Odedávna známe celer hlíznatý, kde konzumujeme zdužnatělé kořeny – bulvy, a nať v malém množství přidáváme do polévky. Řapíkatý celer je na našem trhu poměrně krátkou dobu. Byl vyšlechtěn z hlíznatého celeru, o odlišuje se od něj nenápadnou bulvou, ale mohutnou nadzemní částí se zesílenými dužnatými řapíky a nať z celeru listového. Konzumují se hlavně křehké řapíky, které mají výraznou aromatickou chuť, a to jak syrové, tak i tepelně upravené.
Celer řapíkatý (Apium graveolens var. dulce) je dvouletá rostlina, vyšlechtěná z hlíznatého celeru. Vytváří růžici listů, dosahující velikosti i více než 50 centimetrů. Na dlouhých silných a rýhovaných řapících vyrůstají složené, lesklé listy. Řapíky bývají dlouhé asi 30 centimetrů a mívají bělozelené, žlutavé nebo fialové zabarvení. Rostliny kvetou ve druhém roce okolíky bělozelených květů. Pokud začínají vybíhat do květu již první rok, květenství odstraňujeme.
Obsahové látky
Tato zelenina obsahuje vitamín C, provitamin A (karotenoidy), draslík, vápník, sacharidy a vlákninu.
Stanoviště
Řapík má rád slunečná místa, naopak špatně roste ve stínu, není pak aromatický a snadněji může být napaden houbovými chorobami. Na teplotu je středně náročný, optimální je 18 až 20 °C.
Předpěstování sadby
Začátkem března sejeme do pěstebních misek osivo řapíkatého celeru. Jakmile se vytvoří čtyři první pravé lístky, přepichujeme drobné sazeničky do větších nádob, například sadbovačů, anebo v domácích podmínkách do kelímků od jogurtů. Semínka vyklíčí při teplotě 25 °C, poté teplotu snížíme asi na 18 °C ve dne a na 16 °C v noci. Předpěstování trvá asi sedm týdnů. K dostání bývají odrůdy Avalon, Nuget nebo např. Malachit.
Pěstování
Řapíkatý celer vyžaduje kvalitní půdu, která má vyšší podíl jílovitých částic, schopných zadržovat vodu a živiny. Je poměrně náročný i na zálivku – bez dostatečného množství vody nebudou řapíky kvalitní. Je náročný i na hnojení, proto do půdy přidáváme dobře rozložený kompost. Na venkovní záhony vysazujeme rostliny a pevnými listy v druhé polovině května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Vzdálenost výsadby by měla být asi 40 x 30 centimetrů. Po důkladném zavlažení rostliny dobře koření. Kromě odstranění plevelů na počátku růstu a zálivky v suchu tato zelenina již větší nároky na nás neklade.
Sklízíme ho, když řapíky mají délku nejméně 20 cm a šířku u krčku nejméně 2 centimetry. Odlamujeme probírkou celé listy z různých rostlin a na závěr vegetace odřezáváme celé rostliny.
Rychlení
Chceme-li uchovat svěží řapíky déle, vyjmeme rostliny vcelku a přeneseme do studeného skleníku nebo pařeniště, kde vydrží i teploty blízké nule.
Použití
Řapíkatý celer používáme zasyrova v různých míchaných salátech. Očištěné řapíky zbavíme listů a nakrájíme. Přidáváme ho do polévek, pod masa a podobně. Vynikající jsou řapíky připravené podobně jako chřest, uvařené a polité přepuštěným máslem, nebo posypané smaženou strouhankou. Nať nevyhazujeme, ale zužitkujeme jako aromatickou bylinku v kuchyni. Uchováváme ho nejlépe zmražený, již nadrobno nakrájený.
Řapíkatý celer jako chřest
Řapíkatý celer omyjeme, odřízneme kořenovou část a listy a rozebereme na jednotlivé řapíky. Ty pokrájíme na špalíčky 15 – 20 cm dlouhé, svážeme do svazečků a uvaříme v osolené vroucí vodě doměkka. Klademe na talíře, posypeme nasucho opraženou strouhankou a polijeme přepuštěným máslem. Podáváme s vařeným bramborem.