Cizokrajné Avokádo na našem trhu již zdomácnělo. Dokonce tak, že se ho mnozí snaží vypěstovat. Dužnaté plody jsou kulovité, většinou však hruškovité o velikosti 8 – 20 cm. Vnitřní pecka je poměrně velká a obsahuje semeno s hořkou chutí. Avokádo snadno vypěstujeme i doma, ale většinou jen pro dekorativní účely, neboť plodů se zřejmě nedočkáme. To bychom museli pěstovat naroubovanou vhodnou odrůdu, která bez větších nároků plodí v zimní zahradě, ve skleníku i v bytě.
Avokádo (Persea americana) má botanický název hruškovec přelahodný. Až 20 m vysoký strom pochází původně z tropické Ameriky, ale pěstujeme-li ho doma v květináči, vyroste jen jako keřík. Listy má protáhle oválné, střídavé a dlouhé až 30 cm. Žlutavé vonné květy vyrůstají na koncích výhonů. Plodem je ovoce, jež může vážit od pár desítek gramů do jednoho a půl kilogramů.
Stanoviště
Persea americana roste v přírodě na mírně přistíněných místech, proto i té v květináči bude svědčit rozptýlené světlo a mírný stín.
Pěstování
Avokádo potřebuje propustnou zeminu, stačí běžná zahradní. Nebude se mu dařit v půdě slehlé, jílovité a těžké. Teploty upřednostňuje běžné pokojové okolo 20 °C, krátkodobě snáší i pokles k 10 °C. Semenáčky, které vypěstujeme z pecky, pravidelně zaléváme, ale dáváme pozor na přemokření, což rostlina nesnáší a může uhynout. Protože avokádo potřebuje vzdušnou vlhkost, pravidelně ho rosíme. Jednou týdně přihnojujeme tekutými hnojivy. Avokádo průběžně tvarujeme řezem, podporujeme tím větvení rostliny a můžeme dosáhnout bohatě košatého tvaru. Plody mohou vyrůst na šestileté rostlině za optimálních podmínek (teplo a vlhko). Květy opylujeme štětečkem a od té chvíle trvá až rok, než plody dozrají a můžeme je odstřihnout.
Množení
V domácích podmínkách avokádu snadno vypěstujeme z kulovité pecky. Zasadíme ji (špičkou nahoru) do vlhké zeminy, anebo jo křížem propíchneme dvěma špejlemi a zavěsíme do sklenice s vodou tak, aby se hladiny dotýkala jen malá kořenová část (později kořeny). Rostlina vyraší za necelý měsíc. Pěstovat ji můžeme i ve vyhřívaném skleníku, na zahradě by nepřežila zimu.
Přínos pro zdraví
Avokádo je velmi výživné, obsahují až třetinu zdraví prospěšného oleje (nenasycené tuky), vysoký podíl bílkovin, a množství provitaminu A, vitaminy skupiny B – zejména pyridoxin B6 a thiamin B1, vitamín C a E, antioxidanty, z minerálů je cenná zvláště měď pro krvetvorbu a metabolismus cukrů, draslík pro regulaci krevního tlaku, selen, zinek a další. Avokádo by měli jíst především diabetici, pacienti s chorobami srdce, s hypertenzí, vegetariáni, kojící matky, studenti a lidé, kteří potřebují „rychle nastartovat mozek“.
Jak jíst avokádo
Avokádo je na našem stole stále ještě málo známé. Pokud očekáváme chuť ovoce a navíc si ještě koupíme nezralý plod, je pravděpodobné, že tuto pochoutku zavrhneme. Což je ovšem škoda, již pro obsah zdraví prospěšných látek. Tyto plody se sice sklízí většinou nevyzrálé a tvrdé, avšak jíme je, až když změknou – necháváme je dojít při pokojové teplotě, ale nenecháme jen ani přezrát. Zralé avokádo konzumujeme syrové (tepelnou úpravou hořkne). Rozřízneme ho podélně tak, že nožem obkroužíme pecku uvnitř a pootočením polovin je od sebe oddělíme. Dužinu mírně mazlavé konzistence posolíme, pokapeme citronem a lžičkou vyjídáme až po tenkou slupku. Také je můžeme oloupat (pozor, těsně pod slupkou je nejvíce vitamínů), rozmačkat vidličkou a vyrobit z něj pomazánku (například přidáme žervé, tvaroh, bylinky apod.) nebo majonézu, prodat ho do salátu apod.
Pleťová maska z avokáda
Z přezrálého avokáda, které již není příliš chutné, si můžeme vyrobit pleťovou masku. Oloupeme ho, rozmačkáme vidličkou a naneseme na obličej. Po čtvrt hodince opláchneme.