Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Sezonní práce na zahradě, péče o rostliny, prořezávání stromů a keřů, zahradničení…
Když už víme, jakou máme na své zahrádce zem, můžeme se snadno rozhodnou, jaké rostliny budeme pěstovat, protože se jim u nás bude dařit. Některé dávají přednost kyselému, jiné zásaditému pH. Je jasné, že v kyselé půdě budou vápnomilné rostliny – například většina skalniček chřadnout a v zásadité se nebude dařit ani borůvkám, ani třeba rododendronům. Zásaditá půda je vhodná pro celou řadu rostlin. Co tedy v ní lze pěstovat a jak ji vylepšit?
Pokračovat ve čtení „Zásaditá půda a její kultivace“
Záhony jsou sklizené a před námi stojí otázka: Rýt či nerýt? Možná je to překvapivé, ale rytí nemusí nutně patřit k pravidelným podzimním nebo jarním pracím na zahradě. Jak se správně ryje? Máme-li dobrou půdu, nemusíme to dělat každý rok. Stačí, když ji jednou důkladně zryjeme, přidáme dostatek organického materiálu, rozumnou dávku hnojiva a doplníme chybějící vápník, a další dva až tři roky rytí nebude zapotřebí.
Pokračovat ve čtení „Jak se správně ryje“
Představme si, že jsou rostliny chemické továrny, které žijí jen ze slunce, vody a minerálů. Vodu a anorganické látky si rostliny přivádějí složitým potrubím, jakým jsou jejich kořeny, které je zároveň upevňují v půdě. Jak které rostliny budou prospívat, záleží na kvalitě půdy. Proto je dobré vědět, jaké máme typy půdy a jak na jejich kultivace. Tedy jak na naší zahradě půdu vylepšit, aby byla co nejúrodnější.
Pokračovat ve čtení „Typy půdy a jejich kultivace“
Kompost vzniká tlením organického materiálu, který je domácím a zahradním odpadem. Ten se rozkládá a s pomocí půdních organismů se přeměňuje se na humus. Aby do kompostu tyto půdní organismy, jako například bakterie, houby, červi, brouci a další drobní živočichové, mohli pronikat, musí mít kompost ve své spodní části kontakt se zemí. Kompostér, který má pevné dno, je jen popelnicí na odpad. Zralým kompostem obohacujeme půdu o živiny, které ke zdárnému růstu potřebují všechny rostliny.
Pokračovat ve čtení „Kompost a jak s ním pracovat“
Suchá zahradní zídka z velkých kamenů, které necháme pestře obrůst rostlinami, se bezpochyby stane nepřehlédnutelným skvostem zahrady. Máme-li k dispozici dostatek kamenů, není stavba takové zídky nijak zvlášť složitá. A protože suché zídky hojně navštěvuje hmyz a různí drobní živočichové, obohatíme zahradu její výstavbou rozhodně o víc, než jen o výsostně estetický prvek.
Pokračovat ve čtení „Zahradní zídka stavěná nasucho“
Bez dobré půdy bychom těžko vypěstovali nádherné květiny, chutnou zeleninu nebo okrasné či ovocné dřeviny. V půdě nacházejí kořeny rostlin vláhu a živiny. Vodu zemina zadržuje v dobách sucha, za mokra přebytečná voda odtéká, půda také chrání kořeny před horkem i před zimou. Život na Zemi na ní prostě závisí, a to se pochopitelně týká i naší zahrady. Tak jak vylepšit půdu na zahradě?
Pokračovat ve čtení „Jak vylepšit půdu na zahradě“
Místo posledního odpočinku našich blízkých chceme mít nejen na Dušičky upravené a plné květin. Záleží na druhu hrobu, o který pečujeme – ty zavřené kamenem nebo vysypané bílým štěrkem zdobíme řezanými a umělými květinami, případně rostlinami v nádobách. Odkryté hroby můžeme pojímat jako přísně ohraničené záhony a osázet květinami tak, aby každé roční období některé kvetly. Jaké květiny k osázení hrobu zvolit záleží na více okolnostech.
Pokračovat ve čtení „Osázení hrobu vhodnými květinami“
Před nástupem zimy je vhodné podívat se do své okrasné zahrádky, zda některé choulostivější exempláře květin, keřů či dalších rostlin nebudou potřebovat ochranu před mrazem. Některé trvalky více než mráz nesnášejí zimní vlhkost, i ty je třeba chránit. Kdo má skleník nebo zimní zahradu, může zde zimovat všechny rostliny v nádobách, neboť ty promrznou velmi snadno. Záhonové rostliny chráníme přímo na stanovišti. Způsobů zazimování zahrady je několik.
Pokračovat ve čtení „Zazimování okrasné zahrady“
Skalničky, čili alpínky, obvykle pěstujeme ve skalkách, ale co když na skalku nemáme místo, nebo naše zahrada nemá správnou polohu, či ji z nějakého dalšího důvodu mít nemůžeme? Skalniček se ani tak vzdávat nemusíme, protože naštěstí existují alternativní způsoby jejich pěstování. Dobře se jim daří v kamenných zídkách, ve štěrkové zahrádce, či na suťových nebo vyvýšených záhonech, kde všude můžeme pěstovat skalničky bez skalky.
Pokračovat ve čtení „Skalničky bez skalky“
Skalky budujeme, abychom mohli pěstovat speciální druh rostlin, které se obecně nazývají skalničky nebo alpínky. Skalničky většinou vyžadují množství slunečního světla, proto je pro ně ideálně umístíme základy pro skalku na jižním svahu. Půda může být i bezcenná a neúrodná, stačí i rumiště po stavbě domu. Skalku lze vybudovat na strmém svahu, a pokud zahrada svažitá není, můžeme kopcovitý útvar vytvořit uměle navezením zeminy.
Pokračovat ve čtení „Budování skalky“