Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Zářivé, veselé barvy a zároveň jemnost a hravost to jsou vytrvalé Třapatky – rudbekie, které přispějí k barvám podzimu. Třapatky jsou květiny tvarem podobné kopretinám nebo gerberám a vyskytují se jednak jako trvalky a jednak jako letničky nebo dvouletky. Neodmyslitelně patří ke koloritu venkovských i městských zahrad, zvláště plnokvěté kultivary. Nejprve si představíme trvalky, které vysazujeme na podzim nebo na jaře.
Pokračovat ve čtení „Vytrvalé Třapatky – rudbekie“
Kukuřice setá pochází od amerických Indiánů, kde byla známá pod názvem lenochovo obilí, a to již tisíce let před naším letopočtem. Její pěstování je poměrně rozšířené i u nás, i když více se pěstuje krmná kukuřice pro dobytek a pro průmyslové využití, než kukuřice cukrová, kterou jíme uvařenou a politou máslem. Třetím druhem je kukuřice pukavá, ze které se vyrábí známý popcorn. Na druhu ale nezáleží, jde-li o léčivé účinky, které nám poskytují kukuřičná vlákna, tak zvané kukuřičné vlasy.
Pokračovat ve čtení „Kukuřice a co léčí kukuřičné vlasy“
Okrasný opadavý i vždyzelený tamaryšek se záplavou drobných růžových květů zkrásní a ozvláštní každou zahradu. Keř nebo malý strom se vyskytuje ve více než padesáti odrůdách, u nás jsou na zahradách nejčastěji k vidění Tamaryšek malokvětý, kaspický větvený, pětimužný a čínský. Dřevina se snadno pěstuje, má velmi adaptibilní schopnost a daří se i v zasolených půdách.
Pokračovat ve čtení „Tamaryšek – druhy a pěstování“
Keř Bez černý nacházíme podél cest, na okrajích polí, parků, na vlhkých místech s dostatkem dusíku. Známé lidové pořekadlo „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni!“ ví, o čem mluví. Co léčí Bez černý? Množství zdraví prospěšných a léčivých látek obsahují květy, plody i kůra. Oblíbená bylina lidových léčitelů Černý bez kvete na přelomu května a června a její plody dozrávají v září a říjnu.
Pokračovat ve čtení „Co léčí Bez černý“
Arónie černá, známá jako černé jeřabiny či temnoplodec, je ovocný keř vhodný do každé zahrady. Z keřů černé jeřabiny si můžeme vysázet i živý plod – je ozdobná květy, listy i plody. Černé plody jsou léčivé, obsahují množství vitamínů a zdraví prospěšných látek, které pomáhají například při arteroskleróze a při cukrovce. Z plodů se vyrábí skvělý likér, víno, marmeláda, zavařenina na svíčkovou a používá se i jako základní ovoce pro pečený čaj. Na podzim se sklízí a na podzim se také vysazuje.
Pokračovat ve čtení „Arónie – černá jeřabina“
Pěstovaný trávník potřebuje v podzimních měsících kromě běžného sečení celý systém zásahů a opatření. Je-li náš trávník přehuštěný, plný mechu s odumřelých stébel, doslova se dusí a potřebuje naši pomoc. Můžeme ho proto stejně jako na jaře prořezat vertikutátorem. Zásahy pro ozdravění a prokysličení trávníku se nazývají vertikutace a aerofikace.
Pokračovat ve čtení „Vertikutace a aerofikace pro zdravý trávník“
Podzim je tradičně obdobím, kdy je výsadba a řez ovocných stromů. Takový býval postup, když jsme koupili sazenici stromku s balem, tedy s kořeny obalenými jutovým pytlem. Ovocné stromy, jakými jsou jabloně, hrušně, švestky, broskvoně, meruňky, třešně, višně a další je možné koupit jako pěstované v kontejneru, a ty pak můžeme sázet v podstatě v každém období vegetace.
Pokračovat ve čtení „Výsadba a řez ovocných stromů“
Keře opadavých brslenů bývají na podzim nádherné. Jejich kontrastní plody jsou po otevření velmi atraktivní, listy se vybarvují do žlutých a karmínově červených odstínů. Barevné listy a plody společně na zahradě vytvářejí pozoruhodná zátiší. A zajímavě rozehrávají podzimní paletu tvarů i barev. Rozhodně stojí za to brslen ve své zahradě pěstovat.
Pokračovat ve čtení „Brslen je nejkrásnější na podzim“
Romantická trvalka, která zdobí naše zahrádky, je srdcovka nádherná. Oblíbená je pro květy, které vypadají jako na oblouku navlečená malá růžovobílá srdéčka – odtud i český název rostliny. Srdcovku sázíme na jaře nebo na podzim a její pěstování je snadné.
Pokračovat ve čtení „Srdcovka nádherná“
Živý plot z proutí, tedy z vrbových prutů vypadá velmi efektně a je zcela ekologicky. Až obroste, poskytne nám dokonalé soukromí a také patří k nejlevněji pořízenému oplocení, zvláště když si proutky nařežeme v přírodě. Plot, který si upleteme z proutí, je na rozdíl od vysazovaných keřů do živých plotů, hotový velmi rychle – kolem menší zahrady ho dokážeme při troše šikovnosti vysadit i během víkendu. Pletený plot zůstane stále v tenké linii, do šířky se nerozroste, a proto je vhodný i pro malé zahrádky.
Pokračovat ve čtení „Jak si uplést živý plot z proutí“