Stálezelené okrasné keře Skimie japonské jsou klenotem každé okrasné zahrádky i terasy, pěstujeme-li je v přenosných nádobách. Nádherných bílo-růžových květů si užíváme přibližně od března do května, od podzimu až do jara zase bývá obalená červenými plody jako korálky. Po odkvětu v případě potřeby následuje řez Skimie japonské. Také je možné si ji namnožit.
Skimie japonská (Skimmia japonica), je okrasný, stálezelený, nízký a kompaktní keř, který je dekorativní po celý rok. A to nejen jasně zelenými, lesklými a neopadavými listy a bílo-růžovými květy – laty, ale zejména jako korálky červenými plody, které keřík zkrášlují od podzimu do jara. To ovšem za předpokladu, že máme samčí i samičí rostlinu, neboť se jedná o dřevinu dvoudomou. Pouze jeden kus sice nádherně pokvete, ale plodů se nedočkáme.
Stanoviště a pěstování Skimie japonské
Skimie japonská se hodí do menších zahrad, předzahrádek i do přenosných nádob na terasy i lodžie. Zpravidla ji koupíme v zahradnických prodejnách jako kompaktní asi třiceticentimetrový keř s bohatou násadou květů. Musíme se připravit na to, že poroste pomalu. Skimie upřednostňuje stinné stanoviště, kde většina kvetoucích rostlin spíše živoří. Proto pro ni v zahradě nebo na terase najdeme zastíněný kout, chráněný před větrem. Pěstujeme ji v kyselé půdě obohacené rašelinou, podobně jako se pěstují rododendrony, azalky, borůvky, vřesy, vřesovce apod. Nemulčujeme! Mladé keře v nádobách zabalíme na zimu do juty, květináč i do bublinkové fólie. Přestože je skimie mrazuvzdorná, v nádobě ji snadno namrznou kořeny a listy nesnášejí sluneční úpal. O pěstování Skimie japonské více ZDE.
Řez Skimie japonské
Řez Skimie japonské na zahradě není nezbytný. Někdy ji ale potřebuje tvarovat, aby rostla podle našich představ a záměrů. Spíš se to týká rostlin pěstovaných v přenosných nádobách, které stavíme u vchodu do domu nebo na terase či balkoně. K tvarujícímu řezu přistoupíme ihned po odkvětu. Uvadlé květy pečlivě odstřihneme, čímž umožníme rostlině, aby svou energii plně soustředila do nárůstu nových výhonku. Později ve stejném roce se vytvoří známé tmavě červené pupeny, které pokvetou příští rok brzy zjara. Pokud je naše skimie poněkud přerostlá, nebo málo zahuštěná, můžeme ji zastřihnout až o polovinu délky větviček. Poté znovu obrazí a následující rok vykvete. Odstraněné větvičky lze použít k množení.
Množení Skimie japonské
Z polovyzrálého dřeva si můžeme koncem léta připravit řízky, kterými si skimii namnožíme. Množení semeny trvá velmi dlouho a málokdo by na to měl tolik trpělivosti. Začátkem zimy obereme ze skimie plody, vyjmeme z nich semena a vysejeme do rašelinové zeminy do pěstební nádoby. Jakmile vytvoří čtyři pravé lístky, přesadíme je. Pomalu rostou i vegetativní řízky, ale už je rostlinu alespoň dobře vidět. Seřízneme je v délce 8-10 cm z konců větviček, namočíme je do stimulátoru a zapícháme do rašelinového substrátu (např. pro azalky a rododendrony). Přiměřeně zavlažujeme a jakmile zakoření, rozdělíme je jednotlivě do květináčů, ale tak, aby byly stejně hluboko. Přes den necháváme venku, na noc domů tak dlouho, dokud nejsou dost otužilé na růst v exteriéru.