Saturejka je koření výrazné až ostré chuti, ale i léčivá bylina. V kuchyni ji využíváme jako doplňkové koření, je například součástí provensálského koření. Najdeme ji v balkánské kuchyni, ochucujeme s ní masa, uzeniny a přidáváme při přípravě luštěnin a košťálovin, neboť zmírňuje nadýmání. Jako léčivka nám pomůže s trávicími problémy, snižuje vysoký krevní tlak a má dezinfekční i hojivé účinky. Snadno se pěstuje a samovolně se rozmnožuje.
Saturejka (Satureia) je nižší jednoletá až vytrvalá bylina, která vytváří drobný keřík. Spodní část stonků dřevnatí. Saturejka patří do čeledi hluchavkovitých. Čárkovité listy i ostatní části rostliny výrazně voní. Květy vyrůstající v lichopřeslenech jsou bílé až světle fialové, objevují se na výhonech od července a kvetou po celé léto. Saturejka pochází ze Středozemí a v teplejších oblastech může zplaňovat.
Výskyt a druhy
U nás se nejčastěji pěstuje Saturejka zahradní (S. hortensis) jako jednoletá bylina a Saturejka horská (S. Montana) jako trvalka. Saturejka horská ve spodní části dřevnatí, má tužší lístky a není tak ostrá jako zahradní. Kvete jemnými bílými květy. Oba druhy se pěstují podobně.
Stanoviště
Vzhledem ke svému původu miluje saturejka slunnou polohu. Zahradní vyhovuje hlinitopísčitá půda, kyprá půda. Horské saturejce naopak půda propustná, výživná hlinitá. Truhlíky či květináče za oknem nezapomeneme opatřit dobrou drenáží. Na záhoně ji chráníme před mrazem chvojím, slámou nebo spadaným listím.
Pěstování saturejky
Pro pěstování na záhonech můžeme půdu obohatit kompostem, ale vyhneme se hnojení hnojem, který saturejka nesnáší. Rostliny po výsevu nebo vysazení rostou rychle, proto stačí odplevelit jen na počátku. Zaléváme průběžně. Při pěstování v nádobách rostliny předpěstujme z časně jarních výsevů. Dřívější sklizně dosáhneme, umístíme-li rostliny do skleníku nebo v bytě za oknem při teplotách mezi 15 až 20 °C. Po každé sklizni rostliny důkladně zavlažíme a přihnojíme, případně odstraníme nemocné a napadené části a plevele. Saturejka nebývá významně napadána chorobami a škůdci.
Množení
Saturejka horská i zahradní se snadno množí jak semeny, které posbíráme na konci léta, tak i vrcholovými a stonkovými řízky. Na jaře a na podzim také lze množit dělením trsů. Při výsevu přímo na záhon klíčí přibližně dva týdny. Vytrvalá saturejka se také rozmnožuje samovýsevem, je invazivní, a proto dáváme pozor, aby se zbytečně nerozrostla.
Sběr a sušení
Nať seřezáváme v době květu (obvykle od července) a rychle ji suší ve stínu při teplotách do 35 °C. Můžeme ji sklízet postupně při slabším seřezávání nebo i jednorázově asi ve druhé polovině léta s celkovým ukončením kultury. Saturejku nejlépe sklízíme ráno kolem osmé hodiny. Pro sušení jsou ideální místa s dobrou cirkulací vzduchu, jinak hrozí nebezpečí zhnědnutí koření a jeho zatuchnutí. Sesychá se v poměru 4:1 a průměrně můžeme z 1 m2 sklidit asi 100 g suchého koření, což je dostatečné množství pro běžnou spotřebu. Listy se při přípravě koření drtí, anebo se používají vcelku. Nať se také používá v čerstvém stavu.
Obsahové látky a léčivé účinky
Často opomíjená léčivka Saturejka obsahuje hlavně třísloviny a silici, které mají antiseptický účinek. Povzbuzuje chuť k jídlu, zmírňuje lehčí průjmy, působí proti nadýmání. Odvar ze Saturejky snižuje krevní tlak a příznivě působí na srdce i při průduškovém astmatu. Obklady z odvaru napomáhají hojení ran. Odvar připravujeme tak, že čajovou lžičku sušené saturejky přelijeme šálkem vody a převaříme. Necháme 10 minut odstát. Můžeme vypít nejvýše tři šálky denně před jídlem, víc by nám mohlo způsobit nevolnost.
Využití v kuchyni
Čerstvou i sušenou Saturejku využíváme k ochucení steaků a grilovaných mas a ryb, nezbytná je při přípravě divočiny a v balkánské kuchyni. Přidáváme ji do vody při vaření fazolí nebo hrachu, kapusty a podobných potravin, způsobujících nadýmání. Toto koření používáme omezeně, abychom nepřebili chuť jídla.