Česnek pochází ze Střední Asie a je tisíce let starou kulturní rostlinou, kterou bychom našli v jídelníčku jak starých Egypťanů a Babylóňanů, tak i Indů. Odtud si přinesla i typické vlastnosti – zásobní cibuli a nižší nároky na vodu. Pěstujeme český česnek a dalo by se říct, že v naší i světových kuchyních je nepostradatelný. Česnek je zelenina, koření i medicína v jednom a pozor – rozhodně nepatří do chladničky.
Lidé s vysokým krevním tlakem nebo cholesterolem, či náchylní k častým infekčním chorobám by měli každý den sníst stroužek česneku. Také při podzimních nachlazeních a virózách bychom se neměli česneku vyhýbat, silná česnečka nás může postavit na nohy – a na rozdíl od antibiotik bez vedlejších účinků.
Druhy a odrůdy
Česnek dělíme na:
– Paličáky, které poznáme podle kroutícího se květního stvolu, na jehož vrcholu roste kulovité květenství s pacibulkami, které, nechceme-li si snížit výnos, raději odstraníme. Pokud ale necháme na jednom, dvou kusech pacibulky dozrát, vypěstujeme z nich v dalším roce menší jednoduchý česnek, bez vytvořených stroužků. Stroužky paličáku směřují ke středu. Mezi ozimé paličáky patří Vekan (sklizeň začátkem července); Blanin (sklizeň koncem července) a Bjetin (sklizeň začátkem července) jsou zajímavé tím, že nevadí ani lidem s nemocným žlučníkem; Slavin, Elin, Anin a Džambul (všechny mají sklizeň v polovině července); Jovan, Mirka a Staník (sklizeň před koncem července). – Nepaličáky, které nemají stvol a ani nevytvářejí pacibulky. Bílé stroužky jsou okolo středu v jakési spirále. Nepaličáky mají větší výnos, méně podléhají chorobám, snáze se pěstují a lépe se skladují. Mezi ozimé nepaličáky patří Anton, který je vhodný i pro ranou sklizeň nazeleno; Lukan (sklizeň koncem června), který se může pěstovat i na zamokřených půdách; Matin (sklizeň na konci července); Benátčan (sklizeň začátkem srpna). Kromě jedlého česneku se na zahradě pěstují i okrasné odrůdy.
Stanoviště
Český česnek vyžaduje slunné a vzdušné stanoviště, ale ne na přímém slunci, nesnáší trvalé mokro. Nevhodné je místo, kde jsme během posledních čtyř let pěstovali rajčata, pórek, brambory nebo cibuli.
Pěstování
Česnek vysazujeme, buď na podzim – v září a říjnu a ten pak sklízíme na počátku léta, anebo brzy na jaře a ten sklízíme v pozdním podzimu. Podzimní výsadba má sice vyšší výnosy, ale kratší dobu skladovatelnosti, kdežto jarní výsadba má výnosy nižší, ale dobře se skladuje a lépe odolává houbovým chorobám. Na jaře vysazujeme česnek hned, jak rozmrzne půda, na podzim pak od září do konce října. Půda by měla být propustná, písčitá nebo hluboká hlinitá, do které jsme zapracovali dobře uleželý kompost (česnek nemá rád čerstvý hnůj ani dusíkatá hnojiva). Sadbu vysazujeme zdravou, nejlépe namořenou proti houbovým chorobám. Nenamořený česnek může být napaden houbovými chorobami nebo za deštivé počasí háďátkem. Rostlina se pak zdeformuje a zhoubovatí její pletiva v podpučí – napadený česnek musíme vytrhnout a zničit. Palice rozebereme na stroužky, které ale neloupáme.
Pěstování a sklizeň
Sázíme jen obvodové stroužky (ty vnitřní použijeme v kuchyni). Vysazujeme je v řádcích asi 25 – 30 cm vzdálených a na vzdálenost 10 cm od sebe, špičkou nahoru a podpučím dolů. Používáme sázecí kolík a zem trochu utužíme. Na jaře do hloubky 5 cm, na podzim je nutná hloubka až do 8 cm. Zaléváme minimálně, jen dáváme pozor, aby půda zcela nevyschla. Pokud jsme česnek zasadili do výživné půdy, dále ho již nehnojíme, během růstu nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Česnek musíme sklidit ve správnou dobu. Pokud by přezrál, rozpadly by se stroužky a jen obtížně bychom je pak sbírali, nemluvě o jeho kazivosti při skladování. Správnou zralost paličáku poznáme podle toho, že zkroucené květní stvoly se narovnají a listy zežloutnou. Zralost nepaličáku nám napoví trvalé polehávání natě alespoň poloviny záhonu. Česnek sušíme i s natí v dobře větrané suché místnosti. Pleteme ho do copů nebo svazujeme po 10 – 15 kusech a zavěšujeme, případně rozložíme na dřevěnou podlahu nebo na rošt.
Výživová hodnota
Česnek je nutričně cenný, protože obsahuje vysoký podíl sacharidů, bílkovin, sirných složek (silic a aminokyselin), i antibakteriální a protizánětlivé látky. Obsahuje vitaminy A, B1, B2 a C, dále látky regulující hladinu cholesterolu v krvi, rostlinná antibiotika a látky působící proti srážení krve. Čistí střeva od škodlivých bakterií, aniž by narušil střevní mikroflóru, a tím zvyšuje odolnost vůči virovým infekcím.