Čajot – mexická okurka

světle zelený plod exotické zeleniny
Čajot – mexická okurka, foto archiv

Popínavá zelenina čajot – mexická okurka, jak se lidově nazývá, náležejí do čeledi tykvovitých, je oblíbeným druhem především v Mexiku a ve Střední Americe. Jde o poměrně bujnou liánu, která je během vegetace schopna dorůst mnohametrových rozměrů. Je příbuzná cuketě a patisonu a její listy i květy částečně tuto známou zeleninu skutečně připomínají. Chuťově i konzistencí se podobá něčemu mezi okurkou, cuketou a chřestem. Odvar z listů zmírňuje problémy s ledvinami a vysokým tlakem.

Čajot (Sechium edule) je tropická zelenina zajímavého členitého tvaru – plody jsou hruškovité, případně válcovité na svém povrchu mají slabé žebrování. Hladké, ve sklizňové zralosti světle zelené plody váží okolo půl kilogramu a měří 10 – 20 centimetrů. Jeden druh může mít i ostnitý povrch. Uvnitř najdeme bílozelenou dužninu a jedno velké ploché semeno.

Stanoviště

Slunné stanoviště, ale současně potřebují krátký den. Jsou tedy vhodnější spíše pro pěstování ve vyhřívaném skleníku v zimě, ale není důvod zkusit čajot pěstovat v teplejších oblastech i na záhonu.

Pěstování

Čajot, kresba archiv

Rostliny vyžadují teploty nad 20 °C a aby kvetly a plodily i krátký den, který je u nás v zimě. Pěstuje se jako víceletá plodina. Podmínky pěstování jsou podobné, jako při pěstování dýní nebo okurek. V teplých a slunných oblastech se pěstují jako trvalky, kdežto v našich podmínkách se každoročně vysazují znovu, neboť nepřežijí naše zimy. Plod, který chceme vysadit, zabalíme do novin a udržujeme přes zimu v teplotě 5-10 °C, aby nevyklíčil a neztratil mnoho vlhkosti. Na jaře celý plod zasadíme do zahradní půdy obohacené humusem a mírně ale pravidelně zaléváme. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být 2 – 5 metrů a opora, po které liána šplhá by měla být vysoká asi dva metry.

Množení

Vzhledem k tomu, že semena klíčí přímo v plodu, rozmnožuje se čajot tak, že se zasadí celý plod.

Obsahové látky a použití

Průřez čajotem, foto archiv

Zdravý čajot je světle zelený, pevný, bez hnědých skvrn a klíčků. V tomto stavu vydrží dlouho uskladněný, zejména v chladu. Z hlediska nutričního má čajot na 100 gramů jen 25 kalorií, 2,2 g vlákniny, 5,1 g sacharidů, 1,1 g bílkovin, 0,4 g tuku, 0,3 mg vitaminu C, 0,3 mg sodíku, 165 mg draslíku, 22,4 mg vápníku. Chuť je slabě nasládlá, však poměrně nevýrazná, proto se plody čajotu konzumují dále kuchyňsky zpracovávané – vaří se, dusí a nakládají. Kromě plodu se jedí také ztluštělé kořeny, které se smaží podobně jako bramborové lupínky. V některých oblastech se používají ke konzumaci i mladé listy, a dokonce i měkké semeno, které má mírně oříškovou chuť. Odvar z listů mí léčivé účinky – rozbíjí ledvinové kameny a má močopudné, kardiovaskulární a protizánětlivé účinky.