Vyžínač a křovinořez

Často se plete vyžínač a křovinořez. Ale nemotají to jen uživatelé, občas to pomýlí i prodejci ve svých reklamních letácích, ano, i to se stává. Občas směšují strunové sekačky čili vyžínače – s křovinořezy čili motorovými kosami. Je ale vůbec důležité mezi těmito šikovnými pomocníky rozlišovat? Ale samozřejmě, každý je totiž primárně určen na něco jiného.

Když jste dlouho nebyli na chalupě, takže skoro zmizela v kopřivách a lebedě a nebo náletové dřeviny zcela pokryly pozemek, který jste koupili (nebo ho chcete prodat a stydíte se ten prales nabízet), s běžnou sekačkou nejspíš nevystačíte. Právě tady pomůže shora uvedené motorové nářadí.

Džungle na pozemku

Výkonná bubnová sekačka nejen že stojí spoustu peněz, ale využijete ji jen na velkém pozemku. A potom – kam s ní, zabere hodně místa. Co si ale počít s totálně zanedbanou zahradou? Strunová sekačka s nylonovou strunou na vzrostlou buřeň „nezahraje“ a kosu, i kdybychom to s ní venkoncem uměli, na dřevnatých stvolech zničíme. Řešením je křovinořez.

Co je křovinořez a co vyžínač

Křovinořez je dědic známé strunové sekačky. Ta je relativně mladým vynálezem, patentovaným v americkém Houstonu roku 1970, přičemž vynálezce inspirovaly rotační kartáče v myčce aut. Místo bubínku se strunou můžeme křovinořez opatřit ocelovým vícecípým řezným nástrojem nebo pilovým kotoučem. Energie od spalovacího motoru se vede k noži rovnou kovovou osou. Oproti tomu vyžínač pracuje bowdenem – zahnuté rameno ve spodní části umožňující rotaci struny v rovině terénu. Zatímco u křovinořezu můžeme strunový kotouč vyměnit třeba za pilový kotouč, u vyžínače to nejde.

Motory

Křovinořezy pracují v tvrdších podmínkách a tak je jejich konstrukce masivnější a motor má vyšší výkon. Elektrický vyžínač má 200 W, křovinořez 1000 nebo 1200 W, řada profi až 2000 W. U spalovacích motorů je to podobné – vyžínače se pohybují od 0,5 kW až 0,65 kW výkonu, křovinořezy mezi 0,9 až 2,1 kW. Silnější stroje jsou těžší (až 8 kg) a tak se nosí na zádech. Autoři článku Jak vybrat křovinořez na webu Spotřebitelov.cz pak z těchto důvodů doporučují vybraný křovinořez ideálně osobně ozkoušet a zjistit reálné možnosti manipulace.

Co k čemu slouží

Kromě nylonové struny o průměru 2 až 2,5 mm se k hlavě stroje dají upnout ocelové nebo plastové nože, popřípadě ocelový řezací kotouč. Například trojcípé nože vyžínají křoviny, zdřevnatělého plevele nebo rákosí. Čtyřzubý nůž slouží na vysokou trávu, pilový list k likvidaci dřevnatých křovin, náletových dřevin a dokonce k prořezávání stromů. A nebojte se nástrojů vyrobených z nových tvrdých plastů: nebývají horší, než z tradičního materiálu, a zpravidla jsou citelně levnější.

Pozor při práci

Když nástroj zavadí o kamínek, může mu dát takovou rychlost, že hravě rozbije okno a nebo nedej bože někoho zraní. Na práci se správně oblékneme – dlouhé kalhoty, ochranné rukavice, brýle nebo štít a odolná obuv. Všechny křovinořezy provozujeme výhradně s původními součástmi. Nahradit třeba rotační hlavu libovolným pilovým kotoučem je skoro sebevražedné a bolestivý malér může způsobit například i ocelové lanko použité místo původního nylonového.

Problém s hlavou

Tedy řetězovou. Jsou případy, a to ne ojedinělé, kdy odstředivou silou vymrštěný článek řetězu nebo kámen těžce zranily obsluhu i kolemjdoucí. Lehká nylonová struna nemusí být nijak přesně vyvážená, protože ani při nestejně dlouhých koncích struny nenamáhá nadměrně ložiska a osu stroje. U řetězu ovšem při sedmi tisíci otáčkách za minutu dochází k intenzivním vibracím a ložiska dostávají pořádně zabrat. (Přijměte to jako praktickou informaci, protože právě proto prodejci odmítají často reklamace těch strojů, na nichž se používaly řetězové hlavy.)