Palmy v nádobách umisťujeme v létě na zahradu nebo terasu a po sezoně je většinou přemisťujeme do zimních zahrad. Jsou i druhy, které mohou na zahradě zůstat celoročně. Říká se, že kdo pěstuje palmy, otevírá se světu, je velkorysý a citlivý ke všemu krásnému. Nežli si je pořídíme, měli bychom se dozvědět něco o jejich pěstování i o tom, jak až mohou narůst.
Palmy pocházejí z tropických a subtropických oblastí, málo z celkových asi 3000 druhů jich roste ve Středozemí. Většina druhů se vyskytuje na území Amazonky a v souostrovích Indického a Tichého oceánu. Palmy najdeme v tropických deštných lesích stejně jako v horských masivech, na savanách, stepích, pouštích i na mořských pobřežích.
Listy a kmeny palem
Palmy mohou mít listy zpeřené nebo vějířovité. Nejprve jsou skryty v pupenech a jejich rozvíjení probíhá pomalu, až tři týdny. Během vývinu listu z něj často visí vlákna, která se však nesmí odřezávat. U zpeřených listů vyrůstají jednotlivé lístky vpravo a vlevo na hlavním vřetenu: jsou většinou dlouhé a úzké nebo čárkovité. Jejich velikost je podle druhu od několika decimetrů až po deset metrů. Palmy s vějířovitými listy mají čepele okrouhlé, úzké a hluboce zakrojené. Téměř všechny palmy mají jeden nevětvený kmen, na jehož vrcholu vyrůstají listy. Obvod těchto stromů je dán již v mládí a na kmenu se netvoří letokruhy. Ihned po vyklíčení mohutnou tvorbou pletiv rostou do šířky a po dosažení určitého průměru začnou teprve růst do výšky, přičemž vodivá pletiva procházejí celým kmenem a jako lana ho zpevňují. Přesto se vzhled kmene různých palem liší – jednou je hladký, jindy drsný, článkovaný nebo nečlánkovaný, hrbolatý nebo ostnitý, s četnými vlákny nebo zbytky listů… Je zcela normální, že při růstu kmenu spodní, staré listy usychají nebo opadávají.
Odrůdy a kultivary
Areka betelová (Areca catechu) se u nás prodává jako tzv. minikokosovník a na rozdíl od vlasti, kde dorůstá až 30 metrů výšky, zůstává u nás poměrně malá. Plody jsou arekové oříšky, které se po dalším zpracování žvýkají jako oživující droga. Datlovník (Phoenix roebelenii) má korunu tvořenou z velmi úzkých, jemně dělených lístků. Palma je dlouhověká a v bytech dorůstá asi do 1,5 m. Kokosovník ořechoplodý (Cocos lucifera) má v mládí složené úzké listy. V bytech se mu příliš nedaří, neboť je zde příliš nízká vlhkost vzduchu. Pokud však rostlina přežije první dva roky, které jsou pro ni nejnáročnější, je pak dlouhověká. Denně rosíme vlažnou vodou. Žumara nízká (Chamaerops humilis) je jedinou původní palmou v Evropě. Většinou vytváří více kmínků a má keřovitý charakter. Má ostnité řapíky. Zlatoplod žlutavý (Chrysalicarpus lutescens) miluje stín a déšť a vyžaduje dostatek tepla. Od června ji letníme na stinném místě. Kencie Belmorova a Foersterova (Howeia belmoreana, h. forsteriana) je poměrně drahá, ale je velmi dekorativní a celkem snadno se pěstuje. Washingtonie „palma suknicová“ (Washingtona) je považována za jednu z nejhezčích palem. Na rozdíl od ostatních její staré listy neopadávají, ale sklánějí se dolů a objímají kmen jako suknička. Má ostnité řapíky.
Stanoviště
Teplomilné druhy zůstávají po celý rok v bytech, chladnomilné můžeme od května do září umístit na slunná místa v zahradě, na terase nebo na balkoně. Jen málo jich snáší mráz a většina vyžaduje teplý a vlhký vzduch.
Pěstování
Palmy mají velmi citlivé kořeny, proto je po zakoupení raději nepřesazujeme a vložíme je do dekorativních nádob v originálních obalech. Umisťujeme je na světlém místě, nikoli na úplném výsluní. Jsou však i druhy, kterým se daří i na zastíněných lokalitách, např. Howeia, Rhapis či Chamaedorea. Naopak mnoho světla vyžadují Washingtonia, Phoenic canariensis a Chamaerops. Zaléváme málo a raději shora a nikdy nelijeme vodu do srdíčka palmy! Při přelití mohou jemné kořínky odumřít. Zaléváme, když je zemina světlá, na dotyk suchá, kořenový bal se odtrhává od květináče a palma svěšuje listy. Dávka vody je pak závislá na velikosti kořenového balu. Voda by měla být nejlépe dešťová, nebo alespoň odražená a vlažná. Vhodné je palmy najednou prolít a vodu, která se nahromadí v misce, asi po půl hodině vylít. Žádné palmy nesnášejí „studené nohy“, a proto je v chladných prostředích stavíme na polystyrénové podložky. Palmy též vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost, zejména datlovník vyžaduje časté rosení a květináč by měl stát v misce s vlhkými oblázky.
Použití a přínos
Palmy přinášejí lidem žijícím v tropech a subtropech nesmírný užitek. Získávají z nich oleje, suroviny k přípravě nápojů, cukr. Ze dřeva vyrábějí knoflíky, hole, nábytek, nářadí a hodí se i jako stavební dřevo. Výtažky se používají v kosmetice a při výrobě svíček. Palmy pěstované v nádobách čistí a zvlhčují prostředí a mají výrazně dekorativní charakter.