V přírodě tráva bují nejrychleji na jaře. Zelený pažit vyroste, vykvete a posléze, na počátku léta, vytvoří semena. To již začíná sucho, stébla trávy zežloutnou a zaschnou a tímto způsobem vlastně přečkává suché období roku. Na šlechtěný trávník u domu máme ale větší nároky. Přinejmenším chceme, aby byl sytě zelený i v letních měsících. Toho docílíme pravidelnou péčí, sečením a důležité je i zavlažování trávníku.
Dále sem patří hnojení a provzdušňování a také další činnosti, které však nemusí být tak časté.
Proč zalévat
Mohli bychom si všimnout, že v přírodě tráva zůstává celou sezonu zelená jen na místech, kde je stále vlhko (bažiny, močály, louky s vysokou spodní vodou), a to dokonce i v červenci a srpnu za velmi horkého léta. Toužíme-li po celosezónně zeleném pažitu, musíme i na zahradě vytvořit podobné podmínky. Časté kosení způsobuje růst a houstnutí trávníku, který odčerpává a spotřebovává velké množství vody a živin z půdy. Co se zajištěné vlhkosti týká, je trávník překvapivě náročnou rostlinou. Zálivku vyžaduje zejména během suchých částí roku.
Kolik vody a v jaké dávky
Dobře vypadající trávník potřebuje vodu po celý rok, souhrnně asi 1100 mm srážek ročně. Na mnohých místech u nás však spadne sotva polovina. Zavlažování tedy regulujeme podle toho, v jaké nadmořské výšce a oblasti trávník pěstujeme. Jiné budou podmínky ve vlhkém Pošumaví a jiné v suché oblasti na Znojemsku, kde je srážek nejméně. Sucho způsobuje zažloutnutí, vadnutí, horší odnožování – trávník se stává řídký. Zavlažujeme méně často většími přísuny vody, aby se zemina provlhčila do hloubky – kořeny takovou závlahu lépe udrží a zužitkují. U mladého trávníku nesmí půda přeschnout do hloubky pod 20 cm. U starého trávníku s dobrým kořenovým systémem nevadí ani proschnutí do hloubky 30 cm. Písčité půdy vyžadují častější závlahu než hlinité a jílovitohlinité. Ve stínu jsou nároky na vlhkost menší než na přímém slunci. Přemokření ovšem také není dobré, způsobuje zhutnění půdy, mělčí kořenový systém a náchylnost k chorobám.
Jak a kdy zavlažovat
Zavlažujeme ráno, kdy voda stihne vsáknout do půdy, ještě než stoupne teplota vzduchu. Rostliny ji okamžitě nasají a využijí. Večerní závlaha způsobuje přemokření a podporuje růst houbových chorob. Nejvhodnější je voda dešťová, ale trávník můžeme směle zavlažovat i vodou studniční nebo z veřejného vodovodního řádu. K závlaze dnes využíváme především postřikovače. Do trávníků můžeme zabudovat také kapkovou závlahu. Mikrozávlahové systémy fungují na principu dodávání vody podmokem.