Jaký koupit zahradní skleník

Skleník umožňuje prodloužit vegetační sezónu a pokud je vyhřívaný, můžeme sklízet jahody, salát i exotické ovoce nebo květiny v době, kdy je na ně venku už a nebo ještě příliš chladno. Bez skleníku bychom v běžných podmínkách čerstvou zeleninu jen stěží vypěstovali. Kromě toho slouží i k zazimování citlivých rostlin v přenosných nádobách, které by naši zimu nejspíš nepřežily. Jaký koupit zahradní skleník? Vybíráme nejen velikost a tvar, ale i materiál, z něhož je vyroben.

Pokud už se rozhodneme koupit si zahradní skleník, měli bychom si koupit ten největší, který si můžeme dovolit a na jaký máme místo. Malý zahradní skleník nám totiž brzy přestane stačit, kdežto i ten největší bez problémů snadno zaplníme. Jestliže nechceme vynakládat vysoké částky za vytápění příliš velkého skleníku, můžeme ho rozdělit na dvě části a vedle té vytápěné získáme i zateplený prostor k uskladnění rostlin, které potřebují k přezimování chlad.

Materiál na kostru skleníku

Kostra zahradního skleníku bývá nejčastěji vyrobena z hliníkové slitiny, které je pevná, lehká a provedena v úzkém profilu, jenž tolik nebrání pronikání světla. Stavba takové kostry je jednoduchá – většinou se díly jen sešroubují a skleněné výplně se pak přichytí speciálními příchytkami. K návodu často bývá připojené i CD s pracovním postupem. Také si můžeme opatřit skleník s dřevěnou kostrou. Dřevo ale vyžaduje větší údržbu a musíme ho pravidelně natírat. Dřevo, které častý nátěr nevyžaduje, pochází buď z tropů, nebo je tlakově a tepelně zpracované, tzv. termowood. Zřídka se na kostru používá galvanizovaná ocel. Ta se musí, aby nerezivěla, opatřovat ochrannými nátěry. Výhodným kompromisem je žárově zinkovaná ocel.

Materiál pro zasklení

Co se týká zasklívání, používá se nejčastěji sklo. Dobře propouští světlo, nepoškrábá se, ani se stářím nezabarví jako plast. Plasty jsou vhodné zvláště u zakřivených profilů a tam, kde je to důležité například z bezpečnostních důvodů. Velmi vhodné je komůrkové plexisklo, které zadržuje teplo a propouští UV záření.

Tvary skleníků

• Se sedlovou střechou: Tento tvar má většina skleníků. Nabízejí velkou pěstební plochu při relativně nízkých nákladech. Mívají ale omezený prostor nad hlavou, takže nejsou příliš vhodné pro vysoké zahradníky, ani pro pěstování vysokých rostlin na parapetech;
• nástěnný : Jde vlastně jen o polovinu skleníku opřenou hřebenem střechy o zeď. Někdy je těžké rozlišit, jedná-li se o skleník nebo o zimní zahradu. Skleník nemá přístup z domu. Některé tyto konstrukce se používají hlavně pro posezení, jiné pro pěstování rostlin. Je snadné zavést do tohoto typu elektřinu i vodu, zadní stěna je ideální pro pěstování choulostivých rostlin. Mívá ale problém se světlem a jeho orientace na jih přináší problémy s letním přehříváním, na sever pak nedostatek světla;
• holandský světlý : Řešením se podobá těm tradičním, stěny jsou však šikmé a tabule skla mnohem větší, díky čemuž je lepší využití světla;
• s mansardovou střechou: Zakřivený tvar, který vznikne zkosením řady skel, umožňuje maximální využití dopadajícího světla. Předpoklad je umístění takového skleníku na otevřeném a slunném prostranství;
• polygonální : Osmiúhelníkové a jiné polygonální tvary většinou poskytují jen omezený pěstební prostor a mívají i problém s větráním. Většinou jsou vybírány pro svůj atraktivní vzhled do okrasných zahrad;
• kupolovité : Kupolovité skleníky se skládají z mnohoúhelníkových tabulí skla, které vytvářejí tvar s velmi malým odporem vzduchu. Proto jsou vhodné na větrná místa. Vypadají stylově a elegantně, mají však omezenou výšku.