Zimní období sice patří odpočinku a mrazivé dny také řezným ranám neprospívají, protože strom je živý organismus a rány se musejí zacelit. Ale za bezmrazého počasí je vhodné právě v době vegetačního klidu stromy prosvětlit. Zimní řez stromů je vhodný v rozmezí od konce února do jejich rašení, každopádně v bezmrazých dnech. Máme-li ovocných stromů více, můžeme, pokud nemrzne, začít dříve tak, abychom řez ukončili, než se stromy opět probudí a začne jimi proudit míza.
Klesne-li teplota pod – 5 °C, řez odložíme. Stejně tak, když jsou předpovězené silné noční mrazy. Nejdříve se pustíme do jádrovin – jabloní a hrušní, které dříve raší a také lépe odolávají chladu. Strom bychom měli rovnoměrně prořezat celý, tedy nejen ty části, na které dosáhneme. Včas si pořídíme teleskopickou tyč a spolehlivý pevný žebřík, výborně se uplatní pilka s nastavitelným otočným listem.
Prosvětlovací řez
Jestliže pěstujeme ovocné stromy (o výsadbě ZDE), můžeme časem pozorovat, jak koruny neudržovaných stromů mají mnoho větví, které rostou dovnitř koruny. Tyto větve uvnitř stromu nemají plodné větve, a proto na nich neroste žádné ovoce. Na vnějším obvodu se zas tvoří množství výhonů, jejichž listy stíní tak, že se stromu nedostává dost světla. Proto koruny ovocných stromů od listopadu až do března prosvětlujeme. Nejdříve odstraníme tenké a nemocné větve, potom větve příliš husté, křížící, slabé a suché. Starší stromy neprosvětlujeme na jeden zásah, ale postupně, a to až tři roky.
Výchovný řez
Výchovný řez se používá hlavně u mladých stromů, v období do 4–5 let po výsadbě. Podpoříme tak vegetativní růst podzemní a nadzemní části – zakořenění, vytvoření pevné kostry koruny, s dobrým odklonem větví od kmínku a jejich rozvětvením. Výchovným řezem při výsadbě odstraníme všechny tzv. konkurenční výhony i takové, které rostou dovnitř koruny. Zkrátíme budoucí hlavní výhon (terminál) i kosterní větve, kterých by nemělo být více než pět, rovnoměrně rozmístěných kolem kmene.
Udržovací a zmlazovací řez
Zimní řez stromů, konkrétně udržovací řez se dělá u stromů, které již plodí. Odstraníme všechny suché, nemocné a konkurenční větve, aby korunu nadměrně nezahušťovaly. Zmlazujeme staré stromy, které již nepřirůstají, málo plodí anebo nemají plody příliš kvalitní. Také řezem ošetřujeme stromy, které onemocněly klejotokem. Trpí jím často broskvoně a způsobuje ho namrzání nebo nevhodná doba řezu. Ránu musíme vyřezat až do zdravého dřeva, vydezinfikovat octem a zamazat štěpařským voskem nebo ošetřit stromovým balzámem. Více o ozdravném řezu ZDE.
Jak řežeme
Při prořezávání stromu přihlížíme k vzrůstnosti a charakteru druhu i odrůdy. To proto, že jiný řez potřebují třešně, jiný jabloně… Řez se může lišit také podle charakteru odrůdy – některé plodí dříve, jiné později… Větve zásadně řežeme na větevní kroužek, nikdy nenecháváme pahýly, které strom neumí vyhojit. Mohou se totiž snadno stát zdrojem infekcí a nejrůznějších nemocí. Silné větve odřezáváme raději nadvakrát, abychom zamezili odtržení kůry či odlomení větve od kmene. Rány po řezu, které mají větší průměr než tři centimetry pokud možno zatíráme stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.
- Krátký řez – jednu část jednoletých výhonů zkrátíme na dva listové pupeny, tzv. zásobní čípky – z nich narostou větvičky na další rok. Druhou část jen asi o třetinu – na nich budou květy.
- Hlavní řez – provádíme v době květu, kdy vidíme, kde květy jsou a kde ne. Zvláště peckoviny nemají rády zimní řez, a řežeme je v létě. Vlky nebo jiné zahušťující výhony můžeme odstranit i na přelomu června a července. Ve vyšších oblastech se dá urychlit vyzrávání letorostů a tvorba květných pupenů řezem na konci srpna – malým zkrácením všech letorostů v koruně. O stylově tvarovaných stromech ZDE.