Mezi rozšířené civilizační choroby patří infarkt myokardu, nebo cévní mozková příhoda, lidově mrtvice. Jsou také nejčastější příčinou úmrtí. Obě vznikají v důsledku kornatění tepen, neboli ateroskleróze. Ta nastane, když se tuk a cholesterol začnou ukládat v tepnách a žílách, kde zužují cévní stěny, snižují jejich pružnosti a omezují průtok krve. A když je ho už příliš, tok krve zeslábne natolik, že se mozek nestačí okysličovat nebo srdce zběsile pumpuje naprázdno – až to prostě nevydrží. Tomu všemu pomůže předejít prevence a léčba kornatění tepen
Srdeční infarkt se většinou projevuje náhlou bolestí na hrudi, často vystřelující do levé paže a pocitem dušnosti. Při mozková mrtvici dochází k rychlému uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Ale ateroskleróza může způsobit i ischemickou chorobu dolních končetin. Ta se projevuje občasnou nesnesitelnou bolestí při běžné chůzi, později nohy mohou bolet, i když jsou v klidu. Znakem je i to, že jsou nohy permanentně studené.
Co přispívá ke vzniku arterosklerózy
Je několik rizikových faktorů, které velkou měrou přispívají ke kornatění tepen. Kromě stáří to jsou:
* Genetické zatížení
Dědičné zatížení je jediné, s čím si nelze příliš radit, ale je v našich silách změnit vše ostatní, co ke kornatění tepen vede. Neznamená to ale, že když náš rodič měl infarkt, že ho nutně musíme dostat taky. Jen bychom se měli více vyhýbat rizikovým faktorům.
* Sedavý styl života bez pravidelného pohybu
Většina z nás tráví valnou část pracovní doby (a nejen pracovní) u počítače nebo vsedě u jiné práce. Proto je důležité, abychom alespoň do té práce nebo z ní chodili pokud možno pěšky, a to ostrou chůzí. Nikdo nechce, abychom lámali sportovní rekordy, ale 40 minut rychlé chůze alespoň čtyřikrát do týdne je v silách každého. Libovolný sport, který nám zvedne tep, zrychlí dech a zpotíme se u něj je to pravé, co nás udrží zdravější.
* Nadměrný příjem potravy
Nejde jen, jak si mnozí myslí, o tučná jídla, ale o přísun jakékoliv nadměrné množství složek potravy – tuků, sacharidů a bílkovin. Strava dospělého člověka by měla obsahovat asi 9500 kJ – a to 320 g sacharidů, 80 g bílkovin a 70 g tuků (+ vitamíny a minerály). Chceme-li zhubnout, dávku snížíme na asi 5500 kJ – 180 g sacharidů, 75 g bílkovin a jen 40 g tuku. Chybějící potravu pak doplníme zeleninou. Pokud se přejídáme, naše tělo přebytek kalorií do zásob tuku.
* Kouření
O tomto rizikovém faktoru všichni víme a většina dobře ví, co kouření může způsobit. Kuřáci jsou přesvědčeni, že přestat prostě nedokáží. Jen při tom pomyšlení si musí rychle zapálit. Pravda je ale taková, že fyzická závislost končí pár minut poté, co jste cigaretu típli. Všechno ostatní se děje v mozku kuřáka. Když se ocitneme v nemocnici s nějakou vážnou chorobou, většinou si na cigaretu ani nevzpomeneme. Rozhodně je ale lepší přestat, než se do nemocnice dostaneme. Více ZDE. A když to nezvládneme, můžeme požádat o odbornou pomoc svého lékaře.
* Stres
Stres je rizikový faktor, který má na svědomí řadu onemocnění včetně kornatění tepen. Chceme-li mu předcházet, musíme si nejprve definovat, co nám ho způsobuje. Některé příčiny stresu neovlivníme – jsou to negativní jevy, jakým je ztráta blízkého člověka, rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání, úraz a vážná nemoc… Stres vznikající z pracovního vypětí se zvládnout dá, zejména když si úkoly rozložíme v době a nenecháváme na poslední chvíli. Krátkodobý stres spojený s nějakým náročným zatížením neškodí, škodí ten dlouhodobý.
* Vysoký krevní tlak a diabetes mellitus
I toto jsou rizikové faktory, ale ve většině případů samy vznikají jako důsledek výše uvedených faktorů. Potraviny vhodné pro diabetiky ZDE.
Prevence a léčba arterosklerózy
Prevence a léčba kornatění tepen je zdravý životní styl: změna životosprávy – nepřejídání se, pravidelný pohyb, nekouření a nestresování se zbytečně. Dále jsou vhodné domácí skotské střiky, kdy při sprchování střídáme po asi dvou minutách horkou a chladnou vodu. Zelený čaj bychom měli pít po každém jídle. Podle odborníků tím dochází k odbourávání cholesterolu a snižování krevního tlaku. Vypijete-li denně dvojku bílého vína, cholesterol poklesne a riziko arteriosklerózy se sníží. Z potravin mají léčivé účinky především česnek, dále hlíva ústřičná (ZDE), japonská houba shitaké (ZDE), červená řepa (ZDE)…
Léčivé byliny
– Hloh obecný (Crataegus laevigata)
Květ hlohu obsahuje silice, quercitin a qurcetin, listy kyselinu krategovou a oleanovou; červené plody ještě třísloviny, glykosidy a cukry. Sbíráme a sušíme nepříliš rozvité květy a zralé plody, z nichž vyrábíme velmi účinný čaj, který povzbuzuje srdeční činnost, snižuje vysoký krevní tlak a zlepšuje průtok krve srdcem. Více ZDE.
Čaj: 2 lžičky sušených květů nebo plodů přelijeme 250 ml vroucí vody a necháme asi 20 minut louhovat.
– Kaštan koňský (jírovec madal)
Prevence a léčba kornatění tepen: Léčivou látkou je extrakt z kaštanu. Sbíráme zralý kaštan po uvolnění z tobolky od září do října. Léčivé účinky mají i mladé listy a květy. Aktivní látky, získávané z kaštanu posilují stěny cév, odolnost vlásečnic a zlepšují průtok krve. Také působí protizánětlivě, urychlují vstřebávání otoků, odstraňují noční křeče v nohách a vypínají pleť.
Tinktura z kaštanů: 10 – 14 čerstvě vyloupnutých kaštanů rozkrájíme na malé kousky, vložíme do sklenice o obsahu asi 250 ml a zalijeme 80% čistým lihem z lékárny. Uložíme do temna a jednou týdně protřepeme. Po měsíci přecedíme přes jemné plátno. Zředíme v poměru 1:20 s kvalitní pálenkou nebo vodkou a užíváme 30 kapek denně.