Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Je takové sucho, že si už během setí a sázení rostlin na zahradě klademe otázku, zda to má smysl, když úroda bude pravděpodobně velmi chatrná. Vodou se musí šetřit – leckde je zákaz jejího používání na zálivku i plnění bazénů – jak udržet na zahradě vláhu ? Nebude to snadné, ale něco pro nic udělat můžeme. Dostatek vláhy je snad tím nejdůležitějším, co rostliny ke spokojenému růstu potřebují.
Pokračovat ve čtení „Jak udržet na zahradě vláhu“
Vyvýšené a ohraničené záhony mají několik výhod: nemusíme ohýbat záda, protože o rostliny pečujeme pěkně vestoje nebo si k práci vezmeme židli. Vysoké záhony mají při správném založení několikaletou zásobu živin. Postavit je můžeme i na půdě přemokřené nebo s nevhodným složením pro pěstované rostliny. Ohraničením zpravidla neprorůstá tráva a plevel, a také se nesplavuje zemina.
Pokračovat ve čtení „Vyvýšené a ohraničené záhony“
Slovo „bio“ se stalo úspěšným obchodním zaklínadlem. A bodejť ne, když v případě potravin si pod ním většina z nás představí samé zdravé a chutné věci. Brambory, které chutnají jako brambory a šťavnatou zeleninu a ovoce, které voní. Bioprodukty prostě letí a to spotřebitel – tak už to chodí – pozná v peněžence. Přitom soustředit se na samozásobení a biozahradničení alespoň saláty nebo bylinkami může skoro každý.
Pokračovat ve čtení „Biozahradničení“
Dýně muškátová, která má tvar jako tmavě zelený nebo okrový žebrovaný meloun, je francouzská odrůda, ta jako velká béžová je odrůda máslová, a hadovitě protáhlá je trumpeta. Mají sytě žlutou nebo oranžovou barvu dužinu, která má jemně oříškovou chuť, a silnou slupku, díky níž je lze skladovat od podzimu do jara. Pěstování muškátové dýně je snadné, jen potřebuje dostatek tepla, slunce a na živiny bohatou půdu. Daří se jí skvěle i na kompostu. Je skvělá na hubnutí a má i ozdravné účinky na organismus.
Pokračovat ve čtení „Dýně muškátová“
Blíží se čas chladných plískanic, kdy se člověku nechce z domu, natož pak pracovat s těžkou a studenou půdou. Proto práci na zahradě přizpůsobujeme výkyvům počasí a je-li právě příznivé, urychleně dokončujeme vše, co jsme dosud nestihli. K běžným pracím před příchodem zimy se nyní přidává sklizeň a úklid. A listí padá…
Pokračovat ve čtení „Zahrada před příchodem zimy“
Záhony jsou sklizené a před námi stojí otázka: Rýt či nerýt? Možná je to překvapivé, ale rytí nemusí nutně patřit k pravidelným podzimním nebo jarním pracím na zahradě. Jak se správně ryje? Máme-li dobrou půdu, nemusíme to dělat každý rok. Stačí, když ji jednou důkladně zryjeme, přidáme dostatek organického materiálu, rozumnou dávku hnojiva a doplníme chybějící vápník, a další dva až tři roky rytí nebude zapotřebí.
Pokračovat ve čtení „Jak se správně ryje“
Kompost vzniká tlením organického materiálu, který je domácím a zahradním odpadem. Ten se rozkládá a s pomocí půdních organismů se přeměňuje se na humus. Aby do kompostu tyto půdní organismy, jako například bakterie, houby, červi, brouci a další drobní živočichové, mohli pronikat, musí mít kompost ve své spodní části kontakt se zemí. Kompostér, který má pevné dno, je jen popelnicí na odpad. Zralým kompostem obohacujeme půdu o živiny, které ke zdárnému růstu potřebují všechny rostliny.
Pokračovat ve čtení „Kompost a jak s ním pracovat“
Bez dobré půdy bychom těžko vypěstovali nádherné květiny, chutnou zeleninu nebo okrasné či ovocné dřeviny. V půdě nacházejí kořeny rostlin vláhu a živiny. Vodu zemina zadržuje v dobách sucha, za mokra přebytečná voda odtéká, půda také chrání kořeny před horkem i před zimou. Život na Zemi na ní prostě závisí, a to se pochopitelně týká i naší zahrady. Tak jak vylepšit půdu na zahradě?
Pokračovat ve čtení „Jak vylepšit půdu na zahradě“