Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Bledule jarní vykvétají společně se Sněženkami podsněžníky na konci zimy až začátku jara volně v přírodě, ale i na zahrádkách. Květy jsou mrazuvzdorné, kvetou i na sněhu. Vypadají podobně, ale bledule na rozdíl od sněženek déle kvetou a voní. Květ mají širší a má žluté skvrnky. Navíc existuje druh bledulí, který kvete i v létě.
Pokračovat ve čtení „Bledule jarní“
Sněženka stejně jako Talovín zimní se dokáže probojovat sněhem, neboť jejich květy jsou mrazuvzdorné. Dříve sněženky patřily k našim nejrozšířenějším rostlinám, které ohlašovaly příchod jara. Dnes jsou, žel, řazené mezi ohroženou květenu a částečně chráněné druhy.
Pokračovat ve čtení „Sněženka podsněžník“
Vitamíny potřebujeme nejen pro správnou a normální funkci našeho organismu, ale pokud je budeme mít ve vyvážené formě, ovlivní i náš vzhled a radost ze života. Představíme si postupně všechny důležité vitamíny, minerály, aminokyseliny i enzymy, abychom věděli, jak které působí a co se stane, když nám chybí. A prvním je vitamín A.
Pokračovat ve čtení „Vitamín A“
Jestliže se o své nohy dobře nestaráme a necháváme je například celé dny potit v pevných botách bez následné pečlivé koupele a ošetření, dočkáme se s největší pravděpodobností zdravotních problémů. Také levná obuv z tržnic může mít za následek otlaky a různé nepříjemné bolesti. To jsou chvíle, kdy přichází na řadu ošetření nohou a bylinné koupele.
Pokračovat ve čtení „Ošetření a bylinné koupele nohou“
Sběr hub v mnohých z nás uspokojuje pravěké sběrače a lovce. Jejich pěstování se leckdy stane osobitým koníčkem i zdrojem chutného pokrmu. Není ale příliš rozšířené, že jsou houby, které mají významné léčivé účinky. Mezi ty, které nám pomáhají v boji s civilizačními chorobami, jakými je například cukrovka, hypertenze, některé druhy rakoviny, vysoká hladina cholesterolu nebo i stařecká skleróza, rozhodně patří hlíva ústřičná – zázračná houba.
Pokračovat ve čtení „Hlíva ústřičná – zázračná houba“
Koncem zimy můžeme zejména ve starších zahradách v podrostu vzrostlých listnatých stromů nebo keřů spatřit celé koberce drobných, zářivě žlutých kvítků. Jsou to první poslové jara, kterým neublíží ani mráz, a někdy dokonce vykukují zpod sněhové přikrývky. Nízká žlutá kytička má název talovín zimní.
Pokračovat ve čtení „Talovín zimní“
Pcháč obecný, lidově bodlák byl ve střední Evropě původně rostlinou okrajů lesů a světlých mýtin, nejrozšířenější byl na březích toků, které náplavy obohacovaly dusíkem. Vznikem ladem ležící půdy a různých rumišť se bodlák přesunul do těchto míst, která mu vyhovují především množstvím dusíku v půdě.
Pokračovat ve čtení „Pcháč obecný“
Kadeřávek pochází z východního Středomoří, má rád chladnější a vyšší polohy a přezimuje. Řadí se mezi zeleninu s vysokým obsahem vitaminů, stopových prvků a minerálních látek. Je příbuzný kapustě, netvoří však hlávku, ale jeho listy rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Kadeřávek je otužilý a díky tomu můžeme sklízet čerstvou zeleninu i ze zasněžené zahrady.
Pokračovat ve čtení „Kadeřávek, Kapusta kadeřavá“
Přes léto je Vilín nenápadný, na první pohled připomíná obyčejnou lísku. Zato uprostřed zimy překvapí vilíny množstvím netypických, jakoby roztřepených drobných kvítků, nahlučených na výhonech ve svazečcích jeden vedle druhého. Známější jsou žluté kultivary, ale můžeme mít i oranžově kvetoucí a také sytě červené.
Pokračovat ve čtení „Vilín kvete v zimě“
První dřeviny, které dokáže ke konci zimy probudit předjarní sluníčko, jsou vřesovce. Vřesovec pleťový tvoří drobná kvítka bílá či růžově zbarvená a vytváří nádherné kobercové porosty na vřesovištích, na okrasných záhonech i v nádobách na terase. A to už je opravdu signál, že jaro je za dveřmi.
Pokračovat ve čtení „Vřesovec pleťový“