K typickým podzimním květinám patří Astra hvězdnice. Tyto pestré květiny patří pro svou nenáročnost k velice oblíbeným trvalkám. Bývají poměrně vysokého vzrůstu, hodí se pro solitérní i kombinované výsadby a vyniknou též jako řezané květiny ve vázách. Díky pozdní době kvetení dokážou zpestřit zahradu zejména v době, kdy už je barevných květin poskrovnu.
Astra hvězdnice (Aster novae) zbarvují podzimní zahradu do růžova, často i do fialova až do modra, k vidění jsou květy bílé i žluté, plné i jednoduché. Všechny hvězdnice pocházejí ze severní Ameriky a odlišují se od sebe více či méně nápadnými znaky, pro laika často nepostřehnutelnými. Pevný stonek nese kopinaté listy, které se u nízkých a středně vysokých odrůd bohatě větví. Odrůdy vysoké a středně vysoké pěstujeme k řezu, zcela vykvetlé ve váze vydrží asi týden.
Druhy a kultivary
Rod Aster nabízí širokou škálu druhů a kultivarů. které se liší výškou, tvarem, velikostí a barvou květů. Z mnoha odrůd nejznámější je divoce rostoucí Hvězdnice chlumní dosahující výšky 40 – 60 cm. Vytváří květy růžové, fialovomodré, lila se žlutým středem o průměru až 6 cm. K nejvýznamnějším vyšlechtěným druhům patří například Aster dumosus, Aster novi-belgii, Aster novae-angliae, Aster ericoides a jejich kultivary. Snad každého zaujme především vyšší počet květů na jednom stonku, dalším společným znakem je termín kvetení. Rané odrůdy vykvétají už koncem srpna, většinou však začínají kvést až v září nebo říjnu a často pokračují až do nástupu prvních mrazů.
Stanoviště
Astra hvězdnice vyžaduje slunná stanoviště. V době kvetu upřednostňuje vlhkou půdu a dobře propustnou, jinak snáší i půdou suchou, vápenitou.
Pěstování
Při výsadbě musíme přizpůsobit vzdálenost mezi rostlinami vzrůstnosti odrůdy. Přibližně je to u Aster dumosus 9 rostlin na 1 m2, u A. novi-belgii 5 rostlin, A. ericoides a A. novae-angliae 3 rostliny na 1 m2. A. dumosus a většina odrůd A. novi-belgii vytvářejí nižší, kompaktní polštáře. V případě vyšších druhů, zejména u A. novae-angliae, ale i u některých odrůd Aster ericoides, dochází v létě k poléhání výhonů i celých rostlin. Proti tomu se můžeme snadno bránit tím, že zastřihneme v první polovině vegetace – konec května až začátek června – okrajové výhony. Ty se posléze rozvětví, zesílí a podrží poléhající středové výhony. Zastřižené výhonky pak vykvétají později a tím se kvetení celého trsu rozloží na delší časové období. Z chorob na podzimních astrách škodí nejčastěji padlí (moučnatě bílé povlaky), které napadá zejména odrůdy Aster novi-belgii a Aster dumosus. Jako ochrana postačí včasný postřik běžnými fungicidními přípravky.
Množení
Astru hvězdnici rozmnožujeme vegetativně, množení ze semene se užívá převážně pro šlechtitelské účely. Vegetativní množení je snadné – nejspolehlivější je dělení trsů. Protože všechny druhy vykvétají na podzim, vhodným obdobím pro množení je jaro od března až do června. Aster novi-belgii a Aster dumosus dělíme velice jednoduše – roztrháním trsů na menší kousky. Velikost oddělků není rozhodující, v případě nouze postačí i odtržky se 3 až 5 výhonky. Získané oddělky můžeme vysazovat přímo na stanoviště.
Použití a přínos
Krása Aster hvězdnic vynikne zejména ve větších skupinách a ve společnosti dalších rostlin nebo stálezelených dřevin. Tip: Některé druhy se mohou ve vhodných podmínkách vysemenit, což nemusí být nevýhodou, obzvláště pokud nám nezáleží na zachování pravosti původní odrůdy. Touto cestou mohou vznikat i nové, zajímavě zbarvené typy.