Drobnou květinku s názvem Jaterník trojlaločný – Podléška nacházíme v předjaří, většinou již po tání sněhu. Je jednou z prvních na jaře kvetoucích rostlin, nejčastěji v listnatém lese, a také pod lískami, jak naznačuje její lidové jméno podléška. Z rostlin s něžnými blankytně modrými nebo modrofialovými květy byly vyšlechtěné i zahradní kultivary, které jsou vhodné zejména jako půdopokryvné rostliny. Podléšky mají i léčivé účinky – připravuje se z nich čaj například při problémech se žlučníkem.
Jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) je víceletá bylina vysoká nejvýše patnáct centimetrů. Nejprve z plazivého oddenku vyrostou stonky s jedním květem, po odkvětu pak přízemní listy srdčitě trojlaločného tvaru. Přezimující listy jsou pokryté chloupky a z rubu jsou červenohnědé. Květy se objevují od března do května a mohou mít modrou, modrofialovou, méně často i růžovou nebo bílou barvu.
Výskyt Jaterníku trojlistého
Jaterník trojlaločný, Podléška nejčastěji roste v listnatých lesích, v přírodních parcích, v hájích, pod keři, nejčastěji pod lískami. V jehličnatých lesích ho nejspíš nenajdeme. Podléška dává přednost výživnějším, mírně kyselým humózním půdám, ale daří se jí i na vápenitých podkladech. Zeměpisně se Jaterník podléška vyskytuje kromě Velké Británie a Islandu v celé Evropě, kde je i její původní domovina.
Sběr a sušení
Podléška nejprve kvete a až později se objeví listy. K léčbě se sbírají listy bez stopek, a to až po odkvětu. Sušíme ji ve stínu ve slabé vrstvě, případně v sušičce do maximálně 50 °C. Skladujeme v suchu a temnu. Bylinu Jaterník trojlaločný si také můžeme koupit v obchodech s bylinami.
Obsahové látky
Jaterník trojlaločný – Podléška obsahuje alkaloidy (akonitin), saponiny, hořčiny (ranunkulin) a glykosidy (anemonin), třísloviny a sacharózu. Ale jako všechny druhy z čeledi pryskyřníkovitých, malé množství slabě jedovatého protoanemoninu.
Co Jaterník trojlistý – Podléška léčí
Název jaterník rostlina dostala podle řeckého slova hepar – játra. Jeho listy mají tvar podobný játrům, odtud tedy pramení názor o příznivém účinku jaterníkového čaje na nemocná játra. Působí léčebně i preventivně. Čaj z podléšky je vhodný i ke zklidnění žlučníku při žlučníkových kamenech a písku, ke zlepšení činnosti sleziny, slinivky břišní a močového měchýře. Odvar z sušených listů se používá také jako prostředek ulehčující odkašlávání. Droga působí antibakteriálně při onemocněních jater, při chronické bronchitidě a tuberkulóze. Je ale nutné pamatovat, že ve větším množství je rostlina jedovatá.
Zahradní odrůdy
Jaterníktrojlistý – Podléška se pro půvabný květ pěstuje i v zahradách, a to především vyšlechtěné druhy. Planý jaterník je vhodný do trávníků, anebo jako podrost pod listnaté keře. Je známo šest druhů rodu Hepatica. Z vyšlechtěných odrůd se na našich zahradách můžeme setkat s bílými (Hepatica insularis), růžovými, červenými nebo dokonce černými květy, některé mohou být i plnokvěté – modré (H. japonica forma magna), růžové (H. henryi). Americká podléška (H. americana) má listy a výraznou mramorovanou kresbu. Karmínově červený, plnokvětý je kultivar (Rubra Plena). Jaterník sedmihradský (H. transsylvanica) má listy se zubatými okraji.
Pěstování
Jaterník podléška nejlépe roste v polostínu, pod listnatými dřevinami, ve vlhčí humózní půdě, bohaté na minerály. Sázíme je také do mírně zastíněných skalek, snesou i stín. Rostliny jsou nenáročné na pěstování, jen bychom s trsy po výsadbě neměli několik let manipulovat – potřebují dostatek času, aby zmohutněly a rozrostly se, pak pravidelně a bohatě pokvetou. Množíme je na podzim dělením trsu nebo semeny.
Použití a přínos
Jaterníky podléšky vysazujeme jako okrasné jarní květiny do skupinové výsadby, do skalek nebo jako půdopokryvné rostliny do polostínu. Původní druh má léčivé účinky.