Pěstujeme červený a bílý rybíz, neboť je velkou lahůdkou, plnou vitamínů. Pár keřů těchto keříků se vejde i na tu nejmenší zahrádku. Většinou rybíz přináší pravidelné sklizně, protože se dobře přizpůsobuje půdě i klimatu. Červený rybíz je společné označení pro rybízy bílé i červené. Jeho pěstování je snadné, hybridní odrůdy jsou již zcela odolné proti plísním, houbovým onemocněním a škůdcům.
Rybíz červený (Ribes) z rodu Meruzalka je listnatý opadavý keř. Pochází ze severní a západní Evropy, z Asie a severní Ameriky. Pětilaločné listy jsou zubaté, kůra červenohnědá, starší větve bývají šedohnědé. Květy v dlouhých převislých hroznech mají nenápadnou žluto-zelenou barvu. Objevují se od dubna do května. Plodem jsou malé jedlé bobule červené nebo světle nažloutlé barvy s nakyslou chutí. Vyrůstají na větvičkách v malých hroznech.
Druhy a odrůdy
Červený rybíz (Ribes rubrum) – kultivary pěstovaného červeného rybízu mohou být kříženci druhů Rybízu červeného (R. rubrum L.) s Rybízem obecným (R. vulgaris Jancz.), Rybízem skalním (R. petraeum Wulf.) a Rybízem mnohokvětým (R. multiflorum Kit.). Bílý rybíz je varietou Červeného rybízu.
Rané odrůdy
zrají mezi červnem a červencem. Mezi populární patří: ‚Jonkheer van Tets‘ – velmi raná a úrodná odrůda, růžově červené, velké plody v dlouhých hroznech; ‚Vierlandenský‘ (‚Erstling‘) a ‚Red Lake‘; ‚Detvan‘ – má silný růst, bohatě plodí tmavě červené plody, je velmi odolný vůči mrazu; ‚Losan‘ s velkými sladšími bobulemi aromatické chuti a vysokým obsahem vitamínu C; ‚Primus‘ má delší sladkokyselé aromatické bobule a je nejranější mezi běloplodými odrůdami.
Středně rané odrůdy
dozrávají v polovině července. Oblíbené jsou: ‚Holandský červený‘ – vhodný pro vyšší polohy; ‚Rovada‘ má výjimečně dlouhé hrozny, velké plody a je odolná vůči chorobám;
‚Rosetta‘ má dekorativní plody a je vhodný i jako okrasný keř; ‚Rolan‘ je robustní, má velké a šťavnaté plody a je vysoce odolný vůči nemocem. ‚Rondom‘ má kyselejší chuť, vhodný spíš pro výrobu džemů; ‚Stanca‘ a ‚Vitan‘.
Pozdní odrůdy
‚Heinemannův pozdní‘ (‚Rote Spatlese‘) je velmi výnosná odrůda, vhodný zejména pro vlhčí oblasti; ‚Tatran‘ je odolný proti popraskání; ‚Holandský červený‘ – osvědčená odrůda, původem z Holandska; ‚Blanka‘ – bílý rybíz s velmi dlouhým slabě nažloutlým hroznem, velkými aromatickými a kyselými bobulemi; ‚Jantar‘ – bílý rybíz s delším hroznem, bělavými aromatickými bobulemi a lahodnou sladší chutí; ‚Orion‘ má větší sladkokyselé aromatické plody s nižší pevností slupky.
Stanoviště
Červený rybíz upřednostňuje slunné stanoviště, kde přináší bohatou úrodu. Ve stínu tvoří méně plodů a jsou menší. Pro pěstování nejsou vhodné půdy těžké, příliš suché či kamenité. Nejnáročnější na půdu jsou bílé odrůdy, kdežto černé jsou skromnější. Červené a bílé odrůdy mají raději mírně kyselé půdy, černé odrůdy snesou naopak i půdy s větším obsahem vápna. Rybíz je poměrně mrazuvzdorný.
Pěstování
Pěstujeme červený a bílý rybíz nejlépe jako keře. V tomto tvaru se rybíz snadno zmlazuje a vydrží na stanovišti 20-30 let. Rybíz pěstovaný ve tvaru stromků (štěpovaný na meruzalce nebo pravokořenný) je méně vhodný, neboť rychleji stárne. Sazenice s holými kořeny sázíme na podzim nebo brzy na jaře asi dva metry od sebe, protože rybíz koření do plochy. Sazenice v kontejnerech sázíme po celé vegetační období. Hnojíme organickými hnojiva (např. kompost, popel, hnůj), vyhýbáme se hnojivům s chlórem. Zálivkou udržujeme půdu mírně vlhkou. Důležité je mulčování, udržuje vláhu a potlačuje plevel. Před výsadbou připravíme půl metru hlubokou jámu s dobrou zeminou a kompostem. Na podzim půdu ke kořenům přihrneme. Průběžně kontrolujeme, zda keř není napaden.
Řez rybízu
Po výsadbě zkrátíme větvičky na 2–3 pupeny; v dalších letech po sklizni odstraňujeme výhony starší pěti let, slabé a poškozené. Největší plody se tvoří na 2–3letých výhonech.
Ve druhém roce po výsadbě ponecháme na jaře 3—4 nejbujnější výhony, slabé výhony zkrátíme na 1—2 pupeny. U slabých keřů zkracujeme všechny výhony stejně jako po výsadbě. V dalších dvou letech doplňujeme keř na jaře vždy o 3—4 silné výhony, takže keř má pak v plném vývoji celkem 8—12 větví. Slabé, nevyzrálé nebo nemocné výhony na jaře vyřezáváme.
Množení
Sazenice keřového rybízu rychle namnožíme řízkováním. Letošní výhony použijeme na řízky v délce 20 cm, seřízneme je pod očkem a napícháme kolmo nebo mírně šikmo do země. Napřesrok zakoření.
Použití a přínos
Všechny druhy rybízů obsahují rutin, vitamín C, B1, B2, B3, B5, B6, provitamín A, vápník, železo, mangan, draslík, zinek… Velká část těchto vitamínů zůstává u drobného ovoce dokonce díky plodovým kyselinám zachována i při tepelném zpracování například do džemů, nebo při zamražení. Z rybízu připravujeme šťávu, kompot, džem nebo víno. Z listů připravujeme léčivé čaje proti průjmu, vysokému tlaku, zánětu močových cest a ledvin.