Pokud chceme na zahradě pěstovat rostliny se vertikálních úrovních, volíme z pnoucích druhů především Klematis, neboli Plamének. Nové atraktivní kultivary jsou velkokvěté, plnokvěté či dvoubarevné. Ale pozor, Plaménky v našich klimatických podmínkách není tak snadné pěstovat, neboť střídání teplot během naší zimy choulostivějším rostlinám, zejména těm dovezeným, zkrátka nesvědčí. Na druhou stranu nás za naši péče odmění nádhernými květy.
Klematisy (Clematis) jsou obecně známy jako popínavé rostliny. Je ale faktem, že mezi těmito krásnými rostlinami najdeme i několik druhů, které tvoří nízké kompaktní keříky, jimž schopnost ovíjení zcela chybí. Bylinné druhy mají dřevnatý pouze kořenový krček a jejich nadzemní část každoročně odumírá. Naopak dřevité plaménky mají tenký kmínek, který dosahuje délky až několika metrů. Všechny plaménky mají silně vyvinutý kořenový systém. Květy botanických druhů mají častěji zvonkovitý tvar, zatímco květy kultivarů jsou velké, talířovité, jednoduché, ale někdy i plné. Kvetou, podle kultivaru, od jara do podzimu v paletě barev od čistě bílé, přes růžovou, červenou, žlutou až k modré. Po odkvětu se tvoří souplodí stříbřitě chlupatých nažek. Dnes jsou časté i kombinace dvou odstínů jedné barvy i dvou kontrastních barev.
Druhy a odrůdy
Popsáno bylo přes 200 botanických druhů plaménků, rostoucích většinou v Asii, na Sibiři a v Himálaji. V Evropě máme Plamének alpský (Clematis alpina) a P. plotní (C. vitalba). Velkokvěté druhy se k nám dostaly z Číny a Japonska, některé vyšlechtěné druhy z Anglie. Mezi první atraktivní kultivary patří například P. velkokvětý (C. macropetala), P. Fargesův (C. fargesii), P. horský (C. montana), P. otevřený (C. patens) a další. K dispozici je řada odrůd, od drobnokvětých po ty s květy obřích rozměrů, tvarově různorodých, zvonkovitých i téměř plochých, jednoduchých, poloplných i plných. Při správném výběru odrůd máme možnost volit takové plaménky, které pokvetou v období, kdy na zahradě trávíme nejvíce času. Milovníkům krás jarní zahrady budou vyhovovat raně kvetoucí druhy, jako P. horský (C. montana), vykvétá již v květnu množstvím drobných bílých květů. Od druhé poloviny června se na zahradách rozzáří i velkokvěté letní odrůdy, které kvetou až do konce léta.
Stanoviště
Klematis jsou poměrně náročné na stanoviště i na půdu. Nejlépe se jim daří v dostatečně prosluněném, ale nikoliv příliš suchém prostředí. V přízemní části je velmi prospěšné plaménky zastínit, abychom zabránili přehřívání a vysoušení pěstebního substrátu. Staří zahradníci říkávali, že plamének potřebuje mít hlavu na slunci a nohy ve stínu.
Pěstování
Plaménky vysazujeme vždy na jaře. Vybereme místo chráněné před větrem, slunné, s kvalitní půdou, nejlépe živnou, dobře propustnou a s vyšším obsahem vápníku. Tyto pnoucí rostliny vyžadují vhodnou oporu, například plot, pergolu i stěnu domu apod. Vysazujeme je přibližně o 10 – 15 cm hlouběji, než byly v kontejneru a seřízneme na první očko. Kořeny chráníme před slunečními paprsky, k patě rostliny nastýláme mulč -rašelinu, drcenou borku, posečenou trávu nebo můžeme vysadit nízké rostliny. Stín vrhne i vhodně umístěný kámen. Na zimu musíme půdu důkladně zakrýt. Nejlepší je silnější vrstva chvojí.
Řez plaménků podle druhů
Velkokvěté plaménky musíme každý rok seříznout ve výšce půl metru nad zemí, aby dobře kvetly. Po předjarním řezu rostliny opět vyrostou do výšky 3 – 4 m. Druhy kvetoucí brzy na jaře na krátkých letorostech řezat nemusíme. Odstraníme jen odumřelé a slabé výhony. Druhy kvetoucí v květnu a červnu na nových výhonech z loňského dřeva a ještě v létě remontující mírně zkracujeme na podzim nebo na jaře. Plaménky, které kvetou na letošních výhonech až v létě, potřebují pravidelný řez asi 30 cm nad zemí v pozdním podzimu nebo na jaře.
Přínos a použití
Plaménky na zahradě vytvoříme romantická zákoutí, pokryjeme sloupky pergol i zjemníme prostor kolem zahradních branek i vchodů do domů. Hravě pokryjí starou konstrukci zahradního altánu, drátěný nebo starý plaňkový plot i moderně řešený odpočinkový prostor. Klematis můžeme kombinovat s jinými rostlinami, například s růžemi či jimi necháme porůst túje.