Papriky na našich zahrádkách pěstujeme na venkovním záhonu jen tam, kde je na to dostatek tepla, tak kde není, můžeme sklízet slušnější úrodu ze skleníků a pařenišť. Papriky většinou předpěstováváme ze semínek a v druhé polovině května pak vysazujeme na konečné stanoviště. Co ale dělat, když rostliny napadnou škůdci paprik nebo choroby a jak jim předcházet?
Jak si předpěstovat papriky ze semínek, píšeme ZDE a o jejich pěstování i přípravě různých pokrmů z paprik píšeme ZDE. Mezi choroby paprik (ale i další zeleniny, ovoce nebo okrasných rostlin) patří chloróza, ze škůdců se podíváme na Vrtalku a Zavíječe paprikového.
Chloróza
- Chloróza neboli žloutenka na paprikách a dalších pěstovaných rostlinách (například na broskvoních, na vinné révě i na mnoha bylinách) se projevuje především, nastanou-li pro ně nepříznivé podmínky. Původ této choroby může být různý, nejčastěji je to nevyrovnaná výživa, typickou chlorózu nejčastěji zapříčiňuje nedostatek železa na vápenitých půdách. Žloutenky se však mezi sebou liší. Jakmile jsou patrné na vrcholcích rostlin, může to být nedostatkem dusíku, naopak na spodních listech se projevuje nedostatek hořčíku. Bývají to tzv. intervenální chlorózy, kdy žloutne pouze část listu mezi žilnatinou. Mimo důvodů spojených s nevyváženou výživou může být chloróza také vyvolána některými virovými chorobami, případně dalšími vlivy.
- Prevence a ochrana – Ochrana proti chloróze je založena především na znalosti pravé příčiny. Pokud víme, že původcem je nedostatek železa nebo jiného prvku, použijeme hnojivo obohacené o konkrétní prvek. Nejrychleji stav napravíme postřikem na list.
Vrtalky
- K nepříjemným pohromám patří škůdci paprik, ale i celé řady užitkových rostli (např. rajčata, okurky…) a také rostlin okrasných (růže, chryzantémy, balkonové květiny) patří Vrtalky zahradní (Phytomyza atricornis). Jejich přítomnost poznáme podle světlých chodbiček ve starších listech. Tyto chodbičky (minování) se postupně rozšiřují, jak rostou larvy, které vyžírají vnitřní část listu. Vše začíná u dospělé samičky – malé mouchy, která naklade vajíčka na rostliny. Vylíhlé larvy se pak zavrtávají do pletiv rostliny, kde se živí. Výsledkem je v lepším případě zohyzdění rostlin, v horším jejich záhuba. Současně s poškozením pletiva mohou vrtalky zavlékat do ran houbové nebo bakteriální choroby.
- Prevence a ochrana – Chemická ochrana proti vrtalkám je velmi složitá. Musíme buď vystihnout správný okamžik, kdy samičky poletují a kladou vajíčka nebo zvolit systémové chemické přípravky. Také můžeme instalovat žluté lepové desky, které pomohou zjistit přítomnost dospělců. Napadené listy odstraňujeme. V uzavřených prostorách však používáme raději biologickou ochranu – dravou vosičku Dacnusa sibirica nebo Diglyphus isae, které spolehlivě larvy zničí a pro člověka nepředstavují žádné zdravotní riziko.
Zavíječ paprikový
- Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) je motýl z čeledi Lepidoptera, který poškozuje poměrně dost užitkových rostlin na zahradě. Škůdci paprik se k nám rozšířili z teplejších oblastí, a k rychlému množení potřebují teploty nad 20 °C. Dospělí motýli mají rozpětí křídel okolo 2 cm, přičemž jedna část křídel je světlejší než druhá. Dospělá samice může naklást až pět set vajíček. Z nich se líhnou růžově až nazelenale zbarvené housenky, které dorůstají 1 až 1,5 cm. Housenky nacházíme například uvnitř plodů papriky, ale podobně škodí na dalších rostlinách. Zavíječ přezimuje ve stádiu kukly.
- Prevence a ochrana – Dospělé motýli můžeme zlikvidovat postřikem aerosolového přípravku na bázi pyrethroidu (Reslin 25 SE), opakovaným podle stupně zamoření 2-3x za rok. Proti housenkám lze také použít biologické parazitoidy (Ventura ssp., Trichograma ssp.). V malém měřítku provádíme mechanickou likvidaci.