Maliníky jsou popínavé, opadavé a samosprašné keře. Výhonky dosahují délky až tři metry a jsou často pichlavě chlupaté, někdy i trnité. Výhony vyrůstají z odnožujícího se kořenového systému, zpravidla po roce plodí a další rok odumírají. Proto je po sezóně vylamujeme. Zatímco drobné bílé květy většinou nevoní, listy maliníku jsou aromatické, obsahují mimo jiné riboflavin a niacin, a užívají tradičně jako lék i jako čaj. A voňavé plody maliníku? To je pravá letní lahůdka, plná vitaminu C. Jen je smůla, že maliník chutná i hmyzu a o úrodu nás mohou připravit škůdci maliníku.
Maliny patří mezi velmi oblíbené sezonní ovoce. Problémem jsou škůdci, který nás o ně mohou připravit. Viróz, které u nás mohou napadnout maliníky je zaznamenáno již více než tucet. Přenášejí je ponejvíce mšice, háďátka a křísy, a to během vegetativního rozmnožování či roubování. Virus keříčkovité zakrslosti maliníku se přenáší pylem a semeny. Jedním z největších škůdců, který přenáší virové choroby je mšice maliníková.
Mšice maliníková
Mšice maliníková (Amphorophora idami). Přezimuje ve stádiu vajíčka na malinových výhonech. Okřídlení jedinci se vyskytují v první jarní generaci a v té době je také největší šíření viróz. Napadené rostliny dávají také podstatně menší úrodu a plody jsou nekvalitní. Při silnějším onemocnění dochází k výrazné zakrslosti, zároveň se snižuje funkční listová plocha.
Zásah: v době vegetačního klidu a rašení aplikujeme přípravky určené pro předjarní ošetření ovocných plodin. Za vegetace používáme kterýkoliv přípravek proti mšicím (chemický jen za předpokladu, že dodržíme ochrannou lhůtu do sklizně). Napadené rostliny důsledně likvidujeme, mšice hubíme přípravky Decis či Mospilan.
Nesytka maliníková
Nesytka maliníková (Bembecia hylaeiformis) je škůdce, který ničí výhony maliníku (i ostružiníku), ty následně chřadnou a hynou. Uvnitř těchto prutů můžeme vidět vyžrané chodbičky, jež vedou od kořenů vzhůru k vrcholům výhonů. Housenky nesytky maliníkové vyžírají v kořenových hlavách maliníku chodbičku, v následujícím roce pak vystoupají výhonem nad povrch půdy a ve výšce asi 10 cm nad zemí se zakuklí. Po dvouletém vývoji v červenci a srpnu vylétají motýlci, kteří kladou vajíčka. Škody, které nesytka maliníková působí, nejsou vážné, už proto, že odplozené výhony pravidelně vylamujeme.
Zásah: jakmile problém objevíme, napadené výhony vylámeme již od kořene. Pouze při extrémním výskytu použijeme opakovaně přípravky Decis, Sumithion nebo Zolone, a to během srpna, kdy se líhnou mladé housenky.
Malinovník plstnatý
Malinovník plstnatý (Byturus tomentosus) škodí na květních poupatech i na rašících listech. Před rozkvětem se objevují asi 4 mm dlouzí, světle hnědí, hustě ochmýření brouci. Světlehnědé, před kuklením až 8 mm dlouhé larvy, vyžírají vnitřní části květů, později v květním lůžku vyžírají chodbičky a poškozují jednotlivé plody malin, které kromě toho, že jsou červivé, bývají často druhotně napadené plísní. Škody způsobují larvy i dospělci. Larvy vyžírají a deformují napadená plody, brouci se zase vžírají do květních pupenů, které zasychají, případně se z napadených květů vyvíjejí drobné a zdeformované plody. Dospělý hmyz se líhne z kukel již na podzim, ale ven z půdy vylézá až na jaře. Koncem dubna a v květnu nalétají brouci do květů různých plodin, později na maliník. Zde se páří a samičky kladou do květů po jednom vajíčku. Dorostlé larvy vypadávají z květů ven a zalézají do půdy, aby se zakuklily.
Zásah: uděláme dobře, když maliny sklidíme včas, protože přezrálé plody hmyz častěji napadá. Brouky při větším výskytu v době před květem malin, střásáme do nádob s vodou a likvidujeme. K chemické ochraně můžeme při velkém výskytu brouků použít v této vývojové fázi malin přípravek Decis EW 50. Chemicky pak zasahujeme před počátkem kvetení, případně hned po odkvětu přípravkem Zolone.
Drůbež pomáhá
Larvy opouštějí plody po druhé polovině srpna, kdy se zavrtávají do země. Půdu posypeme páleným nebo dusíkatým vápnem a zryjeme ji do hloubky 25 cm. Škůdce spadané na zem bezpečně vysbírá drůbež, např. slepice, perličky a krůty.