Čarověníky

Čarověník je na stromech rostoucí znetvořenina tvořená hustě nahlučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání než má mateřská dřevina. Tato abnormalita může být vyvolána onemocněním stromu často v důsledku znečištění ovzduší. Výsledkem znetvoření stromu však bývají miniatury lesních velikánů, které jsou schopné samostatného růstu a je o ně mezi sběrateli – pěstiteli velký zájem. A není neobvyklé vidět čarověníky v mnoha našich zahradách, kde jsou s láskou pěstovány a opatrovány.

Čarověníky bývají lidově nazývané čarodějné metly, či čarodějná nebo hromová košťata. První část složeniny čaro naznačuje neobyčejný a domněle nadpřirozený původ či magickou moc čarověníku a věník je zastaralým označením pro trs nebo svazek větviček.

Jak čarověníky vznikají

Podle odborníků má čarověník dvojí rodokmen – buď jde o růstovou anomálii, způsobenou viry, nebo o mutaci. Mezi nemoci vyvolávajícími vznik čarověníků patří Rez jedlová (Melampsorella caryophyllacearum), vřeckaté houby rodu kadeřavka (Taphrina), roztoči či viry.  První skupinu tvoří čarověníky, jejichž původcem jsou houby, viry, fytoplazmy, vyšší rostliny, anebo živočichové. Ve všech těchto případech se jedná o růstové anomálie, způsobené životní činností jiných organismů, které na rostlině parazitují a projevem toho je čarověníkové bujení. Je to tedy onemocnění organismu, které neznamená jeho genetickou změnu. Druhá skupina zahrnuje čarověníky, které jsou výsledkem somatické pupenové mutace či gametické mutace – u této skupiny tedy dochází ke genetické změně.

Kde čarověníky najdeme

Život čarověníků je úzce spjat s extrémními a pro přírodu často devastujícími podmínkami, to znamená, že ho najdeme v lokalitách zamořených spadem, intenzivním elektrickým polem, radioaktivním zářením nebo kyselým deštěm. Stačí se nějakou dobu se toulat po této poničené krajině a občas vylézt na velký strom v jehož koruně vidíme záhadná jakoby hnízda. Čarověníky rostou, podobně jako jmelí, paraziticky na větvích mateřských dřevin. Takto získané exempláře pak musíme naroubovat na vhodnou podnož.

Stanoviště

Kromě vlastnoručně získaného vzácného úlovku můžeme čarověníky koupit i v různých specializovaných zahradnictvích nebo na výstavách rostlin. Tyto rostliny jsou již zakořeněné. Obvykle mají formu keříčku, na kterém rostou úplně stejné větve i listy, jaké byly na mateřském stromě, jsou však maličké, zakrslé. Tento shluk znetvořených větví vyrůstá překvapivě pravidelně a souměrně. Nádherně se vyjímají na skalkách i v okrasně budovaných předzahrádkách. Mohou být součástí vřesovišť i střešních zahrad, nebo je můžeme pěstovat podobně jako bonsaje v nádobách na balkonech a terasách. Na slunné polohy je nejlepší umístit kultivary borovice, které rostou bez nároků na zalévání a dobře se jim vede v nekvalitní půdě, dokonce i na písku. Ani smrk není příliš náročný. Čarověníky roubované na jedli pěstujeme pouze v polostínu.

Pěstování čarověníků

Pěstování většiny druhů čarověníků nevyžaduje u žádnou náročnou péči. Jehličnany odvozené od borovic, smrků, modřínů, jedlí nebo jalovců koření mělce, tedy nepotřebují mnoho zeminy a dobře snášení sucho i letní horka (jen ty pěstované v nádobách na terasách bychom měli zastínit – žár tu bývá opravdu značný). Na jaře přihnojíme kompostem s rašelinou, při velkém suchu občas zalijeme, a jinak nemusíme hnout prstem. Taky se nemusíme starat, co s nimi, až vyrostou. Roční přírůstek čarověníků se pohybuje mezi půl až pěti centimetry, dokonce i bonsaje rostou rychleji!