Co je někde plevel, jinde považují za lahůdku. Exotická zelenina gobo – kořeny lopuchu -je, oblíbená ponejvíce v Asii. Gobo jsou kořeny našeho známého, ale vyšlechtěného bodláku s botanickým názvem Lopuch větší. V Japonských domácnostech i restauracích nechybí takřka v žádném menu. Také u nás má pro pěstování příznivé podmínky, jen musíme dávat pozor, aby znovu nezplaněl.
Lopuch větší (Arctium lappa) je dvouletá rostlina s vřetenovitými a na povrchu hnědými kořeny, která v příznivých podmínkách dorůstá výšky okolo dvou metrů. Stonky jsou uvnitř vyplněné houbovitou dření. Prvním rokem narůstají pouze přízemní růžice listů, květ se vytváří až druhým rokem. Listy jsou střídavé, mají tvar vejčitý až srdčitý, jejich okraje jsou zubaté. Listy jsou zespodu plstnaté, a proto je jejich barva stříbrošedá. Nafialovělé trubkovité květní úbory jsou uspořádané v chocholících. Plodem lopuchu je plochá nažka černé barvy.
Význam a využití gobo v kuchyni
Zelenina Gobo – kořeny lopuchu – má velké množství zdraví prospěšných látek. Mimo jiné je velmi vhodná pro diabetiky, neboť snižuje krevní cukr. V kuchyni využijeme pouze mladé kořeny, které sklidíme z jednoleté rostliny. Oloupeme je a zcela čerstvé a křehké jíme syrové v různých salátech, nebo je připravujeme jako chřest či černý kořen. Tedy kořeny uvaříme a polijeme přepuštěným máslem, případně posypeme osmaženou strouhanou houskou, nebo zapečeme s bešamelovou omáčkou. Kořeny také krájíme na plátky nebo hranolky a smažíme je. Dužnina goba je bělavá a má jemnou nasládlou chuť. Doba tepelné úpravy je odvozena od stáří kořene. Asiaté konzumují také listy a lodyhy mladých rostlin, které přidávají do polévek.
Stanoviště
Vyšlechtěný lopuch neklade vysoké nároky na stanoviště ani na péči. Má raději chudší půdu. Pěstujeme ho nejlépe z předpěstované sadby, kterou získáme výsevem (ale nejspíš si semínka necháme dovézt z Japonska).
Pěstování
Lopuch větší u nás běžně roste ve volné přírodě, na okrajích polí a zahrad jako plevel. Jestliže začneme pěstovat gobo, měli bychom dávat pozor na jeho možné zplanění, k němuž by mohlo dojít přenosem pylu z planých lopuchů na šlechtěnou rostlinu. Kořeny sklízíme v prvním roce a pokud chceme semena na nové výsevy, musíme rostliny opylovat štětečkem a květ chránit třeba kouskem staré silonky. Rostliny sázíme nahusto do sponu 30 x 10 cm, aby se kořeny příliš nevětvily a rostly rovně. Květ by pěstovanou zeleninu znehodnotil, proto všechny květní lodyhy vyřežeme hned, jak se objeví.
Sklizeň
Kořeny sklízíme asi po půl roce od výsadby. Jejich zralost poznáme podle toho, že měří 30 – 40 cm a průměr mají okolo tří centimetrů (jsou dost podobné zelenině černý kořen). Také by měly být měkké, ohebné a křehké. Tuhé a vláknité staré kořeny nejsou ke konzumaci vhodné.