Lekníny patří k nejkrásnějším vodním rostlinám a vyskytují se již asi v padesáti vyšlechtěných druzích. Různé odrůdy leknínů můžeme kombinovat, čímž s trochou citu pro barevné kombinace vytvoříme pestré, nádherné koberce. Lekníny a žluté kosatce se stanou šperkem našeho zahradního jezírka. Jeho břeh zase rozsvítíme žlutými kosatci, kterým se zde, jako mokřadním rostlinám, bude dobře dařit.
Lekníny (Nymphaea) nás v zahradním jezírku potěší svou výjimečnou délkou kvetení, které trvá od června až do října. Podle počasí se lekníny rozevírají dopoledne mezi 8–11 hodinou a zavírají v podvečer mezi 15–17 hodinou. Nejvíce voní růžové, nejslaběji bílé.
Pěstování leknínů
Lekníny a žluté kosatce pěstujeme ve velkých nádobách (vhodné jsou plastové koše s hustým děrováním), mohou být mělčí a širší, neboť nekoření hluboko. Aby tyto vodní rostliny bohatě kvetly, ponoříme nádoby a postupně je přesunujeme do hlubší vody, listy rychle dorostou k hladině. Ponořená část leknínu – oddenek, obsahuje zásobní látky a je přídavnými kořeny pevně usazena v bahnitém dně. Oddenky se v průběhu let rozrůstají do značné šíře od mateční rostliny. Dělení oddenků se provádí v průběhu jara, nejdéle do května. Velikost listů leknínů odpovídá hloubce vody (čím hlouběji je rostlina zasazená, tím jsou listy větší). Stíněním vodní plochy udržují vodu chladnější a omezují růst vodní řasy. Poupě se vyvíjí pod vodou, postupně se zvětšuje, jeho stonek se prodlužuje, až dosáhne na hladinu. Leknínům každých 3–5 let vyměníme substrát. Ponecháme středně silný kvetoucí oddenek a od něj oddělíme mladé, které vsadíme do vlastních nádob. Nejvhodnější složení substrátu je ze čtyř dílů drnovky, dvou dokonale zetlelého hovězího hnoje, jednoho rašeliny, jednoho jílu a 1 kg/30 kg substrátu kostní moučky. Voda by měla být neutrální – pH 6,8 – 8,5.
Výsadba leknínů
- Až do doby výsadby vždy udržujeme kořenový bal leknínů pod vodou, nenecháme ho vyschnout.
- Opatrně, abychom nepoškodili kořeny, vyjmeme leknín z kontejneru.
- Opatříme si speciální košíček na vodní rostliny a leknín do něj umístíme.
- Povrch zasypeme hrubým pískem nebo drobnými kamínky, aby se substrát nevyplavoval.
- Osazený košík ponoříme do vody a necháme ho dokonale nasáknout, aby neplaval.
- Poté nádobu s leknínem přesuneme v jezírku do hloubky doporučené pro použitý druh.
- Do maximální hloubky posouváme lekníny postupně, jeho listy musí plout na hladině.
Kosatec žlutý
Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) je vytrvalá rostlina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 50 – 150 cm, patří na rozdíl od ostatních druhů kosatců k mokřadním rostlinám. Miluje bažiny, vlhké příkopy, břehy, lužní lesy, rákosiny. Tento druh kosatce preferuje půdy bahnité a bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Místa jeho stanoviště musí být alespoň občas zaplavovaná. Vyhovují mu spíše kyselé půdy s pH okolo 3,6 – 4. Vyrůstá z tlustého plazivého a rozvětveného oddenku s kořeny, sahajícími do hloubky 10 – 20 cm. Na konci stonku má několik žlutých květů velikosti o průměru 8 – 10 cm.
Výsadba kosatců žlutých
- Kořenový bal kosatců ponoříme do vody a ponecháme v ní až do doby výsadby.
- Opatříme si podobný speciální košík, jaký jsme použili pro výsadbu leknínů.
- Opatrně, abychom nepoškodili kořeny, vyjmeme rostlinu z kontejneru.
- Žlutý kosatec vložíme do košíku pro vodní rostliny i s balem, v němž byl pěstován.
- Do košíku můžeme umístit i více rostlin, srovnáme je tak, aby všem dosahovala voda do stejné úrovně.
- Pěstební nádobu rovnoměrně doplníme speciálním substrátem pro vodní rostliny.
- Povrch posypeme hrubým pískem nebo drobnými kamínky, abychom zabránili vyplavování zeminy.
- Osázený košík ponoříme do vody a poté ho umístíme ve správné hloubce u břehu.