Výběr ovocných stromů na zahradu

Ovocné stromy, které se chystáme zasadit na zahradě, budou plodit desítky let, potěší nás na jaře květy, v létě zráním plodů, a k radosti přispěje snad i vědomí, že jíme zdravé, chemicky neošetřené ovoce za cenu jen trochu naší práce. A je na nás výběr ovocných stromů – zda zvolíme tak malé, že nám budou pod bradu, nebo vysoké jako dům, které svým majestátním vzhledem dají charakter celé zahradě.

Ovoce je důležitým přírodním zdrojem cenných látek – vitamínů, minerálů, pektinů, vlákniny a cukrů. Výběr ovocných stromů a tradice jejich pěstování se považuje za kulturní dědictví, uchovávané a rozvíjené po staletí. Kromě prospěchu ze sklizně nás učí i trpělivosti a nesobeckosti, neboť často jde o práce pro další generace.

Co potřebuje ovocný strom

Většina ovocných stromů potřebuje slunné stanoviště, lehce kyselou půdu, bez sklonu k přemokření. Aby ovocné stromy správně rostly a plodily, musí půda obsahovat nezbytné živiny. Před jejich vysazením vykopeme půlmetrovou jámu, která by měla být asi 80 cm široká. Čím je půda méně kvalitní nebo hůře zpracovaná, tím by měla být jáma větší. Do vyhloubené jámy dáme výhradně dobře rozložený kompost, nerozložený organický materiál jako je čerstvý hnůj, listí a tráva by mohl strom i zahubit. Při zasazování dřeviny přilijeme asi v polovině zasypávání trochu vody, aby se částečky půdy dostaly mezi kořínky, obalily je a upevnily. Zeminu nakonec utlačíme a strom zalijeme. Ovocné dřeviny sázíme nejlépe v říjnu až listopadu nebo brzy na jaře. Zvláštní péči jim věnujeme v době květu, kdy se rozhoduje o letošní i příští sklizni. Asi dva až tři týdny po odkvětu zjistíme, jaká je násada malých plůdků a nadbytečné protrháme. Koncem května stromy přihnojíme ledkem a po odkvětu je důkladně zalijeme. Před nedostatkem vláhy chráníme stromy nastýláním. Použijeme piliny, drcenou kůru, slámu či posekanou trávu. Mladé ovocné stromy potřebují v létě hodně vody, proto po obvodu koruny uděláme mělkou rýhu a do ní vodu napouštíme tak, aby se stačila vsáknout.

Druhy ovocných dřevin

Mezi ovocné dřeviny řadíme stromy a keře. Tvary stromů pak rozdělujeme podle výšky kmenu. Tradiční starší odrůdy bývají vyšší a mívají rozlehlou korunou. Modernější jsou nízké čtvrtkmeny a zákrsky s menší korunou, ale s větší násadou květů a tedy i množstvím ovoce.

• Keř je bez kmene, větve se diferencují hned u země
• Zákrsek má výšku kmene v rozmezí 60 – 90 cm
• Čtvrtkmen má kmen vysoký 100 – 120 cm
• Polokmen má výšku kmene 120 – 160 cm
• Vysokokmen dorůstá 180 – 220 cm

Keř ani zákrsek nejsou příliš vhodné do velkých zahrad a neoplocených sadů. Čtvrtkmeny vysazujeme ve větší vzdálenosti mezi sebou, neboť potřebují, aby do jejich koruny pronikalo dostatek světla.

Výběr ovocného stromu

Výběr ovocných stromů – volbu odrůdy bychom měli přizpůsobit danému stanovišti, tedy půdním a klimatickým podmínkám, i v okolí se vyskytujícím chorobám a škůdcům (např. v oblasti zamořené virovým onemocněním šarka švestky nevysazujeme odrůdy, které jsou k této chorobě náchylné). Všechny jabloně a hrušně, většina třešní a některé druhy slivoní potřebují k hojné plodnosti vhodného opylovače. U jabloní, hrušní, švestek i meruněk provádíme při nadměrné násadě probírku plodů a zlepšíme kvalitu sklizně příští rok.

Řez ovocných stromů

Řezem usměrníme růst stromu a ovlivníme jeho plodnost. Větve zásadně řežeme na větevní kroužek, nenecháváme pahýly, které strom neumí vyhojit a stávají se proto zdrojem infekcí a nemocí. Silné větve odřezáváme nadvakrát, aby se zamezilo odtržení kůry či odlomení větve od kmene. Rány o průměru více než 3 cm pokud možno zatíráme stromovým balzámem, latexovými barvami.

–Výchovný řez

Výchovný řez se používá hlavně u mladých stromů, v období do 4–5 let po výsadbě. Podpoříme tak vegetativní růst podzemní a nadzemní části – zakořenění, vytvoření pevné kostry koruny, s dobrým odklonem větví od kmínku a jejich rozvětvením. Výchovným řezem při výsadbě odstraníme všechny „konkurenční“ výhony i takové, které rostou dovnitř koruny. Zkrátíme budoucí hlavní výhon (terminál) i 3–4 kosterní větve (více jich neponecháme), které mají být kolem kmene rovnoměrně rozmístěny.

–Udržovací řez

Udržovací řez provádíme u stromů, které již plodí. Odstraníme suché, nemocné a konkurenční větve, které nadměrně zahušťují korunu. Přerostlé stromy třešní snížíme ořezáním větví i s plody, které pak pohodlně očešeme. Řez se může lišit i podle odrůdy – některé začínají plodit dříve, jiné později.

–Zmlazovací řez

Zmlazovací řez provádíme u starých stromů, které již nepřirůstají, a jejichž plodnost se tím omezuje nebo není dost kvalitní. Koruny neudržovaných stromů mají mnoho větví, které rostou dovnitř koruny a jsou bez plodných větviček. Na vnějším obvodu se tvoří výhony, jejichž listy nepustí dovnitř žádné světlo. Od listopadu do března prosvětlujeme korunu. Nejdříve odstraníme tenké a nemocné větve, potom větve příliš husté, křížící, slabé a suché. Starší stromy neprosvětlujeme na jeden zásah, ale postupně až tři roky.