Říká se, že žádný řez je lepší než špatný neodborný. Máme-li na zahradě ovocné stromy, je dobré vědět, jak se o ně starat, zejména kdy a jak je prořezávat. Omylem by bylo myslet si, že řez stromů se provádí jen v zimě. Každý strom chce své, svou dobu řezu, průklestu, zmlazování… Letní řez ovocných stromů je velmi prospěšný.
V zimě prořezáváme jádroviny, tedy jabloně a hrušně, které dříve raší a také lépe odolávají chladu. Radikální řez v zimě dobře snáší i líska. Peckoviny nikdy neřežeme koncem zimy, ale až v období květu. V této době nejlépe poznáme, jak stromy přezimovaly: vidíme dobře proschlé větve a násadu květů, kterou případně můžeme hned řezem regulovat. Peckovinám chlad neprospívá, příliš časný řez bývá nejčastější příčinou klejotoku a ten vede k dalšímu trvalému oslabení až předčasnému odumírání stromů.
Letní řez ovocných stromů v červnu
Začátek června je období vhodné k letnímu řezu mladých stromků, především těch, které jsme vysazovali na podzim či na jaře. Měli bychom odstranit konkurenční výhony směřující do koruny a ty, co rostou kolmo vzhůru zkrátíme asi o polovinu. Také je třeba výhony mladých stromků, které rostou šikmo vzhůru tvarovat ohýbáním do vodorovné polohy. Podpoříme tím tvorbu nových pupenů. Letním řezem mladých jabloní a hrušní ovlivníme úrodu v následujícím roce. Začneme vyřezáním zahušťujících a křižujících se větve, pak boční větve krátíme na šest až osm pupenů.
Řez v červenci až srpnu
V létě radikálně zmlazujeme třešně, višně a rané slivoně – vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zkrátíme asi na polovinu a boční výhony na dvě očka. Léto je také čas k řezu ořešáku, který pozdě raší a má hodně mízy. Vyhneme se však řezu radikálnímu, ten špatně snáší. Ovocné stromy se po letním řezu rychle hojí a vegetační růst se zpomalí ve prospěch živin v plodech. Strom prořezáváme rovnoměrně celý. Na větve, na něž nedosáhneme, si pořídíme teleskopickou tyč a spolehlivý žebřík.
Jak řežeme
- Odstraníme především větve rostoucí kolmo vzhůru, větve překřížené a ty, které směřují do nitra koruny. Do radikálního řezu se nepouštíme, nemáme-li jistotu, že přebytečné výhony odstraníme dřív, než zdřevnatí, dokud jdou rukou vylomit nebo lehce vystřihnout: jinak strom pouze vysílíme a založíme neprostupnou korunu, kde budou listy dominovat nad plody.
- U slivoní a ořešáků neprovádíme radikální letní řez stromů, pouze očistíme strom od suchých větví a větví, které se kříží.
- U broskvoní můžeme tvarovat takzvanou dutou kotlovitou korunu tím, že odstraníme středový vrchol.
- U jádrovin vždy vrchol ponecháváme. Při řezu jej pouze zkracujeme, stejně jako jednoleté výhony, které zkrátíme asi o třetinu.
- Vždy řežeme na vnější pupen (ten, který směřuje ven z koruny).
- Při řezu větev odstraňujeme ve větevním kroužku, místě, kde jedna větev přisedá na druhou nebo na kmen.
- Při řezu neponecháváme žádné pahýly. Řezná rána musí být hladká, řez pilkou ještě dočistíme podle potřeby nožem žabkou.
- Při řezu nezabíháme hluboko do kmene ani do sousedních větví. S motorovou pilou pracujeme opatrně – v případě silných větví je nejprve nařízneme zespoda, aby se větev nevylomila na nevhodném místě.
- Řezné rány do pěti centimetrů neošetřujeme, větší zatřeme stromovým balzámem na rány (nikoliv štěpařským voskem), případně latexem, nebo alespoň jílem.