Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Modřenec je kvetoucí drobná cibulovina, vysoká patnáct až dvacet centimetrů. Mají úzké trávovité listy a husté hrozny drobných baňkovitých květů, většinou v různých odstínech modré barvy. Vyšlechtěné jsou ale i odrůdy, které kvetou bíle, růžově i žlutě. Dobře vypadají i zplanělé v trávníku nebo na obrubách okrasných záhonů.
Pokračovat ve čtení „Modřenec – druhy a pěstování“
Rododendrony a azalky v zimě i v ostatních ročních období jsou kvetoucí keře, rostoucí původně v lesnatých oblastech. Vyžadují výživnou a kyselou půdu. Pokud je zasadíme do půdy do zeminy zásaditějšího charakteru, či ještě hůře, do silně vápenaté, nepřežijí. Na to bychom měli pamatovat obzvláště v předjaří, kdy hloubíme jámy pro výsadbu nových pěnišníků a azalek.
Pokračovat ve čtení „Rododendrony a azalky v zimě“
Krokus, šafrán patří bezesporu mezi půvabné posly jara. Tyto cibuloviny vykvétají od konce února nebo od začátku března samostatně nebo v barevných směsích v období, kdy odkvetou sněženky, ale ještě nezačnou kvést narcisy a tulipány. Výjimku tvoří šafrán sličný (nádherný), který kvete na podzim. Je podobný ocúnu, s nímž si ho mnozí pletou ale nemá s ním nic společného. Jarní krokusy jsou ozdobou každé zahrádky.
Pokračovat ve čtení „Krokus, šafrán“
Zelenkavě bílé kvítky, které lze zahlédnout, jak se v lednu a únoru prodírají sněhem, má Čemeřice černá. Jméno získala podle černé barvy oddenku. Červenofialovými květy se chlubí Čemeřice východní a také Čemeřice nachová. Ty však rozkvétají mnohem později.
Pokračovat ve čtení „Čemeřice černá, nachová a východní“
Bledule jarní vykvétají společně se Sněženkami podsněžníky na konci zimy až začátku jara volně v přírodě, ale i na zahrádkách. Květy jsou mrazuvzdorné, kvetou i na sněhu. Vypadají podobně, ale bledule na rozdíl od sněženek déle kvetou a voní. Květ mají širší a má žluté skvrnky. Navíc existuje druh bledulí, který kvete i v létě.
Pokračovat ve čtení „Bledule jarní“
Sněženka stejně jako Talovín zimní se dokáže probojovat sněhem, neboť jejich květy jsou mrazuvzdorné. Dříve sněženky patřily k našim nejrozšířenějším rostlinám, které ohlašovaly příchod jara. Dnes jsou, žel, řazené mezi ohroženou květenu a částečně chráněné druhy.
Pokračovat ve čtení „Sněženka podsněžník“
Koncem zimy můžeme zejména ve starších zahradách v podrostu vzrostlých listnatých stromů nebo keřů spatřit celé koberce drobných, zářivě žlutých kvítků. Jsou to první poslové jara, kterým neublíží ani mráz, a někdy dokonce vykukují zpod sněhové přikrývky. Nízká žlutá kytička má název talovín zimní.
Pokračovat ve čtení „Talovín zimní“
Přes léto je Vilín nenápadný, na první pohled připomíná obyčejnou lísku. Zato uprostřed zimy překvapí vilíny množstvím netypických, jakoby roztřepených drobných kvítků, nahlučených na výhonech ve svazečcích jeden vedle druhého. Známější jsou žluté kultivary, ale můžeme mít i oranžově kvetoucí a také sytě červené.
Pokračovat ve čtení „Vilín kvete v zimě“
První dřeviny, které dokáže ke konci zimy probudit předjarní sluníčko, jsou vřesovce. Vřesovec pleťový tvoří drobná kvítka bílá či růžově zbarvená a vytváří nádherné kobercové porosty na vřesovištích, na okrasných záhonech i v nádobách na terase. A to už je opravdu signál, že jaro je za dveřmi.
Pokračovat ve čtení „Vřesovec pleťový“
Květy čemeřic se často rozvíjejí ještě na sněhu a některé druhy dokonce kvetou dřív, než sněženky. Čemeřice smrdutá a korsická se vyznačují zvláštní originální krásou a v zahradách se pro ni pěstují již od středověku. Dříve se používaly i jako rostliny magické a léčivé, od čehož jsme v současnosti upustili – jsou totiž značně jedovaté.
Pokračovat ve čtení „Čemeřice smrdutá a korsická“