Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
V předjaří se připravujeme na jarní výsevy do skleníku a pařeniště. Pokud je máme k dispozici, časně napěstované sazeničky se vyplatí. Již od půlky února předpěstováváme hlávkový salát, kedlubny, mrkev, ředkvičky, ředkve, od března další zeleninu.
Pokračovat ve čtení „Jarní výsevy do skleníku a pařeniště“
Reveň rebarbora se počítá sice mezi zeleninu, ale používá se jí v kuchyni jako ovoce. Používáme ji jako nádivku do koláčů, buchet nebo žemlovky i do kynutých knedlíků, džemů a kompotů apod. Stonky se pro kuchyňské využití sbírají jen do července, protože pak má zvýšené množství kyseliny šťavelové, což je nezdravé. Reveň je trvalka s dlouhou životností, takže při správné péči poskytuje sklizeň po mnoho let.
Pokračovat ve čtení „Reveň rebarbora“
Imunita je schopnost organismu bránit se proti patogenům (virům a bakteriím) z vnějšího i z vnitřního prostředí. Dobře pracující obranný systém nás může ochránit před všemi možnými druhy zdravotních potíží a nemocí. Jak posílit imunitu? Ideálně bychom měli udržovat rovnováhu mezi aktivitou a odpočinkem, jíst a pít zdravě, hýbat se a co nejméně se stresovat. Imunitu významně posílíme některými přírodními prostředky.
Pokračovat ve čtení „Jak posílit imunitu“
Bršlice kozí noha roste ve volné přírodě téměř všude – na lukách, v listnatých lesích, podél cest i potoků… Stanoviště jí vyhovuje slunné, polo stinné i zastíněné. Nevidíme ji rádi v zahradách, kde je úporný, takřka nezlikvidovatelný plevel – z každého přetrženého kořínku vyrostou další a další rostliny. Zato jako léčivá bylina anebo listová zelenina je Kozí noha velmi ceněná. Odvodňuje organismus, působí proti dně a mladé rostliny se výborně uplatní v kuchyni. Zdá se, že tento plevel patří mezi super potraviny budoucnosti.
Pokračovat ve čtení „Bršlice kozí noha – plevel, lék i zelenina“
Je takové sucho, že si už během setí a sázení rostlin na zahradě klademe otázku, zda to má smysl, když úroda bude pravděpodobně velmi chatrná. Vodou se musí šetřit – leckde je zákaz jejího používání na zálivku i plnění bazénů – jak udržet na zahradě vláhu ? Nebude to snadné, ale něco pro nic udělat můžeme. Dostatek vláhy je snad tím nejdůležitějším, co rostliny ke spokojenému růstu potřebují.
Pokračovat ve čtení „Jak udržet na zahradě vláhu“
Vyvýšené a ohraničené záhony mají několik výhod: nemusíme ohýbat záda, protože o rostliny pečujeme pěkně vestoje nebo si k práci vezmeme židli. Vysoké záhony mají při správném založení několikaletou zásobu živin. Postavit je můžeme i na půdě přemokřené nebo s nevhodným složením pro pěstované rostliny. Ohraničením zpravidla neprorůstá tráva a plevel, a také se nesplavuje zemina.
Pokračovat ve čtení „Vyvýšené a ohraničené záhony“
Důkladně jste se na novou sezónu připravili a těšíte se na bohatou úrodu? Toto přání by se vám však nemuselo splnit, pokud podceníte ochranu před nejrůznějšími chorobami a škůdci. Ochrana zeleniny proti škůdcům se provádí různými způsoby podle jednotlivých obdobím vegetace. Když ji neochráníte včas, může se stát, že přijdete o všechny výsledky zahradnické práce. Ošetřujte zahradní záhony preventivně, využijte všech dostupných způsobů, a těšte se z krásné, chutné a zdravé zeleniny.
Pokračovat ve čtení „Ochrana zeleniny proti škůdcům“
Rajčata, pokud nemáme skleník, vysazujeme na venkovní záhony nebo na balkony a terasy až po „ledových mužích“, což je v druhé polovině května. V tomto období, kdy již nehrozí, že by tyto teplomilné rostliny zmrzly, sázíme vzrostlé silné sazenice rajčat, které jsme si sami vypěstovali třeba doma na okně. Pěstování rajčat ze semínek do připravených pěstebních nádob již v únoru, nejpozději v březnu.
Pokračovat ve čtení „Pěstování rajčat ze semínek“
Zkušení zahrádkáři už v září zaštípli vrcholy rajčat za posledním výhonem vyvinutých plodů, aby měly větší šanci dozrát. Někteří z obav před ranními mrazíky kolem nich staví fóliové tunely nebo je balí to netkané textilie. To všechno jsou jen krátkodobá opatření, protože teplota bude neúprosně klesat. Jak tedy uchovat nedozrálá zelená rajčata?
Pokračovat ve čtení „Nedozrálá rajčata a co s nimi“
Kukuřice setá pochází od amerických Indiánů, kde byla známá pod názvem lenochovo obilí, a to již tisíce let před naším letopočtem. Její pěstování je poměrně rozšířené i u nás, i když více se pěstuje krmná kukuřice pro dobytek a pro průmyslové využití, než kukuřice cukrová, kterou jíme uvařenou a politou máslem. Třetím druhem je kukuřice pukavá, ze které se vyrábí známý popcorn. Na druhu ale nezáleží, jde-li o léčivé účinky, které nám poskytují kukuřičná vlákna, tak zvané kukuřičné vlasy.
Pokračovat ve čtení „Kukuřice a co léčí kukuřičné vlasy“