Křen pro zdraví a na bystrost

zelená nať křene na záhonu. Kořen je pod zemí.
Křen na záhonu, foto med

Křenem nazýváme oddenky vytrvalé mrazuvzdorné rostliny křenu selského, která se vyskytuje zplanělá po celé Evropě na místech s dostatkem vláhy. Jako kulturní rostlina se u nás křen pěstuje ve velkém zejména v Malíně, ale jinak vyroste téměř na každé zahrádce.

Křen, foto med

Křen selský (Armoracia rusticana) Křen selský patří do čeledi brukvovitých. Má dlouhý masitý kořen, na povrchu nažloutlý a uvnitř s bílou dužinou. Silná dutá lodyha je dutá a nese velké eliptické listy. Kvete bíle v červnu až srpnu. Křen pěstujeme pro silně aromatický kořen, který využíváme jako kořenovou zeleninu, ale i jako léčivý prostředek v domácí léčbě.

Stanoviště

Křen selský roste v každé půdě (kromě zamokřené), ale jeho chuť odpovídá podmínkám, ve kterých vyrostl – v písčité půdě bude málo aromatický, v příliš těžké zas bude dřevnatý a hrubé chuti. Nejvíce mu vyhovuje hluboká, humózní půda. Z půdy si bere hodně dobrého: na jednom stanovišti vydrží sice až šest let, ale na témže místě ho můžeme znovu vysadit až po čtyřech letech.

Pěstování

Sklizeň křene, foto archiv

Křen množíme řízky z postranních kořenů silných 0,5 – 1 cm, které uložíme do písku ve sklepě. V březnu z nich odtrhneme tenké kořínky a rozřežeme na řízky 25 – 30 cm dlouhé. Vysazujeme je do sponu asi 60 x 60 cm, do hloubky okolo 30 cm šikmo tak, aby spodní konec sazenice byl asi 15 cm pod povrchem půdy. Horní konec řízku musí odpovídat původnímu vegetačnímu vrcholu. V dalším roce vzešlé rostliny vyjednotíme. Během vegetace přihnojujeme cereritem a kypříme. Průběžně odřezáváme hroznovitá květenství vyrůstající do výše až 150 cm, které by rostlinu vysílily tvorbou plodů.  Kořeny sklízíme druhým nebo třetím rokem na podzim nebo na jaře. Ukládáme je do bedniček s pískem do chladného sklepa, aby nevysychaly.

Výživová hodnota

Květ křenu, foto archiv

Křenu se připisují léčivé vlastnosti, kromě jiného prý bystří rozum. Obsahuje ve 100 gramech až 100 mg vitamínu C, provitamin A, vitamíny skupiny B, fytoncidy s antibakteriálními účinky, mnoho draslíku, vápníku, hořčíku, štiplavou silici, cukry, železo, síru a další látky. V lidovém lékařství se křen odedávna používal při nejrůznějších nemocech – má hluboce dráždivý vliv na kůži, povzbuzuje vyměšování moči, ovlivňuje činnost žaludečních a střevních sliznic, uvolňuje hleny při rýmě a kašli… Plackami ze strouhaného křenu se léčil revmatismus. Placku vyrobíme z jednoho dílu nastrouhaného křenu a dvou dílů jemně nastrouhaných brambor. Promícháme a vložíme do řídkého plátna nebo gázy. Před přiložením na bolavé klouby či jiné místo kůži nejprve namažeme sádlem.

Křen v kuchyni

Vzhledem k intenzivní chuti a určité dráždivosti využíváme křen v kuchyni jen střídmě. Výborně se hodí pro obsah antiseptických fytoncidů ke konzervování zeleniny. křen strouháme, uvolňují se z něj hořčičné silice, které způsobují jeho štiplavou chuť.  Čerstvě nastrouhaný křen přidáváme k vařeným masům – zejména k novoročnímu ovaru, uzeninám i rybám, do majonéz, omáček a polévek, do pomazánek, kysaného zelí nebo k vejcím natvrdo. Oblíbená je směs strouhaného křenu s jablky.

Menu

Překrm: Křenové závitky

Ingredience: 30 dkg šunky, 1/4 l šlehačky, 1/2 menšího citronu, 3–4 lžíce strouhaného křene, sůl, cukr.

Strouhaný křen, foto med

Příprava: Pevně ušlehanou šlehačku promícháme s křenem, který pokapeme citronovou šťávou a špetkou cukru a soli. Plátky šunky rozložíme, každý potřeme vrstvičkou šlehačky s křenem a jako palačinku zavineme. Na talíř položíme list čerstvého salátu a na něj kladem závitky, které dozdobíme např. kyselou okurkou, kapií, strouhaným křenem, kudrnkou, plátkem citronu, zbylou šlehačkou… Přílohou je čerstvé pečivo, veka nebo bageta.

Polévka: Křenová s jablky

Ingredience: 5 lžic strouhaného křenu, 2 cibule, nejlépe šalotky, olivový olej, 3 navinulá jablka, 750 ml zeleninového vývaru, 200 ml zakysané smetany, sůl.

Příprava: Cibulku osmahneme na oleji, přidáme kostičky oloupaných jablek, zalijeme vývarem a povaříme asi 15 minut. Polévku rozmixujeme, do horké vlijeme smetanu a přidáme křen. Již nevaříme. Podle chuti přisolíme.

Hlavní jídlo: Křenová omáčka

Ingredience: ¼ l mléka, ¼ l smetany, 2 dkg hrubé mouky, 2 žloutky, 1,5 dkg cukru, sůl, 2 lžíce vývaru, hrstka oloupaných mandlí a 5 lžic křenu.

Křenová omáčka, foto med

Příprava: V mléce smíchaném se smetanou rozmícháme hrubou mouku, žloutky, sůl a cukr. Poté za stálého míchání tuto omáčku vaříme 15 – 20 minut tak, aby nevznikly hrudky. Z křenu oloupeme kůru – jde to dobře škrabkou na brambory – jemně ho nastrouháme, zalijeme vývarem a přidáme do husté omáčky spolu s mandlemi nakrájenými na nudličky. Podáváme s vařeným hovězím masem a houskovým knedlíkem, nebo s ovarem, rybou či uzeným masem a také k vařené zelenině, např. květáku.

Dezert: Ovocný dezert s křenem

Ingredience: 3 lžíce jemně nastrouhaného křenu, 2 středně velké pomeranče, 2 jablka, sůl, pepř, cukr, citronová šťáva.

Příprava: Oloupaná jablka jemně nastrouháme a zakápneme citrónovou šťávou. Důkladně omyté pomeranče rozpůlíme, dužinu opatrně vybereme tak, abychom nepoškodili kůru, odstraníme semínka a nakrájíme ji na malé kousky. Promícháme s nastrouhanými jablky a křenem. Náplň vložíme do jednotlivých půlek pomerančové kůry. Více na Kuchařka-recepty a Vaření a pečení