Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Bobkovišeň lékařská je oblíbený, stálezelený keř s lesklými tuhými listy, který působí velmi dekorativně. V zahradách ji pěstujeme buď jako solitér, anebo ji můžeme vysázet i jako pohledný živý plot, případně i jako podrost. Koncem jara zdobí keře svíce bílých květů, v zimě tmavou zeleň listů doplňují černé a lesklé plody. Pěstování bobkovišně není nijak náročné.
Pokračovat ve čtení „Bobkovišeň lékařská – pěstování“
Skimie japonská je krásná po celý rok – lesklé, neopadavé listy jsou už samy o sobě velmi zdobné, a což teprve, když na tomto stálezeleném okrasném keři dozrají svítivě červené korálky! Objevují se na podzim a vydrží přes celou zimu. A na jaře pak rostlina rozkvete bohatým květenstvím bělorůžových lat. Tento nádherný keř má ale jeden háček – chceme-li plody, musíme mít samčí i samičí exemplář. Jedna samčí skimie stačí pro tři až čtyři samičí. A protože se od sebe obtížně rozeznávají, je lepší koupit a vysadit všechny najednou. Další pěstování skimií už je snadné.
Pokračovat ve čtení „Skimie japonská je krásná po celý rok“
Na rozdíl od lesních borůvek tvoří kanadské borůvky rozložité keře dorůstající až dvou a půl metru, které se dožívají desítek let. Plody jsou obzvláště velké a z jednoho vzrostlého keře jich sklízíme až pět kilogramů. Po celou sezónu si můžeme užívat borůvek na koláčích, v dortech, v ovocných knedlíkách, na lívancích, v koktejlech… A co nesníme, zmrazíme nebo zavaříme – kompoty, marmelády, povidla a sirupy. Borůvky, i ty kanadské, nám prodlužují život a chrání nás před stařeckou demencí a taky napomáhají k hubnutí.
Pokračovat ve čtení „Kanadské borůvky – pěstování a recepty“
S letošním chladným jarem se protahuje i doba kvetení, což dokazují barevné exploze květů na zahradách. Zlaté květy forzýtií a růžové či červené květy kdoulovce nahradily kvetoucí azalky a pěnišníky, které se vyskytují v opravu široké škále barev. Nejzářivější jsou žluté a oranžové rododendrony.
Pokračovat ve čtení „Žluté a oranžové rododendrony“
Azalky venkovní – patří mezi asi 70 odrůd rododendronů (pěnišníků) ze skupiny azalek. Venkovní azalky mají menší mírně chlupaté listy, které se na podzim barví do červena a na zimu úplně nebo částečně opadávají. Nejvíce rozšířenou skupinou jsou japonské azalky a jejich kříženci, které neopadává vůbec nebo jen částečně. Zahradní azalky jsou skromnější než stálezelené rododendrony, ani jejich požadavek na stanoviště není důrazný. Nároky na pěstování mají různé druhy azalek mírně odlišné. Nádherné květy bývají nejčastěji v odstínech růžových, červených, žlutých a oranžových.
Pokračovat ve čtení „Azalky venkovní“
K jarním cibulovinám našich zahrádek patří také půvabný Řebčík kostkovaný. Od Řebčíku královského se výrazně odlišuje jak velikostí, tak i zabarvením, připomíná spíš původní botanické druhy. Květy Řebčíku kostkovaného jsou zajímavé svou šachovnicovou kresbou, která může být v různých barevných variantách.
Pokračovat ve čtení „Řebčík kostkovaný na zahrádce“
Hortenzie dokáží rozsvítit zahradní zákoutí v době, kdy je většina keřů odkvetlých. A určitě patří mezi nejvýraznější rostliny kvetoucí ve vrcholícím létě. Pěstujeme je jako mohutné rozložité keře, které mohou svým habitem připomínat plně kvetoucí rododendrony, s nimiž se velmi dobře shodnou na stanovišti i půdě. Drobnější rostliny pěstujeme v mísách či závěsných nádobách. Atraktivní jsou také stromkové tvary zapěstované na kmínku.
Pokračovat ve čtení „Hortenzie – pěstování“
Rododendron pochází z Himalájí a vyskytuje se až do pěti tisíc metrů nadmořské výšky – stačí mu dostatek vlhkosti, během dne teploty bez velkých výkyvů a místo chráněné před větrem. Do evropských zámeckých zahrad a parků dorazily rododendrony po cestě dlouhé a klikaté v baroku: nejprve však z druhů alpských, asijských a posléze i severoamerických trpěliví Angličané vyšlechtili mrazuvzdorné odrůdy. Rododendron se též nazývá Azalka, neboť patří do stejné rodiny s tím, že Azalka je nižší keř, kdežto Rododendron může dorůst i desítky metrů.
Pokračovat ve čtení „Rododendron“
Magnólie s českým jménem šácholan, je solitér s nápadnými, velkými, nesmírně dekorativní květy, které rozkvétají ještě před rašením listů koncem dubna až začátkem května. Vzduch se otepluje, vlhká půda voní probouzejícím se životem, paprsky slunce navozují optimismus a začínají kvést jedny z nejkrásnějších dřevin, magnólie. Že je jaro tady, o tom nemůže být pochyb.
Pokračovat ve čtení „Magnólie, Šácholan“
Nádherná vřesoviště nacházejí rok od roku více příznivců. Také se rozšířily kultivary s paletou odstínů barev i tvarů. Předpokladem jejich úspěšného pěstování je kyselá půda, kterou na zahradě úspěšně vytvoříme použitím rašeliny. Zahradní odrůdy se často nerozlišují od odrůd vřesovců, přestože je mezi nimi více rozdílů. Například vřesy, na rozdíl od vřesovců, nekvetou v zimě ani na jaře.
Pokračovat ve čtení „Vřesy“