Komule Davidova – letní šeřík se jí říká, neboť některé komule jsou barvou květu a tvarem květenství šeříkům podobné. Největší radost nám dělá od července do října, tedy v době, kdy je jen málo dalších kvetoucích keřů. Sladký nektar květů komule milují motýli a někdy jimi rostlina bývá celá pokryta. Popsáno bylo více než sto druhů, ale v zahradách se pěstují prakticky pouze druhy dva.
Komule Davidova (Buddleja Davidi) pochází z rodu subtropických stálezelených keřů a stromů s centrem rozšíření v jihovýchodní Asii. Jen několik málo opadavých druhů zasahuje ve východní Asii a Himálajích až do mírného pásma. Do zahrad se komule Davidova dostala v devadesátých letech 19. století z šlechtitelské velmoci – Velké Británie. Tento běžně pěstovaný opadavý keř je řídce a nepravidelně stavěný, čímž působí strnulým a poněkud neuspořádaným dojmem. Může dorůstat až do tří metrů, ale obvykle bývá nižší. Květenstvím je vzpřímená nebo mírně převislá lata, pilně vyhledávaná čmeláky, včelami a motýly. Kořenový systém je mělký a bohatě větvený.
Odrůdy a kultivary
Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů s květy, které mají barvu od bílé, přes růžovou a světle fialovou po purpurovou až skoro černou. Mezi nejznámější kultivary patří African Queen – temně fialová, Black Knight – tmavě fialová, Border Beauty – kompaktně rostoucí karmínově červený keř, Carminea – fialově růžová, Dubonnet – tmavě fialová, Empire Blue – modrá s oranžovými oky, Flaming Violet – tmavě purpurová, Fortune – jemně šeříková s oranžovým okem, Harlequin – červenofialová, proměnlivé listy, Charming – levandulově růžová, Peace – bílá, Pink Pearl – světle fialově růžová se světle žlutým okem, Purple Prince – fialově červená, Royal Red – purpurově červená, White Bouquet – bílá, White Cloud – čistě bílá, B. davidi ssp. nanhoensis (někdy též pěstovaná jako kultivar Nanho Blue a Nanho Purple) má tenčí větévky, které jsou mírně převislé, a poněkud kratší květenství. Má jemnější texturu, květní laty jsou drobnější, ale vykvétá jich větší množství.
Stanoviště
Komule Davidova vyžaduje slunné stanoviště a chráněnou polohu. Protože komule Davidova je vápnomilná, můžeme k ní na zimu přidat trochu vápna nebo mletého vápence
Pěstování
Vysazujeme je na jaře a pečlivě zkontrolujeme, zda koupené sazenice nejsou zmrzlé. Pokud je chceme sázet na podzim, musíme půdu kolem nich pečlivě namulčovat. Komule Davidova v tuhých zimách snadno namrzá či až k zemi zmrzá, ale snadno obráží a bohatě kvete, jestliže ji v předjaří hluboce seřízneme. A to až do zdravého dřeva, abychom podpořili růst a odstranili staré plody, které neopadávají a na keřích působí nevzhledně. Protože půvab keře spočívá v květech, volíme živnou, středně těžkou propustnou půdu. Na těžkých jílovitých půdách poroste špatně. Rychlý růst a bohatou násadu květů podpoříme dostatečnou zásobou živin: Pohnojíme ji na jaře plným hnojivem, v létě již nehnojíme, protože tím bychom snížili beztak nevalnou mrazuvzdornost. Jako odolná mrazu byla vyšlechtěna Komule střídavolistá, která prakticky nikdy nenamrzá. Proto ji také na jaře neseřezáváme jako ostatní komule. V době sucha keře zaléváme, protože suchem stresované rostou a kvetou jen bídně.
Množení
Komule je vděčná ozdoba zahrady: netrpí chorobami ani škůdci, snadno se množí bylinnými řízky, nejlépe z dlouhých bylinných letorostů. Jen s přesazováním starších keřů bývají potíže.
Použití a přínos
Komule se jen obtížně kombinují s jinými keři, protože jsou svým vzhledem jedinečné. Vyžadují dostatek prostoru, který plně využijí. Hodí se především pro solitérní výsadbu, rozkládají větve obsypané květy na všechny strany. Máme-li dostatek prostoru, kombinujeme několik různobarevných kultivarů, které příjemně voní. Vynikne také v malé skupince v trávníku. Na malých plochách může vnést do zahrady potřebný výškový rozměr.