a v jakém odstupu musíme vysadit. Pokud nemůžeme prostokořenné keře ihned po zakoupení zasadit, zahrneme jejich kořeny v mělké brázdě zeminou. Nejméně hodinu před vysazením vložíme keře do vědra s vodu, aby kořeny pořádně nasákly. Netýká se keřů kontejnerovaných. U keřů s kořenovým balem ponecháme plátno kolem balu.
Výsadbové jámy
Rycími vidlemi nebo rýčem vyhloubíme jamku, která bude asi stejně hluboká a dvakrát tak široká jako bal. V případě úzkých keřů, kterými jsou např. ptačí zob a habr, můžeme vyhloubit příkop. Půdu na dně i stěnách jámy zkypříme rycími vidlemi, dno do hloubky 50 cm. Keř musí být vsazen do stejné hloubky, v jakém rostl ve školce. Prohlédneme kořenový systém. Zaschlé nebo poškozené konce kořenů seřízneme. Keře rozložíme podél linie živého plotu. V případě řídkého plotu postupujeme jámu po jámě, v případě plotu úzkého postavíme keře v příkopu jeden vedle druhého. Zakoupené keře ponecháme svázané až do zastřihování, neboť se nám bude lépe pracovat, budou-li výhonky držet pohromadě.
Sázíme
Vyhrabanou zeminu smícháme s humusem nebo kompostem, dřevina tak snáze vytvoří kořeny. U málo výživné půdy přidáme trochou rohové nebo kostní moučky. Anebo použijeme odpovídající substrát. Sázecí jámy nebo příkop vyplníme připravenou směsí zeminy. Potom u rostlin s kořenovým balem opatrně odstraníme obal a keře zasadíme. Prostokořenným keřem zatřepeme tak, aby zemina pronikla mezi. Zkontrolujeme, zda dřeviny v plotě stojí rovně a ve stejném odstupu od sebe. Keře pak upevníme opatrným sešlápnutím půdy a ze zbylé zeminy kolem nich vytvarujeme mísu, kterou zvenku lehce sešlápneme.
Počáteční péče
Vzniklou mísu naplníme zálivkovou vodou a opakujeme tak dlouho, dokud půda nebude dostatečně provlhčena. Přiměřeně zalévat musíme i v následujících dnech, na jaře až do doby, než se keře ujmou, na podzim až do mrazů. Jinak hrozí, že přes zimu keře uschnou. Po prvním zalití uvolníme spojené větve, aby se mohly před zastřihováním narovnat. Jehličnaté dřeviny se první rok po výsadbě neseřezávají. V dalších letech se zkracují pouze boční výhony, dokud tvar nedosáhne plánované výšky. Stálezelené listnáče po výsadbě seřízneme asi na polovinu, podpoříme tím jejich zahuštění ve spodní části. A až do dosažení potřebné výšky seřezáváme rostliny každý rok asi o třetinu. Opadavé listnáče po výsadbě zkrátíme o dvě třetiny tak, aby jejich výška nepřesáhla 30 cm, v dalším roce pak krátíme hlavní výhony na polovinu, vedlejší asi o třetinu. Poté každoročně krátíme vrchol asi o třetinu, až do doby, kdy jsme spokojeni s dosaženou výškou.