Léto pomalu odchází, ale ještě bývá spousta hřejivých dnů. Ale i přes krásné indiánské léto je patrné, že se zahrada v září připravuje k zimnímu odpočinku. Je doba sklizně ovoce a některých druhů zeleniny. A než přijdou studené podzimní plískanice, měli bychom mít úrodu pod střechou.
V okrasné zahradě kvete ještě spousta letniček i trvalek, ale ve vyšších polohách už je mohou poničit první noční mrazíky.
Okrasná zahrada
- Trávník po posledním sestřihu provzdušňujeme vertikutátorem do hloubky necelého centimetru, aby se ulehlý povrch oživil a kořínky mohly lépe snášet zimní dobu. Tráva nesmí být při vertikutaci mokrá. Zakládáme nové trávníky.
- Dosbíráme semena letniček, abychom je ještě za teplých dnů stihli dosušit.
- Vysazujeme dvouletky a přezimující cibuloviny. Přesazujeme a množíme trvalky. Přihnojujeme je kombinovanými hnojivy.
- Koncem měsíce vyrýváme hlízy jiřin, mečíků a dalších druhů.
- Po polovině měsíce řežeme růže, odstraňujeme nežádoucí výhony. Pnoucí formujeme řezem.
- Přestěhujeme do zimní zahrady, skleníku nebo na světlou chodbu domu choulostivější rostliny v nádobách, které jsme letnili.
- Přesazujeme jehličnany a stálezelené dřeviny. Všechny potřebují dostatek závlahy pro přípravu na přezimování. Koncem měsíce přihnojíme dřeviny draselnými hnojivy pro lepší vyzrávání a mrazuodolnosti.
Ovocné stromy a keře
- Zahrada v září začíná hlavní sklizní jádrového ovoce. Popadané červivé plody nenecháváme ležet pod stromy, aby se larvy, které z nich vylezou, nezakuklily v zemi. Ze stromů otrháme i nemocné ovoce, které zlikvidujeme, jinak by choroboplodné zárodky prostřednictvím spór šířily choroby.
- Stromy před příchodem zimy dostatečně zavlažíme, a to nejlépe 100 litrů vody na kmen. Zaléváme do rýhy v místech okapu koruny.
- Sbíráme poslední odrůdy broskvoní, dokončujeme sběr letních hrušní, slívy dozrávají, ale především od konce měsíce se sklízejí podzimní odrůdy jablek a hrušní.
- Zmlazujeme peckoviny, ke kmínkům stromů dodáváme draselné hnojivo.
- Připravujeme jámy, do kterých doplníme kompost nebo hnůj s půdou, aby byly náležitě ulehlé před vlastní výsadbou nových stromků.
Záhonové pěstování
- Protože naprostá většina zemin trpí nedostatkem organické hmoty, měli bychom jí dodat dostatečné množství organických látek. V září, kdy je půda ještě teplá, podpoříme rozvoj mikroflóry tak, že na každý m² zapravíme 10 litrů (kbelík) substrátu nebo rozložené listovky, kvalitního kompostu, případně rozloženého hnoje. Dokončíme sklizeň letních plodin, a tak nového rostlinného odpadu budeme mít dost pro založení kompostu.
- Brukvovité zeleniny napadené nádorovitostí (Plasmodiophora brassicae) ze záhonů odstraníme i s kořenovým balem a zlikvidujeme je. Do kompostu nesmí přijít v žádném případě, protože by hrozilo rozšíření choroby na celou zahradu, kde by se pak nemohly tyto zeleniny pěstovat pět let.
- Dokončujeme sklizeň rajčat, papriky, letních košťálovin, ředkviček a ředkví. Naopak až v závěru měsíce sklízíme pozdní mrkve, petržel, listové zeleniny vyseté po polovině července (pekingské zelí, saláty, čekanky, fenykl, kedlubny). Pozdní kořenové zeleniny sklízíme od konce září, ale v případě příznivého počasí pozdržíme sklizeň, aby kořeny dobře zesílily a zvýšil se výnos.
- Připravujeme místo pro výsadbu česneku, je dobré záhony ponechat alespoň tři týdny po zrytí ulehnout, aby se česnek v zimě nevytahoval. Pokud jsme tak neučinili v srpnu, vysadíme ještě jahodník.
- Zeleniny, které chceme uchovat déle, můžeme přenášet do pařeniště nebo alespoň nakrývat fólií či textilií, abychom je sklízeli třeba i v listopadu.
- Prázdné záhony po sklizni ihned oséváme směskou na zelené hnojení. Do listopadu ještě dobře naroste a doplní organickou hmotu do půdy.