Živý plot z volně rostoucích keřů

Živý plot z volně rostoucích keřů ochrání náš pozemek před pohledy zvenčí, utlumí zvuky ze sousedství, zkrotí vítr a poskytne domov ptákům a dalším užitečným živočichům. Pokud je plot utvořen z rozdílně vysokých dřevin, vzniklá zahrada mnoho získá. Což vůbec nemusí být špatné, protože nároky na údržbu jsou poměrně malé.

Pokud zvolíme keře, které kvetou v rozdílnou dobu, vytvářejí barevné plody a či mají nejen na sklonku vegetačního období různě zbarvené listí, poskytne nám pohled na živý plot i milý estetický zážitek.

Výsadba

Živý plot z volně rostoucích keřů vysazujeme zpravidla na podzim, některé druhy i na jaře. Kontejnerované keře lze ovšem při správné péči sázet celoročně. Pokud sazenice neupravili přímo v zahradnictví, kde jsme je koupili, musíme u listnatých keřů zkrátit hlavní výhony asi o třetinu jejich délky – z nich totiž později vyženou nové výhony – a postranní výhony na polovinu.

Pěstování

Nesymetrické živé ploty vyžadují méně pozornosti a snadněji se upravují než těsně vysázené, symetrické živé ploty. Smíšený plot stříháme jen zřídka. Odstraňujeme uschlé větve, jemně kultivujeme příliš rozcuchaný vzhled, případně zkracujeme přerostlé výhonky. Smyslem takových zásahů je udržet plot přirozený a příjemný. Zálivku a hnojení volíme podle potřeb konkrétního druhu keře.

Příklad kombinace rostlin

Do volně rostoucího netvarovaného plotu použijeme například Zimostráz (Buxus) či Skalník (Cotoneaster congestus), které potěší zelenými listy i uprostřed zimy. Dále Svídu (Cornus alba), jež zpestří zimní vzhled svými červenými výhony a Ptačí zob (Ligustrum vulgare Aureum) zdobící pestrými listy od jara do podzimu. Přidáme Forzýtii Zlatici (Forsythia), Šeřík (Siringa) a třeba různé druhy Tavolníku (Spiraea), keře, jež kvetou od jara do podzimu.

Vhodné keře pro volně rostoucí živé ploty:

– Brslen evropský (Euonymus europaea)

Na jaře obrazí Brslen evropský nenápadnými žlutozelenými květy, z nich se od srpna vyvíjejí jedovaté karmínově červené plody. Brsleny mají nenápadné zelenkavé květy, které se objevují v květnu až červnu. Dozrávají ale v kontrastní plody, které mívají vnější část tobolky odlišně zbarvenou od středových semen. Listy se na podzim výrazně vybarvují do žluté a zejména karmínově červené

– Cesmína ostrolistá (Ilex aquifoliu)

Cesmína je velmi vhodná i do smíšených i jednodruhových živých plotů. Od května kvete nenápadnými bílými květy. Ty se promění nejprve v zelené a od září v nádherně červené kulaté plody, které zdobí rostlinu po celou zimu. Větvičky cesmíny ostrolisté jsou v anglosaských zemích symbolem Vánoc. Bobule jsou jedovaté.

– Dřišťál (Berberis darwinii)

Ostnaté zelené listy má Dřišťál po celý rok; na jaře je obsypán zlatými květy, na podzim červenými podlouhlými plody. Jsou i druhy opadané, s modrými bobulemi, s tmavě červenými listy… Případné tvarování provádíme se po odkvětu. Dřišťály většinou vyžadují slunečné stanoviště. Ve stínu se nevybarví a zůstanou jen zelené, nebo se slabým nádechem odstínu. Výjimku jsou žlutolisté kultivary, které vyžadují polostín.

– Eskalonie (Escallonia macrantha)

Stálezelený keř s okrouhlými listy obohatí naši zahradu již na začátku léta růžovými nebo červenými květy. I tento keř upravujeme po odkvětu.

– Forzýtie, zlatice prostřední (Forsythia x intermedie)

Brzy na jaře, dříve než Zlatice ozelení, hustě vykvete zlatožlutými květy. Jejich odstín závisí na odrůdě keře. Aby Forzýtie každoročně bujně kvetla, měli bychom každé 3-4 roky vyřezat starší větve. Na jaře pak bezproblémově obrazí. Zlatice je nenáročný keř, kterému se daří téměř všude. Stanoviště má ráda slunné, v polostínu špatně kvete, ve stínu pravděpodobně nepokvete vůbec.

– Hlohyně červená (Pyracantha coccinea)

Tato oblíbená ohnivá ozdoba podzimu kvete bíle. Od srpna tvoří Hlohyně žluté, oranžové nebo červené plody. Drobné listy na trnitých výhoncích opadávají v drsných polohách. Tento keř střih nepotřebuje, ale chceme-li, můžeme ho udržovat v určité formě. Hlohyni šarlatové se dobře daří na slunci i ve stínu. Snáší i sucho. Tento keř nesnáší teplotní změny. Mladé a nepříliš dobře zakořeněné rostliny a v tuhých zimách i starší exempláře můžou v zimě namrznout.

– Kalina řasnatá plstnatá (Viburnum plicatum f. tomentosum)

Kalina řasnatá kvete v květnu až červnu a kulovitým bílým květem. Od září vzácně tvoří modročerné plody, které jsou jedovaté. Pravidelný řez není nutný, jen občas prosvětlíme husté větve. Kalina patří mezi impozantní listnaté keře, které se obvykle pěstují zejména pro lehkou eleganci květů, zajímavé plody a v mnoha případech i pro velmi dekorativní listy. Výrazným znakem kaliny je v době květu také vůně.

– Šeřík obecný (Syringa vulgaris)

Šeřík neboli bez kvete na jaře. Květy jsou podle odrůdy bílé, žluté, růžové, nachové, lila až kouřové. Rozkvetlé šeříky nádherně voní už na dálku

– Trnka (Prunus spinosa)

Trnka obecná kvete na jaře bílými květy, které se tvoří na ostnatých větvích.. Na podzim dozrávají modročerné ojíněné kulovité peckovice – trnky, které využíváme v kuchyni i při domácí léčbě. Mají obvykle trpkou až svíravou chuť, ale pokud přejdou prvními mrazy, ztratí trpkost a zesládnou. Střih provádíme v zimě, kdy odstraňujeme nežádoucí výhony.

– Vajgélie neboli Zanice (Weigela)

Rostlina se vyskytuje v mnoha odrůdách. Pravidelně odstraňujeme nejstarší výhony. Vajgélie je elegantní opadavý keř, který od pozdního jara po časné léto spolehlivě a dlouho kvete růžovými nebo karmínově červeně zbarvenými květy. Toto kvetení se dost často opakuje také koncem léta až začátkem podzimu.

– Zákula japonská (Kerria japonica)

Zlatožluté kulovité květy Zákuly se objevují na jaře a keř bohatě kvete celou sezonu. Kerrii pravidelně zastřiháváme koncem zimy. snáší všechny typy půdy s výjimkou těžkých a nepropustných. Po odkvětu ořežeme, dobře snáší i řez hluboký až k zemi, dobře regeneruje i po omrznutí.