Zasazení semínka z mandarinky, pomeranče nebo citronu byl pro mnohé z nás většinou ještě v dětství prvním pokusem o pěstování rostlin. A někomu (většinou s přispěním péče rodičů) z těchto semínek za několik let vyrostly pěkné malé stromky, jejich vždy zelené listy při promnutí příjemně voní. Mohou rozkvést, ale chutné plody mají jen po naroubování větviček z ušlechtilých odrůd. Naroubované citrusy si můžeme také koupit a pak již o ně jen správně pečovat.
Pokračovat ve čtení „Citrusy – druhy a pěstování“Zimolez kamčatský čili kamčatská borůvka
Kamčatská borůvka, jejíž sazenice se v současnosti objevily i v našich zemích, není žádná borůvka. Podlouhlé fialovomodré plody sice chutí i tvarem mohou toto oblíbené ovoce připomínat, ale druhově spolu tyto dvě rostliny nemají nic společného. Velká obliba kamčatských borůvek roste nejen pro jejich medově borůvkovou chuť, ale hlavně proto, že je můžeme sklízet už v květnu.
Pokračovat ve čtení „Zimolez kamčatský čili kamčatská borůvka“Mochyně židovská a chutná mochyně peruánská
Mochyně, židovská třešeň, lampiony a mnoho dalších názvů má podzimní rostlina s oranžovými lampionky, které uvnitř skrývají kulaté plody podobné třešním. Ale pozor! Přestože si jsou podobné, některé druhy jsou jen k dekoraci, neboť jsou mírně jedovaté, zatímco jiné obsahují lahodné a zdravé plody, které obohatí náš jídelníček.
Pokračovat ve čtení „Mochyně židovská a chutná mochyně peruánská“Zahradní jahody – pěstování
Zahradní jahody patří mezi nechutnější ovoce a jejich využití při přípravě dezertů, moučníků a dalších pochoutek je široké. Jahody si poměrně snadno vypěstujeme na téměř každé zahrádce, a existují i převislé odrůdy pro balkony. Při zakládání jahodníkového záhonu vysadíme alespoň dvě odrůdy s různou dobou zrání, abychom sklizeň prodloužili na co nejdelší dobu. A pokud již nějaké jahody máme, můžeme si je namnožit z odnoží, jež se tvoří na mateční rostlině od května do konce vegetace.
Pokračovat ve čtení „Zahradní jahody – pěstování“Kanadské borůvky – pěstování a recepty
Na rozdíl od lesních borůvek tvoří kanadské borůvky rozložité keře dorůstající až dvou a půl metru, které se dožívají desítek let. Plody jsou obzvláště velké a z jednoho vzrostlého keře jich sklízíme až pět kilogramů. Po celou sezónu si můžeme užívat borůvek na koláčích, v dortech, v ovocných knedlíkách, na lívancích, v koktejlech… A co nesníme, zmrazíme nebo zavaříme – kompoty, marmelády, povidla a sirupy. Borůvky, i ty kanadské, nám prodlužují život a chrání nás před stařeckou demencí a taky napomáhají k hubnutí.
Pokračovat ve čtení „Kanadské borůvky – pěstování a recepty“Pěstujeme černý rybíz
Černý rybíz je právem považován za vitaminovou bombu, i když ne každému je příjemná jeho chuť nebo charakteristická vůně éterických silic, pro kterou bývá nazýván smradlavý rybíz. Toto drobné ovoce má čtyřikrát více C vitamínu než citron a vysoký podíl ovocných kyselin, které aktivují látkovou výměnu. Cévy udržuje pružné a má i léčivé účinky. Jeho pěstování je snadné a keřík se vejde i na docela malou zahrádku u domu.
Pokračovat ve čtení „Pěstujeme černý rybíz“Pěstujeme angrešt stromkový i keřový
Angrešt neboli srstka nám poskytuje brzkou, pravidelnou a při dobrém ošetřování i vysokou sklizeň drobné ovoce plného zdraví prospěšných látek a vitamínů. Angrešt lze pěstovat i tam, kde se nedaří ovocným stromům a je vhodný i pro začínající zahrádkáře. Pěstujeme ho ve formě keřů nebo malých stromků.
Pokračovat ve čtení „Pěstujeme angrešt stromkový i keřový“Granátové jablko pro zdraví a recepty na jeho přípravu
Granátové jablko je u nás dosud poněkud exotické ovoce s korunkou o velikosti pomeranče. Kůru má zlatočervenou a uvnitř jsou v ochranných blánách rubínově červená semínka velikosti podobné rybízu. Kůra i vnitřní blány jsou hořké, je nutné je odstranit. Granátovník, na kterém tato jablka rostou, si můžeme sami vypěstovat, nejlépe ve velké přenosné nádobě.
Pokračovat ve čtení „Granátové jablko pro zdraví a recepty na jeho přípravu“Ostružiny – pěstování, tvarování a recepty
Ostružiny jsou lahodné plody ostružiníku, který roste ve volné přírodě. Jeho vyšlechtěné odrůdy zaujímají společně s maliníky a přechodovými druhy malinoostružiníky pevné místo při pěstování v ovocnářské části zahrad. Možná není příliš známá další funkce, k níž se ostružiníky využívají – tvoříme z nich na jednoduchých konstrukcích živé ploty, předěly částí zahrady nebo zelené stěny pergoly. Z ostružin můžeme podle receptů připravit vynikající pochoutky, které jsou navíc zdraví prospěšné.
Pokračovat ve čtení „Ostružiny – pěstování, tvarování a recepty“Vinná réva – pěstování na zahradě
Jestliže na zahradě zasadíme vinnou révu, je to skoro stejné, jako když zasadíme strom. Při správné péči se dožívá a plodí nejméně čtvrt století a často i mnohem déle. Vinná réva rychle roste a listy zcela pokrývá konstrukce, po nichž šplhá. Je architektonicky zajímavým vertikálním prvkem zahrady, a to zejména na podzim, kdy má nádherně vybarvené listy. Můžeme ji využít na zakrytí méně vzhledných zdí. Ale určitě ji pěstujeme spíše pro její lahodné plody než jako okrasnou rostlinu.
Pokračovat ve čtení „Vinná réva – pěstování na zahradě“