Letnička Dvoutvárka kvete bohatě od jara do podzimu květy, které se podobají kopretinám nebo paprskovkám. Dvoutvárka kvete pouze během slunných dnů, květy se při dešti nebo chladu uzavírají – odtud výraz dvoutvárka anebo dešťová kopretina. Jsou oblíbené dlouhé kvetení a výrazné barvy. Jejich pěstování je nenáročné, a to jak na květinových záhonech, tak i v nádobách na balkonech a terasách.
Dvoutvárka (Dimorphotheca), z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) je keříčkovitá letnička vzpřímeného až poléhavého růstu výšky 10–30 cm. Listy má úzké, pilovité. Kvete od července do září hlavně za slunečného počasí množstvím jednoduchých jazykovitých květů, v barevné škále žluté, oranžové, méně často bílé nebo světle žluté, s purpurovým středem. Za podmračeného či deštivého počasí a na nos se květy zavírají. Plodem je nažka, semena jsou hnědá s papírovitými křídly, snadno se roznášejí větrem. Pochází z jižní Afriky a u nás se obvykle pěstuje jako letnička nebo v nádobách. Dvoutvárky (Dimorphotheca) a Paprskovky (Osteospermum) si jsou vzhledově podobné, dvoutvárky mají o něco menší květy. Obě jsou z čeledi hvězdnicovitých, milují slunce a vytvářejí kopretinové úbory.
Odrůdy a kultivary
Nejčastěji se u nás pěstuje Dvoutvárka oranžová (Dimorphotheca sinuata) – má žluté nebo oranžové květy; D. ecklonis kvete bíle, růžově či fialově; D. pluvialis, D. dešťová — má bílé květy, na rubu tmavší až s fialovým nádechem; D. jucunda — má růžové květy, na rubu s měděným zbarvením. Existuje množství vyšlechtěných hybridů s tmavým středem. Jedná se o křížence mezi druhy D. sinuata a D. pluvialis, jež jsou bohatěji zbarveny a mají lepší odolnost: D. spectabilis — má výrazné nachové až téměř černofialové trubkovité květy a purpurové jazykovité květy; D. cuneata — má bílé květy, někdy s oranžovým až načervenalým tónem, a žlutý střed.
Stanoviště
Dvoutvárka vyžaduje slunné, teplé stanoviště, chráněné před větrem, propustnou půdu bohatou na živiny. Nesnáší přemokření a chlad. Při déletrvajícím deštivém a chladném počasí poupata často špatně narůstají nebo se vůbec neotvírají.
Pěstování
Pro úspěšné pěstování je nejdůležitější plné slunce, velmi dobrá drenáž a nepřemokřená půda. Ideální je hlinitopísčitá, dobře propustná, humózní, neutrální až mírně kyselá. Semena vyséváme v březnu až dubnu. Sazenice vysazujeme v květnu ve vzdálenosti 15–25 cm. Zaléváme mírně, nepřemokřujeme ani nelijeme vodu na list. Tato rostlina je velmi odolná vůči suchu. Hnojíme draselným hnojivem každých 14 dní během vegetace. Odkvetlé květy odstraňujeme, rostlina pak více pokvete.
Množení
Nejběžnější je množení semeny. Ta vyséváme na jaře, buď přímo na stanoviště při teplotě půdy okolo 15 °C, nebo je předpěstujeme v lehkém substrátu s pískem. Mladé rostliny přesazujeme, až když jsou dostatečně silné, jsou náchylné k poškození kořenů. V létě Dvoutvárky rozmnožujeme také řízky, které necháme zakořenit ve vodě nebo ve vlhké zemině. Jednoletá rostlina po odkvětu odumírá, ale často se množí samovýsevem.
Použití a přínos
Dvoutvárky pěstujeme nejen na květinových záhonech, ale i na skalkách, suchých zídkách, v nádobách na terasách a u vchodu i v truhlíkách na oknech a balkonech. Jsou vhodné i jako půdopokryvné rostliny a do pestrých směsí letničkových záhonů. Přitahují včely a další opylovače a jsou příjemně dekorativní. V nepříznivém počasí a tmě se zavírají, aby tak chránily pyl a nektar před poškozením nebo vyplavením, a také kvůli ochraně svých reprodukčních orgánů.