Kdoule jsou lehce pozapomenuté ovoce, pěstované u nás i v Evropě od starověku. Ze Zakavkazska a Kavkazu se do Evropy dostala Kdouloň obecná a kdoule díky Řekům a Římanům. Plody kdouloní, které se tu a tam na zahradách objevují, často lidé nechávají spadnout bez užitku. To proto, že mají svíravě trpkou chuť. Kdoule jsou totiž zasyrova nepoživatelné, zato po tepelné úpravě jsou vynikající lahůdkou, až již pečené s masem nebo upravené na sladko.
Kdouloň obecná, podlouhlá (Cydonia oblonga) je keř nebo menší strom, který dorůstá asi šesti metrů. Mladé letorosty jsou plstnaté, zespodu plstnaté jsou i tmavě zelené listy a nezralé plody. Kdouloň kvete od poloviny května do června bílými nebo narůžovělými květy, které příjemně voní. Plodem je kulovitá až hruškovitá aromatická malvice, nepravidelně hranatá. Barva kdoulí, nebo také „Venušina jablka“ je zpočátku žlutozelená a později sytě žlutá. Dozrávají v říjnu až listopadu, zasyrova jsou nepoživatelné, po tepelné úpravě velmi chutné. Velmi tvrdý jaderník odstraňujeme. Patří mezi staré odrůdy, jakými jsou oskeruše nebo mišpule .
Druhy a odrůdy
U nás se nejčastěji pěstuje Cydonia oblonga subsp. Pyriformis, kdouloň s hruškovitými plody a chuťově méně výraznou měkčí dužinou. A také C. oblonga subsp. Maliformis, kdouloň s tužšími jablkovitými plody s aromatičtější dužinou. Dále se pěstuje C. oblonga ‚Vranja‘ s hruškovitými plody velikosti až 15 cm, z nich jsou vynikající marmelády. C. oblonga Champion je samosprašná odrůda s ochmýřenými malvicemi hruškovitého typu. C. oblonga ´Ursynovská´ je samosprašná odrůda s bujnějším růstem a brzkou plodností. Plody mají tvar jablka.
Stanoviště
Kdouloň je víceméně nenáročná dřevina, která nejlépe prospívá na slunném, nezamokřeném a před mrazy chráněném stanovišti. Je teplomilná a nesnáší půdy s vysokým obsahem vápníku, které u ní vyvolávají žloutnutím listů.
Pěstování
Mladé rostliny kdoulí vysazujeme na podzim (kontejnerované kdykoliv) na vzdálenost okolo pěti metrů. Zalijeme jen po výsadbě, poté jí stačí déšť a zavlažujeme jen v době velkého sucha. Krátce po výsadbě výchovným řezem založíme kosterní větve, později pouze korunu prosvětlujeme. Výhony neseřezáváme, neboť květy a plody se nejvíce objevují právě zde. Po počátečním bujném růstu kdouloně růst zpomalí a začnou plodit. Dozrávající plody intenzivně voní a pronikavou vůni šíří i nějakou dobu po sklizni. Sklízíme až před příchodem mrazů, kdy první plody začnou padat. Na zimu k dřevině nahrneme vyšší vrstvu zeminy nebo kompostu a překryjeme chvojím. Chráníme tam citlivé kořeny před namrznutím.
Kdoule a jejich využití
Syrové plody jsou tvrdé a trpce sladkokyselé, potřebují proto tepelnou úpravu. Klasikou je kdoulová marmeláda. Ostatně název marmeláda pochází z portugalského názvu marmelo. Vynikající jsou rosoly, želé, kdoulový sýr, kompoty, šťávy. Po odstranění jaderníku pečeme kdoule s drůbežím nebo vepřovým masem. Anebo na sladko na másle, posypané skořicí a cukrem, nebo s jogurtem a čokoládou. Skvělé jsou z nich i různé moučníky, kde používáme hrušky či jablka. Přidat je můžeme do salátů se sýrem i kousky kuřecího masa. A pochopitelně je můžeme míchat s dalšími druhy ovoce.
Použití a přínos
Dužnina kdoulí obsahuje množství vitaminu C, provitamín A, železo, měď, draslík, vápník, hořčík a fosfor. Dále fruktózu, organické kyseliny jablečnou, vinnou a citrónovou, pektin, silici, třísloviny a v semenech slizy.
Léčebné a kosmetické účinky
Kdoule napomáhají léčbě kašle, bolestech v krku, při střevních a trávicích potížích, revmatismu a dně. Jsou účinné při detoxikaci a posilování imunity, neboť množství pektinů reguluje obsah vody v těle a spolu s vlákninou na sebe váží škodlivé látky, které z těla vylučují. Zevně vařené kdoule využijeme na obklady pro zklidnění a hojení zanícených ran, vředů, spálenin, omrzlin i vysušené a popraskané pokožky. V kosmetice jsou účinné k hydrataci pleti a vyhlazení vrásek. Očištěné kdoule nakrájíme na plátky a ve sklenice zalijeme alkoholem. Necháme uzavřené za občasného protřepání 18 dní macerovat v chladu a temnu. Pak scedíme přes pláténko. nalijeme do lahvičky a uskladníme v ledničce. Používáme jako pleťovou masku.
Recepty z kdoulí
- Marmeláda z kdoulí
Ingredience: 1 kg kdoulí, 1 l vody, 2 citrony nebo lžička kyseliny citronové, 500 g cukru.
Postup: z povrchu kdoulí odstraníme chloupky a jadřince. Nakrájíme je i se slupkou, vkládáme do okyselené vody. Vaříme do změknutí, poté propasírujeme přes síto. Hmotu přivedeme k varu, přidáme cukr a vaříme, dokud marmeláda nezačne rosolovatět (kápneme na vychlazený talířek, pokud kapka ztuhne, je hotovo). Horkou marmeládu plníme do suchých, vyvařených sklenic, které po naplnění obrátíte dnem vzhůru. - Kdoulový „sýr“
Ingredience: 1 kg protlaku z kdoulí, 300 g cukru, hrst mandlí nebo oříšků, citronová kůra.
Postup: Kdoule oloupeme, zbavíme jádřinců, podusíme podlité vodou doměkka a propasírujeme. Získaný protlak vaříme na mírném ohni a postupně do něho přidáváme cukr, oloupané, pokrájené mandle či ořechy a drobně nakrájenou kůru z 1 citrónu. Hustý protlak nalijeme do podlouhlé formy na srnčí hřbet, vymazané olejem a vysypané krupicovým cukrem, a necháme ztuhnout. Poté zabalíme do alobalu a uschováme na chladném a suchém místě, kde vydrží až několik měsíců. - Vepřové maso s kdoulemi
Ingredience: 500 g vepřového masa, 1 kg kdoulí, 1 cibule, olej, sůl, pepř, 1 lžička skořice, 1 lžička cukru, hrst rozinek.
Postup: Maso nakrájíme na kostky, cibuli na kostičky. Osmahneme je na oleji, podlijeme trochou vody a dusíme do poloměkka. Osolíme, opepříme, přidáme oloupané, na plátky nakrájené kdoule, skořici, cukr, rozinky a dusíme do změknutí. Podáváme s rýží.