Suchomilné trvalky (xerotermní) jsou ideální volbou pro slunná, suchá a propustná stanoviště, kde odolávají dlouhodobému nedostatku vláhy, vysokým teplotám i intenzivnímu světlu. Jsou tedy ideální pro české klima s častými přísušky. Tyto druhy s dlouhou dobou kvetení, a především s minimální údržbou, přežívají bez častého zalévání, přitahují opylovače a často mají aromatické nebo dekorativní květy.
Suchomilné trvalky, odborně nazývané xerotermní rostliny, jsou druhy přizpůsobené suchým a teplým podmínkám. Tyto rostliny mají často malé, šedostříbrné nebo plstnaté listy, které snižují výpar vody. Většina z nich pochází ze stepních, středomořských nebo skalnatých stanovišť a vyznačuje se dlouhověkostí, nízkou údržbou a atraktivností po větší část sezóny. Xerotermním trvalkám vybereme propustnou půdu, například skalku, štěrkové záhony či svah. Zálivku a hnojení potřebují jen první měsíce po zasazení. Většinou kvetou od června do poloviny července, některé druhy od srpna do zámrazu.
Vhodné druhy pro slunná stanoviště
Mezi oblíbené suchomilné trvalky patří například:
- Bělotrn (Echinops) – vysoký až 100 cm, má modré kulovité květy, je vhodný k sušení;
- Denivka (Hemerocallis) – dlouhověká, nenáročná, má květy různých barev;
- Hlaváček jarní (Eranthis) – má sytě žluté květy brzy zjara, je jedovatý;
- Hvězdnice chlumní (Aster amellus) – kvete později, fialové květy
- Hvozdík (Dianthus) – skalnička, která kvete v časném létě, různými barvami;.
- Levandule (Lavandula) – vonná bylina vhodná i na skalnaté záhony;
- Levisie (Lewisia) – skalnička s nádhernými květy, nesnáší přemokření
- Mateřídouška (Thymus) – nízká, plazivá, aromatická bylina, vhodná i do spár;
Další druhy
- Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) – má šedozelené listy, tvoří polštáře s fialovými květy, hodí se do skalky.
- Plamenky (Phlox paniculata) – bohatě kvetou celé léto, přitahují opylovače;
- Plamenka plazivá (Phlox subulata) – nízká (do 10 cm), vhodná do skalek;
- Pelyněk (Artemisia) – nízké keříky se stříbřitými listy;
- Rozchodníky (Sedum) – sukulentní, extrémně odolné suchu i mrazu, ideální na skalky, kvetou do podzimu; Rožec plstnatý (Cerastium tomentosum) – má stříbřité listy a rychle se rozrůstá;
A ještě další
- Řebříček (Achillea) – žluté květy, suchovzdorný. Sápa křovité i hlíznatá (Phlomis) – rychle se rozrůstá, medonosná, suché květy se hodí pro aranžmá;
- Sporýš přímý (Verbena stricta) – modrofialové klasy, přitahuje motýly;
- Svíčkovec (Gaura) – je vhodný pro suché zahrady, vypadá jako kvetoucí tráva;
- Šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – má modrofialové klasy květů, je aromatická a nenáročná na půdu.
- Třemdava bílá (Dictamnus albus) – je vzpřímená trvalka s vonnými bílými květy;
- Třapatka nachová (Echinacea) – dlouze kvete fialovými květy, snáší horko a přitahuje včely;
- Záplevák (Helenium) – má výrazné podzimní květy.
Stanoviště
Suchomilné trvalky upřednostňují propustnou a chudší půdu s drenáží a bez výživy v podobě kompostu či rašeliny (mohly by zapříčinit hnilobu). Dále slunné stanoviště s minimální dobou svitu šest hodin denně.
Pěstování
Suchomilné trvalky vysadíme na slunné svahy a násypy , štěrkové záhony a obruby , do prostor k jižním a západním zdem, na skalky, či do pěstebních nádob na plném slunci. Zasazené rostliny zpočátku mírně zaléváme, později jen při extrémním suchu. Ve vlhké půdě mohou hnít. Některé druhy (např. Levisie) vyžadují ochranu před zimním deštěm. Proti přemokření je vhodná drenáž a mulčování štěrkem, pískem nebo drcenou kůrou. Po odkvětu odstraníme odkvetlá květenství, čímž podpoříme opětovné nasazování květů.
Použití a přínos
Jak již bylo řečeno, suchomilné rostliny se hodní všude tam, kde bychom jiné rostliny museli za sucha několikrát denně vydatně zalévat. Velkou parádu nadělají i v přenosných nádobách na terasách vystavených slunečnímu žáru. Některé druhy lze úspěšně využít do suchých květinových aranžmá.