Brambory jsou plodinou, kterou si snadno vypěstuje každý, kdo má kousek volné půdy, tedy pokud není přemokřená. Sázíme je od konce března (po Josefovi), a to nejlépe postupně až do konce dubna, abychom je mohli používat v kuchyni průběžně. Brambory – pěstování začínáme ranými odrůdami, které pak sklízíme již od poloviny června, a končíme pozdními odrůdami k uskladnění.
Erteple obsahují vitamín C, pokryje jeho potřeby asi z jedné třetiny. Brambory běžně pěstujeme v zemi a během růstu na ně navršujeme hrůbky. Alternativou je také pěstování brambor v trávě, v seně nebo slámě. Úroda bývá stejně dobrá, a to poměrně bezpracně.
Odrůdy brambor
Brambory – pěstování je v současné době je již povoleno přes 110 odrůd. Dělíme je podle varných typů na:
- Typ A: salátové brambory, vhodné pro vaření ve slupce. Hlízy zůstanou po vaření pevné, nerozváří se, lojovaté, nemoučnaté. Použití: salát, příloha, brambory na loupačku…
Odrůdy A jsou např. poloraná Lenka a Milva, polopozdní Nicola, velmi raná červená Rosara, velmi raná Colete, raná Karin, polorané keříkové rohlíčky… - Typ B: přílohové brambory, jsou univerzální. Uvařené se mohou částečně rozsypávat a mírně moučnatět. Použití: příloha, saláty, šťouchané brambory, bramborové guláše, polévky, pro restování… Odrůdy B: raná Kobra, poloraná Rosella, Santé, Quarta, Korela, velmi raná Adora a další.
- Typ C: brambory na pyré. Po uvaření moučnatí a rozsypávají se, mohou se rozvařit.
Použití: příprava kaše, pyré, bramborového těsta, na výrobu hranolků, bramboráků, bramborových placek… Odrůdy C: pozdní Asterix, polopozdní Symfonia
Modré brambory
Zvláštností mezi brambory – pěstování je poměrně novinka modrá odrůda brambor Valfi, která má modrofialovou dužinu. Jako varný typ se pohybuje mezi B a C. Modrá brambora je zdrojem antioxidantů obsažených v anthokyanových přírodních barvivech, které jsou prevencí proti ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze, zlepšují zrak a pozitivně ovlivňují imunitu. Recepty z brambor – ZDE.
Příprava sadby
Velmi rané sklizně dosáhneme předklíčenou sadbou. Koncem února nebo necháme brambory asi 5-6 neděl naklíčit ve světlé a vzdušné místnosti s teplotou 12—15 °C. Klademe je např. na lísku, v jedné vrstvě, klíčky nahoru. Měly by vytvořit krátké 1—2,5 cm dlouhé silné a sytě zbarvené klíčky. Celý proces můžeme urychlit, když týden před výsadbou zasypeme brambory vlhkou směsí rašeliny a kompostu. Lze je předkličovat i v polyetylénových sáčcích, do kterých uděláme dýchací otvory. Brambory sázíme nejlépe celé, ale můžeme je i podélně rozdělit tak, aby každá část hlízy měla přibližně stejný počet oček. Nůž při krájení dezinfikujeme, abychom zabránili přenosu virových chorob. Sázíme-li krájené hlízy bez naklíčení (u pozdnějších odrůd), musíme je nechat několik dní na vzduchu, aby řezné rány zaschly.
Příprava záhonu pro pěstování v zemi a sázení
Pro pěstování brambor jsou nejlepší lehčí až středně těžké, vzdušné a dostatečně vlhké půdy. Chceme-li dobrý výnos, musí půda obsahovat dostatek živin. Vhodné je připravit ji již na podzim, kdy do ní zaryjeme proleželý hnůj nebo dobrý kompost. Na jaře půdu ihned po oschnutí urovnáme. Předklíčené brambory vysazujeme, když má půda teplotu +7 °C a nehrozí již mrazy. Nejrychlejší je výsadba do brázd, které děláme motyčkou 60 cm od sebe, nejlépe několik dní před výsadbou, aby se půda prohřála. Připravené hlízy do nich klademe na vzdálenost 25—30 cm od sebe korunkovou částí vzhůru. Ke každé hlíze můžeme přidat lopatku kompostu. Pak brázdy z obou stran zahrneme širokou motyku zemí a děláme nad hlízami nízké hrobky. Jejich povrch pak zlehka utužíme lopatou. Chceme-li brambory průběžně konzumovat, rozdělíme záhon na několik částí a každou osázíme po týdnu. Koncem dubna sázíme pozdní odrůdy pro zimní uskladnění.
Ošetřování brambor za vegetace
Těžké půdy vyžadují během vegetace časté kypření. Hrůbky umožňují kypření půdy mezi řádky dříve, než brambory vzejdou. Jakmile vzejdou, okopeme je a přihrneme zemí. Během vegetace přihrneme dvakrát zem k rostlinám, poprvé když jsou 8 až 10 cm vysoké, podruhé když dosáhnou výšky 15—20 cm. Vytvoří se tak asi 20 cm vysoké hrůbky, které podporují lepší zakořenění rostlin a lepší tvorbu hlíz. Půdu mezi řádky až do zapojení porostu plejeme a kypříme. Za velkého sucha, na počátku tvorby hlíz, brambory zavlažujeme do brázd. Současně je chráníme proti chorobám a škůdcům. Také můžeme brambory tzv. pěstovat ve věži.
Příprava záhonu pro pěstování v seně
Pokud nemáme dost času nebo se nám nechce pěstovat brambory v zemi, hnojit a okopávat, můžeme zvolit dávný způsob pěstování, a to v slámě, seně, listí a podobného biologického odpadu. Je to nejlepší způsob pěstování zejména v období sucha, neboť vrstva slámy chrání před vysokými teplotami a zabezpečí dostatek vláhy. Postupujeme následně: Na holou zemi rozložíme v asi půlmetrové vzdálenosti brambory. Zakryjeme je asi čtvrtmetrovou vrstvu biologického odpadu (sena, slámy, listí…). A tím končí naše pěstování – neokopáváme, neplejeme, nekopčujeme… Už jen sklízíme, a to na podzim, až stonky začnou zasychat. Potom odstraníme vrstvu slámy a brambory posbíráme. Úroda je přinejmenším stejně vysoká jako při klasickém pěstování v zemi. Chceme-li úrodu ještě větší, můžeme na záhon před položením hlíz nasypat vrstvičku rašeliny.
Sklizeň a skladování brambor
Jestliže jsme vysazovali předklíčené hlízy, lze počítat se sklizní za 10—12 týdnů po výsadbě, za velmi příznivých klimatických podmínek i dříve. Bývá to v době, kdy se nať začíná rozklesat a žloutnout, hlízy lze snadno odtrhnout od stolonů a slupka hlíz je pevně spojena s dužninou. Pro uskladnění sklízíme brambory za sucha. Vlhké brambory musíme hned osušit, jinak by se na skládce kazily. Přes zimu uchováváme brambory v tmavých, suchých, větratelných a dobře vydezinfikovaných sklepech, nejlépe v laťových bednách nebo na lískách. Brambory poškozené při sklizni vytřídíme zvlášť, a co nejdříve je zkonzumujeme.