V našich podmínkách je bříza stromem velmi častým, ať již na venkově či ve městech, a díky typickým znakům, zejména výrazně bílé kůře kmene, ji dobře rozeznají i malé děti. Z pohledu zahradníka oceníme její otužilost, poměrně rychlý, spolehlivý růst a něžnou krásu. Díky sortimentu můžeme vybrat stromy jak pro malé tak i pro velké zahrady.
V historii lidstva měla bříza až posvátné postavení a často se objevuje i jako erbovní strom. V mytologii nejrozličnějších národů plnila řadu tajemných funkcí. Při získávání sladké mízy z kmene stromu některé severské národy věřily, že tím zároveň strom předá sílu mladému roku. V jiných zemích, například v Anglii, bříza sloužila jako amulet chránící před zlými duchy a bříza přede dveřmi stáje měla ochránit dobytek před nebezpečím.
Druhy a odrůdy
Naší nejčastější břízou je Bříza bílá (Betula pendula, někdy také označována jako B. verrucosa), která se díky velké přizpůsobivost vyskytuje v typově velmi odlišných lokalitách. Vedle ní existuje ještě několik desítek jiných druhů, rozšířených zejména v mírném pásmu severní polokoule. Některé z nich jsou bříze bílé dost podobné, a je mezi nimi i několik velmi zajímavých druhů s vysokou dekorativní hodnotou. Naše obyčejná bříza je matkou několik zajímavých a oblíbených kultivarů. Jeden z nejznámějších, vhodný i pro menší zahrady je kultivar Youngii, vyznačující se přísně převislým, deštníkovitým růstem. Opakem tohoto tvaru je odrůda Fastigiata, která tvoří velmi úzké, sloupovité, až 15 metrů vysoké stromy.
Další odrůdy břízy
Velmi efektní je taktéž odrůda Tristis, pro kterou je sice typický vzpřímený růst kosterních větví, ale mladé větvičky visí ze stromu jako záclony. V případě, že máme možnost pozorovat listí břízy z blízka, může nás potěšit i kultivar Dalecarlica, s hluboce stříhanými listy. Mohutná bříza papírová (B. papyrifera) dostala jméno podle velkých odlupujících se bílých plátů kůry, které vzhledově i funkčně připomínají papír. Překrásnou bílou kůrou se může chlubit i kultivar himalájské břízy užitečné (B. utilis Doorenbos), který se někdy také prodává pod samostatným jménem jako B. jacquemontii. Jako skvělá solitéra poslouží i impozantní bříza Ermanova (B. ermanii). Zmíněné břízy jsou skutečně ozdobou zimní zahrady, kdy nejvíce vynikne jedinečná kůra. Pro skalky, dvorky či malé zahrady se naopak velmi dobře hodí zcela nízká a drobnolistá bříza trpasličí (B. nana), kterou při troše štěstí, třeba při potulkách po rašeliništích, můžete potkat i v naší přírodě.
Přesazování
Bříza bílá je velmi skromný, doslova pionýrský strom, schopný uchytit se a růst i v nejhorších možných podmínkách. Je to silně světlomilný druh, který dokáže růst jak v suchých lokalitách, tak na místech trvale zamokřených. Jako jedna z prvních rostlin se zabydluje na čerstvě vytěžených haldách, obnažených stěnách uzavřených kamenolomů či náspech železničních tratí. Ale pozor: přesazování starších jedinců je přesto riskantní a z velké části neúspěšné. Omezení těchto rizik nabízí pouze dobrá technologie pěstování ve specializovaných firmách, kde jsou stromy postupně několikrát přesazovány, aby jejich kořenová soustava zůstala relativně kompaktní. Má-li dojít k přesazení starší břízy z volné půdy na nové stanoviště, je pro tento úkon nejvhodnější dobou období nalévání pupenů a začátku rašení.
Strom nevhodný pro alergiky
Pěstování břízy s sebou přináší i některé nepříjemnosti. Pyl z kvetoucích bříz zase vyvolává alergikům poměrně silnou reakci. Také ji nemají rádi ti, které množství drobných listů, na podzim opadávajících nutí k častějšímu hrabání trávníků. Také nebo množství jemných semínek, které na podzim zanášejí okapy, jenž musíme čistit a množství žlutého listí častěji hrabat.
Léčivé vlastnosti bříz
Břízy mají i některé pozoruhodné vlastnosti – její listy a pupeny mají léčivé účinky, a to výrazné diuretické (močopudné) účinky. Odvar z listů se v lidové medicíně používal k omezení účinků revmatismu i proti nespavosti. Listy mají i dezinfekční účinek, proto se z jejich nálevu dělal lék na hojení ústní dutiny. Trvalé postavení má bříza také ve vlasové kosmetice.