Výrazně aromatický kopr vonný je známý již odedávna a široce se využívá nejen v kuchyni jako koření, ale i v léčitelství jako léčivá bylina. Rostlina má ve všech částech vysoký obsah vonných silic, listy příjemně voní jako směs anýzu a citronu. Chuť kopru je jemná, trvalá, trochu připomíná anýz s petrželí a dlouho po ní vydrží teplo v ústech, semena voní sladce jako kmín. Pěstování je snadné, kopr se často sám vysemení a roste pak po celé zahrádce.
Kopr vonný (Anethum graveolens) je jednoletá bylina, která dorůstá výšky okolo jednoho metru. Rýhovaný stonek je mírně větvený. Jemné listy jsou nevýrazné, čárkovité, květy jsou uspořádané do žlutozelených okolíků, ze kterých se vytvářejí nažky, objevují se v létě. Kopr pochází z jižního Ruska, západní Asie a východní část Středomoří. Pěstuje se pro nať a pro semena.
Léčivé účinky kopru
Semena obsahují množství minerálních solí a využívají zejména v neslané dietě, kde svou chutí částečně nahradí sůl. V léčitelství připravujeme odvar ze semen, a ten používáme při špatném trávení, kolice, nadýmání, žaludečních křečích, škytavce i nespavosti.
Odvar: rozmělníme 15 semen kopru a zalijeme je čtvrt litrem vroucí vody.
Kosmetické rady: Rozdrcená a vylouhovaná semena přidáváme do koupele k posílení nehtů. Žvýkání semen nám osvěží dech, který příjemně zesládne.
Ezoterické rady: Snítka kopru slouží během meditaci proti energetickým útokům.
Stanoviště
Kopr vonný bezpodmínečně vyžaduje lehčí půdu a slunné stanoviště, jen tak se u něj rozvine požadovaná intenzita vůně. Daří se mu nejlépe v teplejších oblastech, kde je v druhé polovině vegetace nižší úroveň srážek.
Pěstování kopru
Kopr vonný vysejeme v dubnu, poměrně hustě přímo na připravený a odplevelený záhon nebo spirálu na byliny s dobře propustnou půdou a dobře zalijeme. Řádky by měly být vzdálené asi 5 – 10 cm. Bylina je nenáročná, nevyžaduje zvláštní výživu ani ochranu proti chorobám a škůdcům. Sklízet ho můžeme podle potřeby průběžně po celou dobu vegetace. Mladé rostlinky kopru, vysoké 15 až 20 cm, sklízíme začátkem června (v případě pozdějších výsevů během léta), přibližně jeden a půl měsíce od výsevu. Můžeme sklízet jen určitou část rostlin, nebo celé rostliny při vyjednocování hustějších řádků. Nejčastější formou sklizně je řez již kvetoucích rostlin v druhé polovině léta až do počátku podzimu. Postupnými výsevy si zajistíme mladé rostliny po celé růstové období. Rostliny nepřesazujeme, semenáčky jsou příliš křehké a snadno se poškodí.
Množení
Kopr pěstujeme ze semen. Snadno zplaňuje a jeho semena dobře přezimují i v našich podmínkách – obvykle se vysemení a na záhonech zůstane i v dalších letech.
Skladování kopru
Kopr můžeme skladovat v mikrotenovém sáčku v chladničce nejdéle tři dny, potom zvadne. Ale můžeme si ho nasušit při teplotě, která nepřesáhne 40 °C, pak si ve vzduchotěsně uzavřeném obalu udrží chuť a vůni až rok. Vybíráme nejlépe okolíky s květy a °částečně vyzrálými plody, kde je obsah silic vyšší a aroma zůstane dostatečně zachováno. V průběhu sušení však nesmíme překročit teplotu 40. Nažky kopru vydrží až dva roky, ale mleté trvanlivé nejsou. Mladé výhonky kopru opláchneme a osušíme, nařežeme je na drobné kousky a můžeme mrazit buď ve formičkách na led s vodou, nebo v malých krabičkách nasucho. Mražený kopr si uchová svěží zelenou barvu i vůni. Další způsob uchování kopru je macerování mladých částí nebo květních výhonků v oleji, nejlépe olivovém a k dochucování pokrmů pak používáme aromatizovaný olej. Z kvetoucích vrcholků, lodyh nebo semen připravujeme koprový ocet.
Využití v kuchyni
Nejznámější využití kopru v kuchyni je jednak při nakládání okurek a další zeleniny do sladkokyselých nálevů, kde používáme starší kvetoucí výhony, a jednak k přípravě koprové omáčky, kterou buď milujeme, nebo nesnášíme, a na tu využíváme mladé snítky. Mladé rostliny dále používáme do míchaných zeleninových salátů, na vařené brambory, na ryby a mořské plody, do omáček na ryby i na maso, přidává se do pokrmů s kořenovou zeleninou, zelím, květákem, okurkami, cuketami, přidává se do boršče, v kombinaci s kysanou smetanou nebo jogurtem a trochou hořčice připravujeme studené omáčky k zelenině i masu, a dalších pokrmů. Listy kopru můžeme kombinovat s hořčicí, bazalkou, kapary, česnekem, křenem, paprikou a petrželí. Nažky zas s chilli, semeny koriandru, zázvorem, šabrejem kmínovitým, česnekem, semeny hořčice a kurkumou.
Recepty
Brambory zapečené s vejci a koprem
1 kg brambor, 2 – 3 vejce, 1/3 l mléka, sůl, půl svazku kopru, 10 dg másla
Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme a nakrájíme na plátky. Srovnáme je do nízkého pekáčku vymazaného máslem a posolíme. V mléce rozšleháme vejce, sůl a nasekaný kopr, brambory zapečeme krátce v troubě, zalijeme mlékem s vejci a necháme dopéct, až se mléko vsákne.
Koprová polévka
½ kg brambor, ½ l mléka nebo sladké smetany, šťáva z ½ citrónu, 1 – 2 žloutky, svazeček kopru, sůl, kmín, 2 dg mouky, asi ¾ l vody.
Oloupané očištěné brambory nakrájíme na kostičky a dáme vařit do horké osolené vody s kmínem. Když jsou skoro měkké, přilijeme mléko, do kterého zakloktáme mouku. Necháme povařit, pak přidáme žloutek rozkvedlaný v části odděleného mléka, polévku zakapeme citrónovou šťávou a přidáme drobně sekaný kopr. Polévku prohřejeme.
Další recepty – Jednohubky s lososem ZDE, Koprová omáčka ZDE, Fazolková polévka ZDE Text Tereza-Anna Medková
Díky za skvělé info a obrázy ohledně kopru. Právě v tomto týdnu jsem přemýšlel, že si kopr vysadím, a včera jsem si to zapsal do seznamu letošního pěstování :-))
A teď jste mi ještě poslali další skvělé rady :-))) k tomu pěstování ….