Břečťan popínavý se chytá na fasádu malými úponky a rovnoměrně pokrývá celou plochu. Mezi porostem a pláštěm domu vzniká vzduchová mezera, která údajně stěnu tepelně izoluje stejně jako deseticentimetrové cihlové zdivo. Listy břečťanu se částečně překrývají a tato souvislá vrstva chrání povrch obvodového pláště před povětrnostním vlivem – dešťová voda po listech steče a omítka zůstává suchá. Porost je účinný v létě proti přehřátí konstrukce stavby a v zimě zase proti promrznutí.
Břečťan popínavý (Hedera helix) je naše jediná domácí stálezelená popínavá dřevina. Nejstarší nálezy pocházejí z doby křídové. Botanický rod zahrnuje pět druhů, u nás se pěstuje především břečťan popínavý, břečťan obecný. Jedná se o původní evropskou stálezelenou dřevitou liánu, jejíž větve dorůstají až do 30 metrů. Výjimečně může vytvářet i malé keře. Celoroční ozdobou jsou kožovité střídavě postavené listy. Jejich vzhled se mění podle stanoviště a stáří. Na slunných místech kvetou starší exempláře drobnými žlutozelenými květy na koncích větví. Z květů se vyvinou černé nebo modročerné bobule, které jsou jedovaté.
Odrůdy a kultivary
Břečťan byl po staletí šlechtěn a existuje velké množství kultivarů. Například: Arborescens je kvetoucí, keřovitě rostoucí kultivar; Arboricompact je zakrsle rostoucí keřovitá forma; zakrsle rostoucí Erecta je vzpřímená, ve stáří poléhavá; Arran má drobné listy; Conglomerata, Fluffy Ruffles a Ivalace zvlněné okraje a zkrácené články; Little Witch má listy úzké a hluboce trojlaločnaté; Manda´s Crested zdobí pětilaločnatý list s okraji mírně vlnitými, nazpět ohnutými; Leo Swicegood má listy úzké a drobné; Natashja zas kapkovitého tvaru a Ovata nepravidelně srdčitě oválné. Některé kultivary jsou bíle lemované, např. Adam, Glacier, Harald či Jubilee, jiné bíle skvrnité – Golden Ingot, Kolibri a Luzii, další se žlutými skvrnami nebo okraji – Buttercup, Eva, Cecilia, Marylin, Gold Child, Goldheart a Midas Touch, a další mají červené nebo stříbrné žilky – Atropurpurea, Little Diamond, Gracilis či Trikolor. Vzácněji se u nás pěstuje břečťan kavkazský (Hedera colchica), který pochází z Turecka. Má velké oválné listy srdčité listy. Kultivar Sulphur Heart se žlutým středem listu vysazujeme v teplejších oblastech na chráněná stanoviště.
Léčivé účinky a symbolika břečťanu
Břečťan patří k prastarým léčivým rostlinám, jejichž účinky zmiňuje již v roce 460 př. n. l. Hippokratés. Používal se při kašli a zevně proti vším, štěnicím a některým kožním chorobám. Pryskyřice břečťanu se přidávala do kadidlových směsí a hmoty k plombování zubů. Břečťan byl zasvěcen Dionýsovi a patřil ke starým posvátným rostlinám – pletly se z něj věnce, které symbolizovaly manželskou věrnost, přátelství slávu a družnost. První křesťané ho považovali za symbol nesmrtelnosti a věčného života.
Stanoviště
Břečťan je velmi nenáročný na stanoviště a nepotřebuje žádné speciální konstrukce. Libovolně se sám pne po opoře nebo zdi. Také může volně porůstat půdu jako spolehlivá půdopokryvná rostlinou. Břečťan roste v hlubokém stínu i na slunci, ale na slunečním žáru má nevzhledné žluté listy. Na stanovišti roste desítky, dokonce stovky let.
Pěstování
Břečťan roste v každé půdě, ideální jsou pro něj pěstební podmínky připomínají lesní podrost. Vysazujeme ho nejlépe z kontejnerů po celou vegetaci, zpočátku roste pomalu, později se růst zrychlí. Po výsadbě řádně zaléváme – dobře zakořeněné rostliny snášejí i sucho. Má dlouhý a bohatě větvený kořenový systém. Liánovité větve se samy přichytávají hustými přísavnými (příčepivými) kořínky a kmínek může mít u nejstarších rostlin průměr až půl metru. Mladé rostliny hnojíme do konce června, pozdější hnojení narušuje vyzrávání výhonů a přezimování. Rostliny se dožívají 300 až 400 let. Tvar můžeme usměrnit řezem. Břečťan je otužilý, namrzá jen na exponovaných místech, ale dobře regeneruje.
Množení
Břečťan popínavý se množí nejsnadněji řízky z polovyzrálých vrcholových výhonů v srpnu a září, ale můžeme ho množit celoročně.
Použití a přínos
Břečťan popínavý se využívá jako vertikální i horizontální architektonický prvek a stále častěji se pěstuje v nádobách nebo na střechách, vyžaduje pouze vhodný substrát a zálivku. Má vynikající krycí schopnost. Doplní zahradní stavby, poroste zahradní bránu nebo překryje nežádoucí zákoutí. Břečťanem zarostlé zídky dodávají místu starobylou, romantickou atmosféru. Zdivo by mělo být dobře vyspárované, protože jinak do něj může zakořenit, což ale u okrasných zídek nevadí. Břečťan pěkně působí i na stromech, nebo sloupech. Staré rostliny břečťanu, pokud obepnou kmen kolem dokola, brání jeho růstu a můžou ho „udusit“. Břečťan proto nevysazujeme k mladým stromkům. Pokryje půdu mezi keři, pod stromy nebo na volném zastíněném prostranství, kde špatně rostou jiné rostliny a trávník živoří. Je půvabným doplňkem kompozic v nádobách, drobné kultivary najdou také uplatnění ve větších skalkách.